Sólokapr

Přemýšlím, čím to je, že Allenovi občasní diváci většinou Sólokapra berou jako příjemnou komedii, zatímco jeho pravidelnější publikum zůstává zklamané. Já zůstal někde na půli cesty. Žádná katastrofa se nekoná, naopak. Některé gagy fungují na jedničku a třeba právě Woody si pro svou hereckou rozlučku pro příštích pár let nemohl vybrat vděčnější part. V konkurenci desítek jeho dalších děl ale dojdu k neodvratnému zjištění, že jednotlivé složky příběhu už jsem viděl jinde a jinak. A lépe. Hlavně Scarlett se do role hlavního neurotika vůbec nehodí. Při hádkách s kouzelníkem jí sice pusa střílí parádně, ale nedostaví se ani osobní charisma a v první řadě ani chemie s jindy bezchybným Jackmanem. (31.05.2011)

No sice je tady scenar docela jednoduchej a zaverecny rozuzleni bohuzel jedna z postav vyrkne uz nekdy po polovine filmu a to se potvrdi, ale i tak jsem se docela slusne bavil. Hlavne prvni hodinku, kdy se jeste tak moc nehraje na romantiku, to Allen rozjede v docela solidnim tempu, obcas nakej dobrej vtip a Allenovo kecy nemaj chybu, navic lod do zahrobi je skvelej napad, ale postupem casu filmu nak zacne dochazet dech a nic moc se nedeje, takze ke konci jsem byl rad, ze ma jen 90 minut. Slabsi 4*. (05.04.2008)

"Ten chlap je lhář a vrah. A říkám to s naprostou úctou." Pokud by mne nějaká mrtvola informovala o totožnosti sériového vraha, tak bych to před svým psychiatrem raději nezmiňoval. Jenže kouzelník Sid a tvůrkyně nekrologů Sondra v sobě mají dost zvědavosti na to, aby vyrazili podle indicií mrtvého investigativce Strombela. Já jsem si to tedy docela dost užil, protože Američané jezdící vlevo měli na anglických silnicích zábavné problémy, sympaťák Lymanova typu byl zcela evidentně obviněn neprávem, poznatky stále otravnějšího Strombela postupně ztrácely na jednoznačnosti a dialogová smršť mě několikrát smetla do křesla. (06.12.2016)

Scarlett Johansson je úžasná herečka. Dokáže vypadat sexy, smyslně, eroticky a přitažlivě, ale na druhou stranu působí tak nevinně, křehce, pohádkově a naivně. Jako anděl s ďáblem. To je pozitivum tohoto filmu. Avšak neustálá ukecanost Woodyho Allena mi chvílemi už lehce začínala vadit. Co se mi ale velmi líbilo, byl konec filmu a "utopeně zmáčená" Scarlett:) (21.06.2008)

Woody Allen stárne, slýchával jsem odevšad. Poté jsem viděl Match Point a všem jsem se smál, že to snad nemohou myslet vážně. Teď však přišel na řadu Sólokapr a já si řekl: Aha! Že by na tom přeci jen něco bylo? Což je ovšem nesmysl, neboť odsuzovat po jediném "jen" průměrném filmu... Pravda, asi jde o nejhorší Allenův film, ale nejde o nic nevkusného. Woody mi na talíř předložil takovou chutnou jednohubku, na jejíž chuť však po večeří zapomenu. Což o to, přísady jsou víceméně chutné (obzvlášť Hugh Jackman - a tímto se prosím neřadím k fanouškům X-Menů, já je neviděl), příběh je víceméně podprůměrný a vtipu aby člověk pohledal. Jedna, dvě či tři směšné scény a Sólokapr se hned vydává za komedii. Ale hodina a půl uteče ještě rychleji než trvá ve skutečnosti a to je plus. Nebyl jsem z nového Allena potěšen, ba ani zklamán. (24.07.2007)