Grindhouse: Planeta Teror

Najmohutnejšie gejzíry krvi z ľudských tiel, aké ste kedy videli! Sam Peckinpah by zbledol závisťou! ;-) Síce nie až také zábavné a nápadité, ako som čakal, ale rozhodne "grindhouseovejšie" ako Tarantinovo DP. Neslýchane kvalitné a čvachtavé gore efekty, Fergie "bezmozkovka" a dršnák Freddy frčiaci po ceste na detskej motorke. Chvíľami mi tiekli slzy od smiechu. (28.02.2008)

DEATH PROOF obsahoval plno ženských dialogů, skvělého napětí o kterém se postaral kaskadér Mike se svou železnou karoserií, výborný scénář a zachycení období 70. Let (hudba, ruční poškození filmové pásky, filtry, šum). PLANET TERROR je jiný - obsahuje akční splatter bez slitování, černý humor (zejména Tarantinovi koule), krásné ženské pohledy a pěkné prdelky (podoba Death Proof). Ve výsledku těchto dvou filmů je mi ale bližší Tarantinův DEATH PROOF, protože není tak prázdný. Rodriguézův TERROR mě trochu připomněl krvavý Braindead a závěrečnou vyvražd’ovačku v From Dusk Till Dawn (trochu čerpal z vlastního srdce), takže velký plus! Série GRINDHOUSE je jen komerční záležitost a s popcornem v ruce si ho jako neutrální divák užívám na maximum! (16.07.2013)

Za prvé nejsem příznivcem žánru, za druhé kdyby Rodriguez natočil skutečně dobrý film, byla by první část věty zbytečná. Nejsem ani příznivcem westernu, ale Tanec s vlky nebo Mrtvý muž mě dokázaly nadchnout, což se Rodriguezovi s jeho výletem do splatterpunkových vod v žádném ohledu nepovedlo. Hrozně nemám rád dělení žánrů na vznešené a podřadné, téměř vždycky to zavání snobstvím a maloměšťáctvím. Splatterpunk je snad jediným subžánrem, který se dá už z principu jako celek bez mrknutí oka zařadit mezi poklesnou tvorbu. Záměně totiž rezignuje na tradiční estetické hodnoty a je na to dokonce hrdý. Natočit kvalitní parodii příslušného žánru je pochopitelně možné za splnění několika podmínek: 1. musím důkladně znát to, z čeho si střílím 2. měl bych ten žánr mít rád 3. musím mít k příslušné látce odstup a nadhled 4. znám velmi dobře řemeslo 5. jsem vysoce kreativní Za příklad filmů, kde jsou všechny body naplněny, může posloužit třeba série Spielbergových filmů o Indiana Jonesovi neb, pokud si chceme hrát na našem písečku, Limonádový Joe aneb koňská opera či Adéla ještě nevečeřela. Ve všech zmíněných případech scénáristé a režiséři vycházeli z toho nejpitomějšího, co se v dané produkci vyskytuje a dokázali to přetavit v něco navýsost chytrého, zábavného a dokonce umělecky hodnotného. Ty filmy baví všechny bez rozdílu, i ty, kdo by o brakové předlohy často nezavadili ani omylem. Planeta Teror pobaví hlavně žánrové fanoušky a pak ty, kteří jsou okouzleni svým prvním setkáním se splatterpunkovým stylem. Rodriguez totiž splňuje jen body číslo 1, 2 a 4, odstup evidentně nemá a není ani dostatečně kreativní. Nepochybuju, že má v dané oblasti hodně nakoukáno a že chtěl co nejvěrněji napodobit zvrácenou atmosféru svých oblíbených filmů. Jenže to ke kvalitní parodii nestačí.. Stejně jako nestačí řada vtípků rozdílné kvality. Běžný divák neocení přítomnost Tarantina ani odkazy k některým žánrovým "skvostům". Film má hluché pasáže, je plný kreténských dialogů (ty totiž v chytré parodii mají kreténsky jen vypadat, měla by se za tím skrývat "druhá lajna" - snad jediný moment, kdy se tomu Rodriguez přiblížil, byl Willisův výstup ve skladišti), režisér nedokáže vyvolávat a udržovat napětí a tak by se dalo dlouho pokračovat. Suma sumárum, je to často stejně blbé jako to, co chtěl autor parodovat. Třikrát jsem se usmál, dřevěná noha mě pobavila a na lepé tvary dívek v čele s Rose McGowan byla radost pohledět, ale na dobrý film je to celkově zatraceně málo. Celkový dojem: 35 %. (27.08.2009)

I když jsem fanda spíš Tarantina, tentokrát přiznávám, že Rodriguez ho v Grindhouse projektu předčil minimálně v zábavnosti a tempu. Zkrátka ta nejpokleslejší zábava v ryzím smyslu. Už jen z úvodu, kde se Rose vlní kolem tyče, může leckomu vyschnout v puse. Logika je tu cizí pojem. Rodriguez vám naservíruje skok přes zeď jako z Final Fantasy a pokud je třeba rychle se přemístit z místa na místo, použije se střihu nebo dětský motorky. Vředy na zombících jako by někdo uklohnil z pudingu a marmelády. No nádhera! A hudba z Rodriguezovy dílny se mi vždycky líbila. U Planet Terror se nudit nebudete. Buď budete nevěřícně pozvedat obočí nebo se budete smát. (28.12.2007)

Spy Kids zestárly, zemřely a zase vylezly z hrobů.. Neuvěřitelně nudná záležitost, po které si teď budu více vážit dobrého úmyslu končícího brakem než cílené snahy o totéž. První hvězda za oprášení Michaela Biehna a druhá za to, že Rodriguez zvládl natočit film podle třístránkového scénáře, z něhož dvě stránky byly kvůli pocintání pikantní barbecue omáčkou zcela nečitelné. (27.10.2009)