Občan pes

..este necham odlezat..//..toto sice nesuvisi s filmom ako takym, ale fakt mi lezie na nervy ono "1.thajska Amelia z Montmartru", akoby JV Azia nemala vlastne gycovite farebnosti a sisnutosti..//..v kazdom pripade mi reze farebna nechutnost a v zasade zvratenost ustiaca do absurdity cohokolvek, co kto na platne robi..nakrutene tak sebaisto, ze to funguje..macik bol aj tak najsam.. :) (04.02.2008)

82 procent? Přirovnání k Amélii je sice oprávněné co do barevné stylizace obrazu, struktury vyprávění a zvolené poetické optiky. JInak je ale tenhle film už po půl hodině hrozná nuda, která překvapuje jen v drobných etudkách (kouřící holčička, medvídek-bezdomovec, mrtvý motocyklista-taxikář nebo "aktivista" Peter) a působivá je opravdu jen tou horou z plastikových lahví. Silně pochybuju, že jde o thajskou "filmovou událost roku" - možná nejnákladnější a divácky nejvstřícnější, ale - ačkoli o tamním vývoji samozřejmě nic nevím - nevěřím, že tohle je vrchol. Jenom ve Varech se každý rok hraje pár daleko zajímavějších thajských filmů. Tohle začíná jako romantika, přičemž vám to pořád slibuje, že to bude o něčem jiném. Pokračuje to a rozvíjí se jako romantika, ale pořád vám to podsouvá (skrze dělení na kapitoly, hrátky s obrazem i s hlediskem vyprávění), že se něco "vyřkne". A končí to - naprosto banálně a žánrově průměrně - jako romantika. A nic víc. Poselství se nekoná (pokud jím tedy není víra v sílu lásky - blá blá blá - a to, že babička se určitě zase v něco převtělí). Přestože mám hodně výhrad k celému tomu umělému kultu, který se vytvořil kolem jiného asijského exportu, Kim Ki-duka, oproti tomuhle... nechci být vůči filmu nevybíravě kritický, ale škoda slov. Občas úsměvné, místy originální ale celkově vzato naprosto zbytečný film, u kterého mě vůbec nenapadá důvod, proč vzniknul... Ale nic ve zlém, třeba jsem se s ním jenom "nepotkal". (08.03.2007)

Rakosnickej kinematografii sa vyhybam ako Cigan robote /mam k rakosnickej kinematografii posvatny vztah asi ako Cigani k praci - ani sa jej nechytia/, no ale tato thajska surrealisticka sranda mala fakt nieco do seba, obycajne spinavy a skaredy Bangkok je vo filme upraveny, a film nema poriadnu dejovu liniu, je to skor len sled roznych volnych asociacii. 60 % (31.10.2015)

Thajská verze Amélie z Montmatru, akorát s chlapem v hlavní roli. A i když to na Amélii rozhodně nemá, i tak je to celkem příjemná šílenost, která místy baví, ale i na trapné vtipy zde bohužel dojde. Nápadů a fantazie zde je ale dost a já si nakonec tuhle šílenou jízdu plnou divných situací a ještě divnějších postav užil. Mě osobně tyhle šílenosti sedí, až teda na to, že tady celkem dlouho trvalo, než jsem se poprvé zasmál nahlas, většinu času jsem se totiž maximálně jen pousmíval a užíval si ty šílené nápady, které se mi líbily, ale smích ve mě nevyvolaly. Naštěstí ale pak jo a celkově je Občan pes moc příjemný filmeček. Thajsko je fakt jediná asijská země, ze které se mi většina filmů fakt líbí. Ale nutno říct, že ne každému tenhle styl komedie sedne. Mě ale sedl, takže se mi to líbilo. Slabé 4* (14.03.2020)

Úžasně stylizovaný surrealistický film z Thajska. Pokud přistoupíte na hru Wisita Sasanatienga, otevře se před vámi svět tak nespoutané fantazie, že percepci dospělého diváka rázem zaměníte za percepci žasnoucího dítěte. Občan pes je nádherná pohádka pro dospělé, pakliže ovšem ve vás ještě zbylo cosi z dětského vnímání. Pakliže ne, budete hledat spásonosnou dějovou linku, avšak tenhle film nevypráví dějem, ale volnými asociacemi, fantazií a především obrazem. Tak nádherně stylizované záběry (obvykle do jasně - a nezakrývejme to - kýčovitě pastelových barev) a popartová estetická stylizace připomene estetické vnímání Jeana-Pierre Jeuneta (i když je prý pokusem oprostit se od západního umění a vytvořit něco ryze thajského) a přímému srovnání s jeho Amélií se asi nevyhne. Wisit Sasanatieng jde ale jinou cestou než Jeunet - tam kde v Amélii oživlé lampičky a mluvící věci jen dokreslují citové rozpoložení hlavní hrdinky, v Občanu psovi jsou sami nositelem děje a jedněmi z hlavních postav. Kouřící medvídek či třeba Hrdina tu nevystupují jen jako odlehčení a zoriginálnění filmu, ale jsou plnohodnotnými účastníky příběhu a hráči téhle podivuhodné filmové partie. A jako v pohádce i oni prožívají strasti a velké lásky... O tu jde mimochodem především - Občan pes je jedna velká oslava lidské (nejenom :-) ) lásky! Trocha romantiky, trocha fantazie, trocha hledání, kvantum výborné podivuhodně znějící hudby a spousty originality a neotřelého osobitého vtipu a humoru - tak to je Občan pes... Alenka v říši za zrcadlem pro dospělé:-) Podobné filmy: Nauka o snech, Amélie z Montmartru, Věčný svit neposkvrněné mysli, Dedication, Prosíme přetočte, Jak přicházejí sny, Žralok v hlavě (19.06.2007)