Let číslo 93

Věřím, že svými 4/5 nebudu mezi všemi těmi 5/5 hodnoceními šmahem považován za nelidu, necitu, antiamerikanistu, anticocalistu, antimcdonaldistu a "last but not least" teroristu. ;o] Na snímku velmi oceňuji jeho civilnost, autenticitu a jakousi (v nejlepším smyslu slova míněnou) ordinaritu. Snímek mi zas a znova dokázal, že zapůsobit na city se dá i bez vlajek, zbytečných proslovů podmalovaných kdejakou symfonickou hudbou apod. Shrnuto a podtrženo: Vzhledem k obětem a pozůstalým citlivě natočený film o událostech, na které bychom neměli zapomínat. (27.08.2006)

Toto filmove dielo absolutne neuznavam. Po filmovej stranke pravdaze nieje co vytknut, avsak z moralneho hladiska som to jednoducho nedokazal vstrebat. Je to film zalozeny na nedavnej tragedii, a znej cerpe vsetku svoju silu. Titanic bol taktiez zalozeny na obrovskej tragedii, avsak stale to bol klasicky FILM tak ako ho pozname. Lovestory, dojemny priebeh a tak dalej. Kdezto United 93 je priama rekonstrukcia a to mi nedovolilo sa pri filme uvolnit tak, ako ked sa vzdy na filmy pozeram. Su aj ine filmy ktore vypovedaju o dnesnej dobe, ake hrozne veci sa deju. Napr. taky Crash. Tento film ma zasiahol ako blesk a tak isto som po dopozerani na niekolko hodin zostal otraseny. Avsak stale to bol klasicky FILM. Cela vypoved bola zalozena na fiktivnych udalostiach a napriek tomu mal obrovsku silu. Kdezto po dopozerani United 93 u mna skor prevladal neprijemny pocit toho ze niekto tuto tragediu doslova vyuzil aby natocil dychberuci thriller. Nemozem hodnotit ako odpad, ani piatimy hviezdami a podobne ako u Umuceni krista (ktory bol presne toho isteho razu) zostanem bez hodnotenie. Uz by som to druhy raz nikdy v zivote nepozeral. (04.05.2007)

Šlo to natočit dvěma způsoby. Buď jako hyperpatetickou hrůzu vidící za každým Arabem teroristu a v každém Američanu patriota ochotného zemřít pro vlast; a nebo takhle. Paul Greengrass se nezaobírá žádnými motivy, které vedly teroristy k činu, ale zachycuje je pouze jako lidi, kteří jdou sveřepě za svým cílem a na cestující naopak nahlíží jako na skupinu lidí, kteří v extrémní situaci dokázali provést jediný radikálně-zoufalý čin vzdoru. To vše v real-timeovém provedení, které se z dispečinku posléze přenese na palubu letadla a přes ruční kameru zachycuje bezprostřední dění, nezaobírá se vytvářením psychologie, vztahů či rychlých vazeb. Právě díky tomu pak působí celý film mnohem uvěřitelněji, syrověji a závěrečných 10 minut se navěky zapíše do dějin filmu! Pro toho, kdo umí soucítit s obyčejným lidským osudem je tento film maximální možnou oslavou civilního hrdinství. Kdo hledá teorie, politiku a společenskou kritiku, nech si počká na WTC Olivera Stonea (13.06.2006)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Napínavé a věrné celovečerní drama o 11. září 2001 z pohledu pasažérů posledního uneseného letounu mířícího na Bílý dům. Režie Paul Greengrass, autor mj. Bourneova mýtu a Bourneova ultimáta. Silný film, jediná námitka se týká toho, že všichni víme dopředu, jak to skončí. Nevíra, naděje, modlitby a pak tma. Trailer: http://www.csfd.cz/film/221284-let-cislo-93-united-93/videa/ (24.05.2009)

Již od počátku filmu mi byla velká zima, klepala jsem se a srdce mi usilovně tlouklo. Oči jsem měla jakoby přimrazené k obrazovce a s hrůzným údivem jsem sledovala celý děj. Tak neuvěřitelně sugestivní a autentické, že se mi každý očekávaný okamžik silně zarýval pod kůži. Když jsem si již od úvodu představila, co je všechny čeká, kdyby jen věděli, co za tragédii, cítila jsem po těle neklid a byla jsem svírána úzkostí. My víme, o co jde, a právě o to trýznivější je prožívání celého filmu. Samotný "akt" únosců v letadle nastane zhruba až po polovině filmu, ale o to tísnivějšími a neúnosnějšími se stávají chvíle, které mu předcházejí. To destruktivní napětí a čekání. Oni to však nevěděli. Nikdo z nich, neměli ponětí, co se děje a proč. Ti, v řídících střediscích, unesení pasažéři všech čtyř letadel, ani celý americký národ. Jen mne, opravdu velmi mírně, zklamal příliš useklý závěr. Mohl být prodloužen ještě o pár scén z řídícího střediska. Při popisování dráhy jednotlivých letadel, kdy oznamovali, že letí moc nízko, blíží se k New Yorku, pak se ztratil z mapy, a poté byla vidět jedna dýmících věží WTC, všichni byli naprosto šokováni, a hrobově potichu, aniž by tušili, že to je jen začátek a zároveň konec všeho, mi skutečně tuhla krev v žilách. Od té doby bude, nejspíš nejen pro USA, ale i pro celý svět, 11. září navždy ve znamení smutku a vzpomínkách na největší tragédii v novodobých dějinách. Tehdy, 11.9.2001 nešlo "jen" o teroristický útok, ale o cílený šílený plán, s úmyslem zničit a zasáhnout Ameriku do samotného srdce. Nalomili její pocit moci a neporazitelnosti. Nezaútočili jen na lidi, ale na celý stát. Kvůli náboženství či politice, nevím, na toto rozhodně odborník nejsem, s ničivými důsledky však pro celý lid a tikající hrozbou pro všechny. Tento čin překročil jisté hranice, o kterých nejspíš do té doby neměl nikdo potuchy, že je něčeho takového někdo schopen. Terorismus byl, je, a bude. 11. zářím se však začíná psát zcela nová kapitola a rozpoutává nová válka. Co bude dál? Kde zaútočí příště a na koho? (12.09.2010)