Řím

Starověký Řím zobrazený bez přetvářky, tak jak to opravdu mohlo být. Na seriálu je znát, že HBO chtělo vytvořit starověký Řím podle historických dokladů a díky tomu opravdu nevytvořili nějakou slátaninu, to je velké plus. Dvě hlavní postavy legionářů jsou v podstatě něco jako průvodci v politickém příběhu, který je v seriálu jako hlavní linie (první série) - vše se totiž točí kolem vzestupu Caesara a jeho tvrdého konce v roce 44 př. n. l. Řím je plný politiky, chudoby, chuti po moci, sexu a násilí:)). Druhá série začíná přesně tam, kde první skončila. Na scénu se dostává Marcus Antonius, který si užívá život plnými doušky (tak to má být:-)). Lucius Vorenus a Titus Pullo zažívají další zajímavá dobrodružství. V druhé sérii snad ještě přibylo více brutálních, sexuálních a rituálních scén. Veliká škoda, že není další série...Ave Caesar! (08.08.2009)

Můj večerníček na dobrou noc a učebnice dějepisu tak, jak ji (možná) neznáte. To je Řím. První série: Velmi chytlavě podané historické informace z období vzestupu a pádu Gaia Julia Caesara, obohacené o dobový obraz římské společnosti, jejich neduhů a hříchů (korupce, sex, násilí, ani incest není tabu), zabývající se i nižší společenskou třídou. A ony reálné, ale fiktivními životy opatřené postavičky vojáků Lucia Vorena a Tita Pulla, naprosto rozdílných přátel na život a na smrt, jsou mnohdy zajímavější, než pletichaření politických špiček. Výprava je na televizní seriál více než slušná, jen minimálně jsou cítit kulisy a studio. Druhá série: Právě jsem se probrečela ke zdárnému konci serálu a musím uznat, že zachovává vysokou kvalitu první série. V podstatě se hřeší stejně jako za Gaia Caesara, ale mladého sympaťáka Octaviána vystřídal rozmazlený nápadník Penelope, emoce se zostřily, politické i mafiánské boje přitvrdily a Vorenus a Pullo často stojí na opačných stranách. Víc než dříve vyniká Marcus Antonius a Kleopatra, Atia mě protáhla emoční horskou dráhou o pólech zbožňování a nenávist. Opravdu výborný seriál. PS: Tímto děkuju neesonovi, bez kterého bych se k Římu ještě několik let nedostala blíže, než v Dějepisu pro 1. ročník Gymnázií. (03.09.2008)

Přestože nejsem v historii vzdělaná zdaleka tak, jak bych chtěla, něco mi říká, že přesně tak nějak Řím vypadal. Smrad, bordel, krev, chlast, souložení, intriky. Navíc historické zasazení kolem triumvirátu a jim následujícího století je z celých sáhodlouhých dějin Říma asi divácky nejvděčnější a nejatraktivnější. (13.01.2010)

Velmi zajímavý seriál o Římě takovém jaký opravdu dříve byl. Vůbec se zde nešetří krví, vraždami, a všelijakými chuťárnami až mi přijde nemožné co se tam všechno dělo. Ani u jednoho dílu jsem se nenudil i když by se to zdálo nudné není to pravda. Je vidět že HBO má stále chuť dělat výborné historické seriály. Možná bych mu vytkl až příliš morbidní Řím, ale zase díky tomu se mi Řím zaryl do hlavy a řekl bych, že jen tak nezmizí. (87%) (25.07.2006)

Realistický a pohlucující pohled na život několika postav v Římě za doby Julia Ceasara. Otroci, vojáci, intrikánky, senátoři... ti všichni rovnoměrně pokrývají všechny důležité a zajímavé mocenské třídy skomírající "republiky" a bez heroizování či zjednodušování jsou zobrazeni jako lidé s jedinou hlavní vlastností - touhou po lepším životě, moci postavení... a dosahují toho způsoby které limituje jen jejich vlastní morálka a svědomí. A ta u některých nepatří k největším. HBO točí velmi kvalitní minisérie a Řím není vyjímkou, nebýt několika zaškobrtnutí v ději a možná až příliš uspěchaného závěru se zjevně nucenou snahou o menší příběhový twist je to bezchybná záležitost, která velmi zajímavou formou představuje události u kterých si většinou jen znuděně čteme v učebnicích dějepisu. Je velmi příjemné vidět i v televizi dílo které se v zobrazování reality nezastaví před ratingovými komisemi a ukazuje všechno, od nevázaného sexu, přes násilí a krev až po celkovou dekadenci doby, ale není to ta nejdůležitější věc pro kterou stojí za to seriál sledovat. Dokonale to totiž je vidět jak ve skutečnosti vypadala tehdejší společnost - neustálé pohanské rituály a klanění se desítkám nejrůznějších bohů, otroci ve kterých ostatní nevidí často nic jiného než kus nábytku, idealizované myšlenky pronášené současně s pobíjením desítek lidí... A k tomu charaktery postav ke kterým lze zaujmout jakýkoli, jen ne neutrální postoj. 8/10 (26.03.2008)