Skrytá identita

Nechutná manýra od jistých dob velí, aby zločinní bossové mluvili jen hlášspíkem. Nicholsonova postava v tomto stylistickém proudu představuje jednu z nejotravnějších. Jenže co naděláme - hlášky jsou in, hlášky jsou cool. Cool je být in a in je být cool. Skrytá identita je cool, aby byla in. Je to napětí pro masy. Skutečně zajímavá mi na ní přišla jen skutečnost, že nikdo už dneska nemá jen jednu identitu. Nemyslete si, já taky nejsem jen Subjektiv - i já jsem in. Silné ***. (20.12.2010)

Nudné, zbytečné a především neskutečně hloupé. Snaha nacpat pět hodin děje do poloviční stopáže, ve které to navíc odsýpá mnohem pomaleji, maskovaná neustálým fuckováním, které snímek shazuje na úroveň debutantského pokusu nedostudovaného rappera. A co vám do hlavy nenatluče fuckující Nicholson a zoufale přehrávající Damon, to zvládne šílený irský soundtrack. Poslední půlhodinka je dokonalou parodii na původní předlohu, ale ani pro ty kdo ho neviděli, není Departed žádným ternem. Udělejte sami sobě službu a buď si půjčte Volavku nebo se podívejte na nějakou policajtskou klasiku (takoví Prohnilí jsou oproti Departed hotovým veledílem a ještě docela zábavným). Fuck it, Marty. Fuck it. :) (12.10.2006)

V požehnaných čtyřiašedesáti letech přináší pan Režisér tak precizní gangsterskou pecku, až mohou jeho o generaci mladší kolegové jenom tiše závidět. 150 minutový výlet mezi nejvyšší policejní a mafiánské šarže je vyprávěn s neskutečnou lehkostí, maximálním citem pro odvrácenost obou světů (podaného skrze osudovou lásku k jedné ženě) a taky s naprosto božskou dávkou mrazivě černého humoru. V tomto díle nenajdete zbytečné filmové okénko, natož tak scénu. Scorsese opět stylizuje násilí jako běžnou životní rutinu, což v samotném závěru poruší jenom proto, aby si z divákem trochu odlehčeně pohrál a ukázal, že ani on se nemusí brát smrtelně vážně. Promenuje se zde herecká sestava těch největších borců, ať už strhující DiCaprio, uvolněný Damon (řeči o přehrávání jsou kecy!), přes ďábelského Nicholsona až k naprosto geniálnímu Marku Wahlbergovi. Vše podbrnkává stylový hudební doprovod, Pink Floydy počínaje a strhujícím punkovým nářezem Dropkick Murphys konče. Po skončení jsem měl chuť na jediné: klidně si zopakovat tento koncentrát dokonalosti znovu! (12.11.2006)

"Už se nemůžu dočkat až ti do toho úsměvu šlápnu." Já jsem býval policajt, který se infiltroval do gangu, který mě pak vyslal infiltrovat policii a od té doby se udržuju ve fázi pernamentního zmatení. To se hlavním postavám tohoto snímku stát nemůže, protože skrývat pouze jednu falešnou identitu není tak složité. Nicméně mě to celkem bavilo rozmotávat, chvílemi mě to i napnulo, ale přesto mi tam něco chybělo. Nevím přesně co, ale sex Homera Simpsona s mámou Škopkovou to určitě nebyl. (25.10.2017)

Duševní Benjamin Button Scorsese o krysách a volavkách převezených z hongkongské ZOO do výběhů té bostonské. Nepřekvapil scénami, které se aranžují hodiny, aby jim pak ve filmu patřilo pár sekund či stylem vyprávění, který připomíná papírovou loďku stahovanou vodním vírem. Trochu mě zarazilo, že navzdory zvyklostem stál tentokrát spíše na straně zákona a taky, že nevyždímal z hvězdné sestavy dokonalé výkony. Leo dobrý, stejně jako Wahlberg, který v roli lektora etikety používal v krajních případech invektivy jako „mizera“ či „licoměrník“. Damon sice postavil výkon na své přirozené nesympatičnosti, ale nešlo mu uvěřit, Farmiga v hloupě napsané roli jen mohla valit oči a sám velký rozcuch Jack vypadal, že je pořád v roli psychiatra Buddyho Rydella z Anger Management. Nic to však nemění na tom, že spojení Scorsese - Gangster Movie je stále spolehlivou značkou a toho hlodavce na pozadí Massachusetts State House berte jako rozverné mrknutí na diváky, kteří ji vyhledávají.. (23.07.2014)