Inland Empire

V úvode chcem urobiť prehlásenie: Lyncha mám nesmierne rád, patrí k mojim najobľúbenejším režisérom, videl som skoro všetko, čo kedy natočil a nesmierne som si obľúbil jeho štýl rozprávania, točenia a "rozmýšľania", jeho postup rekonštrukcie a "dekonštrukcie" príbehu, jeho zmysel pre nálady, atmosféru, jeho castingy, jeho podivínsky "čierny" humor, jeho témy a narábanie s rôznymi filmovými i "životnými" klišé a podobne . . . A teraz ešte jedna informácia: mám osobný rebríček najpodivnejších a najčudnejších filmov, aké som kedy videl - sú to všetko filmy, ktoré tu na csfd majú hodnotenia cca okolo 50% (+/-) v škále od odpadu po 5*, názory sa veľmi rôznia a ja sám som mal (resp. aj mám) veľký problém urobiť si o nich jednoznačný záver - či je to výplod nepochopeného génia alebo ešte nepochopenejšieho netalentovaného "břídila" či opačne - úplne obyčajná hlúposť alebo film s istou kvalitou, len rozpačito podaný . . . skrátka filmy, ktoré majú akýsi veľmi zvláštny náboj, upútali ma, no spúsobujú ťažkosti pri rozhodnutí na akú stranu sa pri ich hodnotení jednoznačne postaviť, i keď zatiaľ prevažuje stanovisko, že sú to kvalitné filmy, len s nejakým prapodivným fluidom (filmy ako "Povaha vecí", "May", "I love huckabees", "The Goddess of 1967" . . .); Až doteraz sa v tejto tabuľke nenachádzal ŽIADEN filmy Davida Lyncha - všetky počínajúc Mazacou hlavou a končiac Mullholandom sú samozrejme komplikované a určitým spôsobom netradičné a zložito skonštruované, no pri každom som mal katarziu, pocit, že sledujem dielo génia a po ich skončení som strávil mnoho minút či hodín premýšľaním o filme a stále sa k nemu vo veľmi dobrom vraciam pri rôznych príležitostiach, keď sa snažim tieto diela rôznymi spôsobmi interpretovať, či si len zaspomínam na niektoré perfektné scény. Lenže tu som prvý krát zapochyboval. Nie ani tak o tom, či nás Lynch klame - rozhodne to je génius/psychopat, umelec/šialenec (všetko tomu nasvedčuje, jeden film nemôže pochovať desiatku ďalších), ale či to už trochu nepreháňa, či "umenie" a výpoveď nepodvolil snahe zmiasť diváka, rozložiť príbeh, vniesť do filmu svoju neurotickú víziu myšlienkovej i formálnej neuchopiteľnosti. Pdobné tendencie na rôznych úrovniach hlasno deklamujú (či už tvorbou priamo alebo rôznymi snahami) aj ďalší moji obľúbený tvorcovia ako Greenaway alebo Kitano, lenže Lynch to nijako neprízvukuje a napriek tomu to robí "najsvedomitejšie" (?). Možno som len "zmäkol" a nebol som práve na tej vhodnej (a veľmi úzko špecifickej) vlnovej dĺžke potrebnej pre sledovanie filmu, ale zdalo sa mi, že jedinými divákmi, pre ktorých potešenie a možnú radosť z rozlúštenia myšlienky a rekonštrukcie deja je Inland Empire natočený sú Lynch (a eventuálne jeho psychoanalytik); Film je nehorázne náročný na sledovanie, pozornosť a kladie ešte o čosi viac otázok ako iné filmy - kdežto pri ostatných sú to otázky, na ktoré sa vám chce hľadať (či si vymýšľať) odpovede, pri týc (13.01.2008)

Ke konci filmu řekne postava Laury Dern toto: Nevím, co bylo předtím a co potom. Až mi z toho jebe v hlavě. A já jí v té chvíli tak rozuměl… Když si vzpomenu, jak jsem před třemi dny Lynche chválil za Twin Peaks, je mi až smutno, co za slátaninu se z Inland Empire vyklubalo… Ani se mi k tomu nechce nic víc psát, snad jen, že David zřejmě překročil tu tenkou hranici, která je mezi šílenstvím a genialitou. Jenže podle tohoto snímku ji překročil špatným směrem. P. S. Laura Dern byla skvělá. (22.06.2010)

Scénář: David Lynch .. „To je ta sračka." _ Nechápu, jak dokázal David Lynch přimíchat tolik psychotropních látek mezi ty zmatené jedničky a nuly. Nechápu králičí sitcom v úvodu. Nechápu, jak může mít tak dlouhý film tak málo zajímavého děje a mizivou výpovědní hodnotu. ___ Úvod snímku je otřesný. Poté, zhruba do konce první hodiny, se místy je na co dívat - prolínání točeného materiálu s realitou působí chytře a zajímavě. První hodina tak je ještě průměrně koukatelná s trochou té obvyklé tajemné atmosféry, ale zbytek už je opravdu jen bezcenný zmetek. Chaos, zmatek, nahé kozy, střídání nesourodých scén, expanze paralelních motivů, prázdných dialogů, které nic rozumného nespojuje, prostě scénáristická nemohoucnost. Když uvážím, že v tomhle směru byl Lynch vždycky slabý, není se čemu divit. S věkem totiž jde níže a právě zabředl na tvůrčím dně své pokřivené fantazie. Některé záběry vypadají hodně amatérsky až hnusně, málokdy dýchne formální profesionalita letitého tvůrce. Nemá co říct a jen hraje trapnou hru na to, zda je větší blbec on nebo divák. Zkrátka, hodina dobrá, zbytek je neuchopitelné, smradlavé nic, kdy reputaci nenapraví ani podbízivě sladký závěr. Pokud byl cíl filmu nepochopitelnost, povedlo se. Pokud měl i jiné ambice, úplně vyhořel. Někdo tyto psychicky nerušené projekty nazve geniálními, jiný ne. Inland Empire už nikdy více, leda, že by Lynch dostal rozum, ustřihnul dvě hodiny a sestříhal je tak na dvacet minut. Na závěr si dovolím ocitovat část mé dodatečně objevené a určitě oblíbené recenze, která je asi nejvýstižnější ve vztahu k filmu: „ い明日の空の上で」をクランクアップする。ところが、この映画はジプシーの民話を基にしたポーランド映画「POSRAL」のリメイクで、主演の二人が撮影中に殺されたので未完になったといういわく付きの企画であった。" ;-) (10.10.2007)

Inland Empire je určitě mnohem rozporuplnější film než Duna. Obsahuje jak brilantní scény, tak scény úplně špatné. Lost Highway i Mullholland Dr. zbožňuju, ale to co v Lynchovým předešlých filmech skvěle fungovalo, zde překáží. První část filmu nudí, je vysloveně otravná, pak přijde něco jako bad trip hlavní postavy. Tathle část je sugestivní, děsivá a opravdu jen pro otrlé diváky. Je zde vše co na Lynchovi miluju dotažené do extrému a trvá to déle než kdykoliv předtím. Tuto pasáž jsem si vychutnal. Ono přecházení z reality do halucinogeního, rozpolceného světa snad ani lépe natočit nejde. Lynch využil slabiny digitální kamery ve svůj prospěch. Rozostřený obraz využívá jako prostředek sdělení. Zároveň se Lynch soustředí především na obličeje, což díky skvělým hereckým výkonům navozuje paranoidní atmosféru. Je patrné, že Darkened Room byl trénik pro Inland Empire. V těchto pasážích jsem se lekal, cítil jsem nevím proč znepokojivé, tísnivé pocity z důvodů, které jsou zde jen naznačeny, ale nejsou plně dány na vědomí. Vyzdvihnout lze i hudební kulisu, která podkresluje schizoidí hororovou atmosféru prostě bravurně, stejně jako syrový zvuk. Pak ale zase přijdu rozvláčné, ukecané a nudné sekvence. Psychotripní scény si u Lynche užívám a zde jich je habaděj, ale vnořené dialogy jsou moc dlouhé. Ve zbytku filmu se pak střídají brilantní scény s nudnými. Například scéna, kdy dívky, nejspíše hlasy podvědomí, začnou tančit, je nudná a špatná. Nebo dialog mezi bezdomovkyní a japonkou, před koncem filmu, je úplně zybtečný a nezajímavý.V těchto chvílích jsem se fakt těšil na konec a takovéto zbytečné prodlužování děje mi vysloveně vadilo. Rabbits byli skvělý seriál, ale zde působí nepatřičně. Proč nám je zde cpe, když už jsme je viděli. Podle mého názoru měl být Lynch sebekritičtější a sestříhat i tuto verzi tak o 40 minut. I mullholland Drive trval původně přes tři hodiny a až na tlak producentů byl zkrácen. Škoda, že podobný tlak nebyl vyvinut i na tento film. Výsledekem mohl být skvělý film, oceňovaný za revoluční užití kamery a za revoluční způsob tvorby, kdy režisér nepsal scénář a večer nevěděl co bude točit druhý den. Takhle vznikl jen přílíš dlouhý a nedobře koukatelný snímek. (01.10.2007)

Lynchove filmy majú identický rukopis, no každý je pritom vo výsledku úplne iný. S výnimkou Inland Empire. Ten je iba zlepencom už vyslovených "lynchovín" a fíglov ako príbeh zapliesť, vyvrcholiť a uzavrieť. V podstate ide o dlhšiu a klubovejšiu verziu Mulholland Drive bez krásnych herečiek, dráždivých sexuálnych scén, striedmej stopáže a podmanivého vizuálu, ktorý tu nahrádza hnusné digitálne zrno. Inland Empire je roz- a nevy- kvasený matroš, ktorému by to viacej svedčalo na DVD vedľa kolekcie krátkometrážnych režisérovych výstrelkov. Alebo som snad jeho príliš zhýčkaný fanúšik? (04.09.2007)