Transformers

Transformers jsou paradox, protože Bayovi fanoušci jsou z něj nadšení a i jeho zarputilí kritici uznávají, že se jedná buď o nejlepši anebo druhý nejlepši Bayův film po Skále._____ Jednak film splňuje nároky letního blockbusteru, kdy se děj dá shrnout do jedné věty ("příběh o klukovi a jeho prvním autu"), jednak jsou zde všecny režisérovy manýry (neschopnost udržet temporytmus, epileptický střih a zbytečné natahování dialogových scén, neznalost míry a povrchně kýčovitá videoklipovitá estetika z reklam) povýšeny nad koncept, protože se jedná o neuvěřitelně sebeuvědomělou podívanou. A hlavně jsou zde vytvořeny docela vychytralé alibi pro Bayův fetišizmus a mizogynii (film o transformuijících se autech na obří roboty nemůže být jiný než fetišistický, lidský prvek zde hraje výraznou roli a snižování ženy do polohy "rozhoďnožky" je zde pochopitelný vzhledem k tomu, že je nám přiběh podáván optikou mladého chlapce)._____ Transformers jsou podívanou, která pro 21. století znamená to, co takový E.T. - Mimozemšťan pro 80. roky a Jurský park pro 90.: splněným snem pro každého, kdo v sobě dokáže ještě probudit to vnitřní dítě. Vklad Spielberga, o kterém tolik mnozí píšou, ale nijak nerozvádějí, je vidět na tom, že přiběh je o mladíkovi, s kterým se každý může ztotožnit a jehož reakce opisují ty modelového publika filmu, přiběh je umístěn do předměstí, v němž nikdo netrpí rodinnými problémy, a tak si film může dovolit inscenovat útok pouštního transformera jako scénu z Čelistí, přilet Autobotů jako spatření dinosaura v Jurském parku či závěrečné rozmístění několika skupinek, jako tomu je v Blízkých setkáních třetího druhu. Tohle není film vyrovnávající se s traumaty z dětství, ani reflexe světa po 11/9 (viz Válka světů), ale ryze hračičkářský projekt, který sám komentuje svůj mediální původ, uvědoměle míchá asijské a americké prvky a vkládá do dění postavy, s jejichž hodnocením situace, a tudíž i celého filmu, se modelový divák může ztotožnit: Ano, Transformers jsou 100x lepši než Armageddon a je to cool. 100% pro jeden z nej. filmů roku 2007. (04.11.2007)

Monstrózní projekt dvou velkých jmen, který se zcela nečekaně stal překvapením v záporném i kladném slova smyslu. Nádherná akce, zábavný děj a dokonce i zajímavý i když nijak chytrý příběh, který postrádá jednu jedinou věc, schopnost strhnout diváka. A právě to mi vadilo ze všeho nejvíc. Bavil jsem se, to opravdu ano, hodně jsem se nasmál a s opravdovou radostí sledoval roboty, kteří mezi sebou válčí, ale vůbec mě to nedostalo. Nemám vůbec žádný problém s tím co tu popsali ostatní, právě naopak. Akce na na zahradě byla velmi zábavná a díky až grotesknímu podtextu dokázala fungovat dostatečně dlouhou dobu, mini robot opět nevadil, rozhodně byl kladem, příjemně se mu podařilo dostat příběh do další sféry a dokázat všem pochybovačům, že tenhle film ať se tváří všelijak je prostě jenom zábava. Navíc působil příjemným efektem a velmi připomínal slavnou veverku z Ice Age. Gigantické finále je pak ale výsměch všemu co se dělo, geniálně nepřehledná scéna, u které nemáte nejmenší tušení kde kdo je a co se vlastně děje, vypadá jako z úplně jiného filmu. Najednou tu totiž o něco jde. Megatron byl oživen a je třeba hlasitěji troubit intelektuální žvásty a zničit zmenšenou krychli. Transformeři začínají být zabíjeni a děj již není tak cool jako doposud. Škoda, právě to finále a ne logika některých scén podrazilo tomuto filmu nohy. (05.09.2007)

Na počátku byla Krychle aneb...když plechy tropí neplechy. Karel Čapek by zíral, jakou evolucí prošli čiperní metaličtí mimozemštané pod velením Optima "Dušína" Prima a kazisvěta Megatrona. Fetišista na západy slunce, americkou armádu a japonskou techniku Michael Bay posílá coby E.T. vzkaz domů: Nechte vlajky vlát, robůtky prát a robátka hrát. Cool, mum. Nebudu plýtvat prostorem na chválu a spíš se ptám, CO kukuřičnému dětskému menu od strýčka McBaye chybí? Větší adrenalinová nádrž, hudební plyn sešlápnout až na podlahu žihadla, bitevní pole jménem Země vyčistit od všech vývojově bezcenných humanoidů. Je to film o hračkách, tak proč je házet do kouta a redukovat na kovové maso, které se, když zrovna přijde na účet ILM kapesné od Spielberga, hlava nehlava mydlí? Vztahy v robotické komunitě jsou trestuhodně zanedbané. Není třeba násilím ověšovat každý zrezivělý šroubek otravně košatou mytologií ala Piráti, ale z narážek, emocí a průpovídek se dalo vytěžit mnohem intenzivnější drcení bránice i vřelých sympatií. Nečekala jsem hlubinnou psychologii a subtilní rozbory dětských traumat s vychovatelkou Optima Primea, ale pánská konverzačka nad jedním dobře vychlazeným olejem by potěšila. Méně důsledků, víc příčin. S hustotou lidské kůže na metr čtvereční to ale megaloman s peterpanovským komplexem přepískl. Úplně by stačila sympatická trouba zn. LaBeouf toužící po motorové kočkolapce a ( pro potěchu pánského…oka i po Megan Fox), jeden průměrný americký hrdina Josh Duhamel, za důchodce čiperný ministr válečných kouzel Jon Voight a za špunty dívenka s růžovým poníkem. Robotické archetypy (včetně jednoho gaye) jsou zase v kladné i záporné části spektra načrtnuty s neodolatelnou drzostí, ale málo se s nimi pracuje. Což zamrzí, protože když patetické „save the world“ proslovy recituje impozantní modrooké monstrum, když dobrosrdečný čmelák pomáhá v honu na spolužačku , když se multitrans Frenzy vzteká jako tříletý epileptik, když si imperátor Megatron hraje na Caligulu, chtělo se mi křičet: ještě, více, déle, rychleji  Nevyčítám Transformerům roztomilou směšnost, užívám si infantilní i patriotické trademarky, pomíjím logické lapsy i občasnou nepřehlednost akčních scén, ale zbytečné rádobyvtipné figurky a retardující člověčí (a čívaví) linie mi napoprvé bránily, abych se nad celým Transformerovem rozplývala stejně, jako nad jeho jednotlivými částmi. Napodruhé: Optimálně Prima. I neurony někdy potřebují dovolenou.devět:) (27.08.2007)

Transformers, aneb jak klasický outsider pomocí obrovských hraček z vesmíru sbalil kočku, se kterou bude ještě několik let trpět předčasnou ejakulací. Shia LaBeouf tady předvádí komická čísla, vystižená jak z jiného filmu, na pozadí patetických frází, před kterými bledne i Emmerich, které pronášejí roboti a jež naprosto nemůžou padnout na úrodnou půdu. Megan Fox by člověk sledoval (svlékal) pohledem raději, než ty hory železa, ale i ona v těch všech řečech odnikud nikam "zdatně" sekunduje. A Michael Bay se opakuje, opakuje, opakuje. Bublina roku. (11.12.2007)

"Nejsem v pořádku. Trochu mi hrabe. Zrovna mě pronásleduje mý auto." Na autíčka proměňující se v roboty jsem už trochu starej. A byl jsem starej už v době premiéry tohoto snímku. Jenže zábava s tím docela byla, bouchalo to prvotřídně a kdybych byl puberťák, tak bych s Mikaelou prožil nejeden vlhkej sen. Jako dospělej jsem samozřejmě nad věcí a k něčemu takovýmu nikdy nedošlo, možná jednou omylem nebo tak nějak. Ale na mý serióznosti to vůbec nic nemění, takže moje hodnocení je plus mínus pár hvězdiček naprosto objektivní. (29.06.2021)