Welkeom tu Dongmakgol

Dongmakgol je pohodová a přátelská vesnička, kam jednoho dne nečekaně vtrhne „civilizace“ v podobě několika vojáků obou válčících stran a aby toho nebylo málo ještě jim tam spadne z nebe jeden Američan. Takže ideologicky znepřátelená skupinka hostů na sebe míří a domácí, uprostřed nich, si zatím bezstarostně řeší své problémy. Naštěstí, když spolu lidé tráví spoustu času (navíc v tak příjemné atmosféře) většinou si na sebe „zvyknou“. A tak postupně vznikají mile absurdní situace, kdy např.u ohně sedí a společně hodují zástupci 3 uniforem, až po vypjaté okamžiky vzájemné úcty a opravdového přátelství. A přestože začátek na mě zrovna dojem pohodového filmu neudělal a závěr mě rozesmutnil, jeho nádherná a laskavá atmosféra ve mně zůstane (doufám) nadlouho. (16.01.2006)

Hluboko v korejských horách leží vesnička Dongmakgol. Její obyvatelé tu žijí v míru a harmonii a nestarají se o okolní svět. Nezajímá je válečný konflikt, který proti sobě postavil dvě sousedící země a v jehož krvavých bitvách umírají tisíce lidí. Jednoho dne se však život ve vesnici změní a to příchodem dvou jihokorejských vojáku, tří soudruhů z KLDR a jednoho amerického pilota. Ale změní se také životy příchozích vojáku a jejich pohled na svět už nikdy nebude jako dřív. Skutečně nádherný film plný emocí a po jehož shlédnutí budete mít takové zvláštní ale příjemné pocity. Nenudil jsem se ani chvilku, film nemá ani jedno hluché místo a dokáže z každé ať už sebevíc banální situace vytěžit maximum. Tohle se mi na něm moc líbilo - nejedná se o žádný americký über-mega film, ale přesto je svým způsobem velkolepější a zážitek z něj krásnější a silnější. (17.04.2007)

Welkeom tu Dongmakgol je v každé chvíli takový, jaký zrovna chce/má být - je drastický, když přijdou ke slovu válečné scény; je neuvěřitelně praštěný, když ukazuje střet prchajících vojáků několika různých národů s civilizací nepolíbenými vesničany; je bezelstně obětavý a dojemný, když vojáci nejsou vojáky a chtějí chránit kamarády a nové ideály. Celá ta vážnost i nevážnost v jednom celku je geniální - ona totiž funguje. Přemýšlím, jestli by podobný film dokázala natočit jiná ruka, než ta korejská. Asi ne. Ostatně, kde jinde uvidíte natolik absurdní scénu, jako je ta, v níž tlupa asiatů s vytřeštěnými výrazy loví ve zpomalených záběrech divoké prase bezmála stylem Tygr a drak? A true hero ending strčí do kapsy všechny ty rádoby hrdinský marvelovky... (30.01.2012)

Tak tohle byla teda pořádná nálož! Mělo to všechno, co bych čekal i nečekal u válečného filmu. Korejci to opět ozvláštnili svojí hravostí a odlehčeností a takhle těžkému tématu to vlastně dost prospělo, protože se to vyvarovalo patetičnosti a nepůsobí to tak plačtivě jako novější Óda na mého otce. Strašně příjemné postavy, i když výkonem mě nikdo nějak moc neučaroval, možná ta pomatená holka. A celkově prazvláštní, ale dobře natočený film. (20.04.2016)

93% - Ačkoli je pár věcí, které bych filmu vytknout mohl (jistá kýčovitost a pár nepravděpodobných scén...), Dongmakgol splnil má vysoká očekávání, a připravil mi přenádherný divácký zážitek. Herecky i technicky, ale především obsahově mě tento film vysloveně nadchnul. Joe Hisaishi se svou tradičně skvělou hudbou umocňuje celkový dojem: ***** (14.05.2006)