Anděl Páně

Ať si kdo chce, co chce říká, tak Strach je v jádru hlavně kýčař. Tahle "pohádka" je toho důkazem: hrotí hudební doprovod, většinu herců nechá přehrávat jako o život a nezná míru, kdy přestat, ale ani i tak se mu nedaří příběh naplnit smysluplným a emocionálně logickým (he he) dějem, potažmo poselstvím. Možná je to napoprvé a ještě i napodruhé celkem zábavné podívání, a to ještě výhradně díky dvojici Trojan + Dvořák, ale postrádá to ultimátní kouzlo, které by z produktu, jež působí jako na objednávku, udělalo svojský nadčasový film. A můj názor nezmění ani to, že se k tomu z nějakého důvodu jako k nadčasové klasice všichni chovají. (23.02.2018)

Jak mám Jirku Stracha rád, tady mi prostě ten styl nesedl. Ne že by to nebylo vtipné, to je, ale ty scény v nebi mi přijdou někdy až moc polopatické na humor, někdy trochu zavádějící, a samotný příběh má pro mne trhliny. Tím neříkám, že se mi film nelíbí, je příjemným osvěžením, Jirka Dvořák s Trojanem jsou velmi dobří, Zuzana Kajnarová mi tam krapet vadí s tím svým unylým výrazem, ale tak nějak celkově mám s touto pohádkou prostě problém ji přijmout za svou. EDIT: Asi nejvíc mi vadí jakási rozmělněnost a relativizace všeho. Vlastně zde neexistuje dobro a zlo - hříšník se může vždy napravit, čert pomáhá nebi, abatyše může omylem hloupého anděla do pekla, správce, klíčnice a rychtář jsou jen odevzdáni lidské spravedlnosti (přičemž úplatný rychtář tu spravedlnost představuje) s možností, že se mohou ještě napravit... Nevím, tohle poněkud ne tak křesťanské provedení, a už vůbec ne pohádkové, se mi vnitřně poněkud ekluje. Vlastně - dokáže mi někdo z těch, co hodnotili 4 až 5 hvězdami říct, jaké bylo sdělení pohádky, jaké ponaučení? (26.11.2012)

Jakou příhodnější pohádku si člověk 23. 12. může pustit, než právě pohádku, která se tento den odehrává. Úvod byl celkem sympatický. Myšlenka s přetransformováním hříšníka je typicky vánoční a měla v sobě značný potenciál. Bohužel, pohádce velice brzy došel dech a spíše diváka nudila. Herecky je pohádka dosti nevyvážená. Od vynikajícího Trojana s vynikajícím umírajícím Bartoškou až po krajně nezajímavý a nevýrazný zbytek. Pohádka také obsahuje spousty velice zvrácených sexuálních narážek, ze kterých se mi ježily chloupky v rozkroku. Taktéž mě velice zaskočila nehorázná láska hlavní hrdinky k bohatému hraběti, či jaké společenské postavení vlastně zaujímal, kterého nepoznala, i když stál hnedle vedle ní. K zamyšlení mě poté přivedla další vyobrazení čerta v civilu jakožto myslivce. Z mého pohledu se tedy jedná o pořádný pohádkový podprůměr a značné zklamání. Jako by se u nás vytratilo umění vytvořit kvalitní pohádku. Pokud se něco významně nezmění, tak se obávám, že i děti našich dětí budou stále obdivovat ty samé pohádky, na kterých vyrůstali naši rodiče. (24.12.2016)

Moderná rozprávka, ktorá nedosiahne nikdy úroveň tých starých klasických. Neviem, kde sa podelo to čaro, keď sa vedeli točiť skvelé rozprávky. Anděl Páně je trochu úsmevné s dobrým scenárom, ale to všetko okolo vrátane kulís mi príde celkom lacné. Trojan sa snaží, ale inak tu herecky nikto nevyniká. Predloha je takým tradičným pozliepaním rôznych rozprávkových motívov. (07.12.2016)

Dlouhé roky jsem se tomu vyhýbal, ale poté, co mě Strach nedávno rozsekal mistrovským filmem Klec, jsem se této pohádce rozhodl  dát šanci, a byl jsem celkem příjemně překvapený. Úvod v nebi mi sice přišel trapný a nechápal jsem, co tam dělají všechny ty narážky na bibli, protože dětský divák je nemá šanci pochopit (jediným vysvětlením tedy je, že jsou určeny pro dospělé publikum, což mi zase přijde zvláštní, protože jsem měl za to, že pohádky se mají točit primárně pro děti, nikoli pro jejich rodiče), ale po přesunu děje na zem mě to začalo bavit. Ten příběh je prostě fajn (byť inspirace Bočanovou klasikou je nepřehlédnutelná), obsazení je velmi dobré, má to hezkou hudbu, a opravdu mě bavilo na to koukat, takže už konečně chápu širokou popularitu, které se Anděl Páně už dlouho těší. (13.12.2021)