Vzpomínky

Když jsem přemýšlel jak svůj komentář k tomuto filmu začnu, pomohl mě velmi výrazně komentář uživatele Sta, který nazačátku komentu píše, že je na tento snímek moc inteligentní a svůj koment zakončil, že četl Einsteinovu teorii relativity a další materiály. Škoda jen, že při své velké inteligenci nezjistil, že po skončení věty se píše velké písmenko. Takže! Na tento snímek jsem pěkně blbej a musel jsem se pekelně soustředit abych byl neustále v obráze a pochopil děj. Můžu si gratulovat i při mé malé inteligenci jsem to zvládnul i když zejména v prostřední časti filmu jsem měl co dělat, abych vše pochopil. Ještě vymaknější než děj byli akční scény. Automobilová honička ve dvou časvých pásmech byla originální každým coulem a v kině jsem nadšením málem spadnul ze sedačky prdelí na podlahu jak mě uzemnila její dynamika a perfetkní nasnímaní. Myslím si, že film má nevyužitý poteniconál v postavě zaporáka, který byl skvělý. Ostatně i špiclování soukromí je velmi zajímavé téma. Mluvit o tom, že Denzel Washington podal dobrý herecký výkon už tak zajímavé téma asi není. Bohužel pátou hvězdičku z mého hodnocení ukradl závěr filmu s tím si fakt tvůrci měli více vyhrát. Film skončil a zatímco uživatel Sta se odebere do postele, kde na něj čeká Einsteinova teorie relativity a další materiály. Já bych nejraději pozval na večeři krásnou Paulu Patton a snažil bych se o dobrou společnost, protože existují na světě mnohem krásnější věci než onanie nad svým egem. (18.01.2007)

"Můžeš ji zachránit." Dá se terorista lapit dříve, než zaútočil, ačkoli vyšetřování začíná teprve po jeho činu? Dokáže detektiv rozluštit svoje nápovědy? Může hlavní hrdina zemřít, aniž by to nějak ovlivnilo jeho další život? Je možný akčně pronásledovat člověka, kterej jel po stejný cestě před čtyřmi dny? A nejsou podobný otázky zajímavou výzvou pro filmovýho tvůrce Scottova formátu? Odpověď je jasná - Sněhurka. Kdo si nikdy nehonil vlastní ocas, tak možná nechápe a měl by se na to mrknout. Jestliže mne totiž snímek donutil k fascinovanýmu sledování obrázků a v některých okamžicích mi aktivovale mrazení v zádech, tak si ode mne pět hvězd zaslouží bez ohledu na to, že vzdělaní šťouralové v něm svědomitě hledají chyby a s nadhledem ignorujou jeho zábavnej potenciál. (04.12.2011)

Vřele doporučuji číst jenom těm, kteří to viděli......Celý tenhle film si hraje s problémem cestování v čase a je sympatické, že i samotné postavy (rádoby vědci se svojí cool mašinou Sněhurka) ho ve filmu řeší a přemýšlí, jestli tedy pracuje na bázi osudu či rozvětvení realit. Nakonec se ale bohužel, jak se dalo čekat, rozhodli tvůrci pro paradoxy. A to je hlavní problém, který mám s tímhle filmem. Moje očekávání byla před koncem snímku obrovská, jelikož vše nasvědčovalo tomu, že se vše stane znovu úplně stejně, beze změn, a to by bylo geniální, nebo možná ne geniální, ale minimálně logicky správné a v amerických filmech o cestování v čase nezvyklé. To, že se tak nakonec nestalo, mi celý pohled na Déjà Vu citelně zkazilo, neboť film tím tak ztratil to jediné, čím by se od ostatních snímků s touto tematikou lišil. A neobměkčilo mě ani vyvedené technické zpracování a že je to docela zábava, spíše se mi vybaví naprostá absurdnost celého zařízení jménem Sněhurka a mizerný scénář. (23.01.2008)

Navzdory nepěkně pohádkovému závěru klady převažují. Ultrasympatický Denzel Washington, kterému to myslí jako všem členům CSI dohromady, lahůdkový James Caviezel, sympatičtí a vtipní vědátoři... A především nezaměnitelná bombastická režie Tonnyho Scotta. Scéna, v níž člověk jedoucí v autě sleduje vůz, který po stejné silnici jede (jel) o čtyři dny dříve, je špičková. O úvodu ani nemluvě. Tři a půl zaokrouhluji za tu zábavu nahoru. (25.09.2012)

Napřed zajímavá detektivka, poté docela motivující skládačka a pak se to zvrhne ve zmatené hrátky, kdy už se moc nepřemejšlí nad příčinou a důsledkem. Na Scotta (vezmeme-li v potaz tvorbu posledních let) docela fádní, akční scéna s autem uprostřed filmu má koule (jde o jeho nepochybný vrchol), zbytek se pohodlně veze na vlnách nicneříkajícího průměru (jako by se Scott po Dominu bál i sebemenších vizuálních hrátek). Washington je standardně v pohodě, Caviezel hodně zajímavý (ta postava si zasloužila větší prostor). Tempem dost nevyvážené a v ději značně pokulhávající a z hlediska časových paradoxů nefungující (i když, kdyby si tvůrci odpustili jeden telefonní hovor, tak by jim to teoreticky vyjít mohlo). Duo Scott/ Washington rozhodně slibovalo víc… (11.12.2006)