Sin City: Ženská, pro kterou bych vraždil

Vyleštěnej stylizovanej vizuál, typickej grindhouse-post-retro feeling jaký můžu, ale co do obsahu to bída. Jinak ale až příliš nastavované, předvídatelné, nelogické, bez hlubší myšlenky, mraky postav které jak rychle přijdou tak rychle odejdou a za chvíli tu máte konec, kterej nikterak nepřekvapí natož aby jakkoliv ohromil. Sexy buchty, kurvičky, sexistické narážky a provokace, naleštěný fára (Mustang tuším rok '65 lahůdka, ak se hrabou ty dnešní moderní atrapy!), luxusní rezidence a interiéry, brutální násilí, moře komiksové krve, a trochu zábavy (zasmál jsem se tak 3x), a to je tak vše, v celku nic ohromujícího, film na který asi lehce zapomenete na jedničku to nemá a stejně tak ani ne, na dva starší ('07) grindhouse flicky Tarantino & Rodriguez u kterých jsem se bavil daleko víc. Takže nakonec celkem zklamání, moje očekávaní byli daleko vyšší! Z filmu jsem si odnesl další potvrzení v tom, jaký jsou baby (především pak ty atraktivní) mrchy (obratný manipulátorky a citové vyděračky) a že je lepší si "některé" asi držet od těla a nemyslet jen tím dole, ale prsatá Eva by každopádně stála za hřích jako, ale pak raději zastřelit!:-) (03.09.2014)

Můj vztah k filmu nejlépe ilustruje, že jsem se mu bezmála 8 let od premiéry dokázal úspěšně vyhýbat. Rodriguez nikdy nepatřil k mým oblíbencům, i ve chvílích slabosti jsem mu naděloval maximálně 3 hvězdičky a s přibývajícími léty cítím, že se od jeho tvorby stále více vzdaluju, takže bych dnes k jeho kouskům byl mnohem přísnější. Od prvního výletu do města hříchu se Rodriguez nikam neposunul, nic nepochopil ani se ničemu novému nenaučil. Můžeme znovu sledovat selhávání vypravěčských postupů a žalostnou neschopnost práce s postavami. Příliš rychle se snímek stává nechtěnou parodií sebe sama. Millerovo přehnaně afektované komiksové vidění potřebovalo filmovou kultivaci a citlivé rozvíjení jeho světa, nikoliv mechanické převzetí a křečovitou doslovnost. Rodriguez se nestal vizionářem, ale objevitelem a propagátorem typicky cimrmanovské slepé uličky filmové tvorby. Nebýt fetišisticky svůdného vizuálu a přítomnosti Evy Green, která své proradné femme fatale propůjčuje sebejistotu a nadhled jako žádná jiná herečka, šel bych s hodnocením ještě níž. Celkový dojem: 35 %. (27.12.2021)

Ono se vlastně oproti jedničce moc nezměnilo. Pár postav se opětovně připomíná, černobíle laděný svět Sin City vypadá stále jak vystřižený ze stránek časopisu (k nerdovské dokonalosti by možná stačilo jen dokreslit komiksové bubliny, ale jsme ve filmu, kde postavy mají to štěstí, že jim hlasivky slouží) a tři samostatné příběhy se nám dělí a zase proplétají. Jenže .. tentokrát tomu nějak chybí jednoduchost, přímočarost. Hlavní prostor dostává jen vyprávění o Dwightovi a Avě, až na to se, snad i zbytečně, nabaluje story o gamblerovi Johhnym vyhrávajícím, ovšem prohrávajícím zároveň, protože tohle sousto je prostě až moc velké. Stejně tak Nancyna touha pomstít se tu jede jen po jakési vedlejší koleji, snad aby byla stopáž o něco delší (což mi po těch třech vypitých koktejlech s Jamesonem - ještě jednou díky, Kamile - neudělalo tak moc radost : ) (04.09.2014)

První hodina se ještě dá poměrně bezbolestně vydržet. Ani do té doby se nejedná o nějakou hitparádu. Nejlepší povídkou je Ženská, pro kterou bych vraždil, však také zabírá polovinu stopáže. A to hlavně kvůli tomu, že jinak film nenabízí vůbec, ale opravdu vůbec nic. Přijít s takovým materiálem za producentem, to už chce teda setsakramenskou odvahu. Vrcholem největšího zmaru je pak Jessica Alba. Nemusím zřejmě psát co jediného ve filmu dokáže zaujmout :) 50% (11.11.2014)

Kariéra Roberta Rodrigeze se řítí do řádných temnot a zapomnění už nějakou dobu, nic jiného si o člověku, který začne předělávat své filmy s áčkovým hereckým obsazením do telenovelovitých seriálů s partou hereckých dřev myslet nemůžu, a tohle mohla být jeho poslední jízdenka do vyšší ligy, jenže to by nesměla být tak slabá. Prvně tu chybí hutná a mrazivá atmosféra zvrácenosti, strachu a lidské hniloby, kterou zajišťovali v prvním díle úchylné postavy jako byl Žlutej parchant, nebo kanibalistickej hobit, místo nich je tu pár více méně normální postav a de facto jen JEDEN padouch a k tomu všemu se přidává docela trapný scénář, který místo na atmosferickou brutalitu sází na brutalitu sterilní a to jen pomocí toho, že když nevíme coby, zavoláme Marva! Hotový Marv ex machina. Ovšem rozhodně je tu spoustu věcí funkčních, mnohé postavy mají charisma výšky Olympus Mons, nějaká ta atmosféru tu také je a je to všeobecně zábavný film, ale... On ani ten vizuál není tak kulervoucí jako před lety, je mnohem méně promyšlený, což zamrzí u Femme fatale Evy Green, kde není využit ani její herecký talent ani její koz.. Křivky. Zklamání, průměr a plastová vidlička. (27.09.2014)