Hausu

Totální experimentální magořina o několika uječených japonských studentkách, které jedou k tetě jedné z nich na chatu. Úplně nevím, jestli by se to dalo označit jako surrealistické, protože to nějaký děj má, ale těch šílených výjevů je tady až až. Můžete se těšit na přesvětlené záběry, šílené střihy, šílený výběr hudby, divné střídání barev, nahodilé prolínání záběrů, sežrání člověka piánem, časté obrazy v obraze (což trochu připomene Greenawaye), plavbu po krvavé řece, poetické záběry přírody mraků, groteskní scény, jakéhosi melounového ducha, obří hlavu vylézající z krbu, obrázek zlé bílé kočky stříkající litry krve, holku uvězněnou v hodinách a je toho ještě mnohem, mnohem víc. No nedivte se, je to z Japonska. Pokud o to máte zájem, tak prosím, pokud ne, tak to nechte být. Mě osobně to spíš nudilo než bavilo, proto víc jak 3* dát nemůžu, ale musím uznat, že experiment je to zajímavý. (14.03.2020)

No do prdele... Tady to vypadá, jakoby pan režisér šňupal po večerech nějakou hustou mňamku. Každý svůj zážitek, halušku a vidinu si zapsal do notesu, a dojmy z toho vzniklé zakomponoval do filmu. Výsledek pak připomíná návštěvu matějské pouti na LSD. Bonbonová sladkost a pastelová barevnost jsou nejvýraznějšími elementy téhle podivné komedie, ale obsahuje samozřejmě mnohem víc. Malované pozadí, obraz v obraze nebo dětinsky rozverná hudba je pouze slabý výčet, každopádně mě osobně tahle šílenost zkrátka nepřišla po chuti. Pokud ale hledáte šílenou, hodně experimentální blbinku, kde klavír může žrát lidi a kung-fu školačka bojovat s telefonem, jste na správné adrese. (06.03.2011)

Obajašiho první vkročení do světa celovečerního (a nad to komerčního) filmu. Z experimetální scény přichází vybaven avantgardními technikami, které s lehkostí přetaví do podoby úchvatných speciálních efektů. Už sám tento přechod - od experimentu k divácky úspěšné komerci - ve své době prakticky nemá obdoby. Ze směsice horroru (no spíše vlastně pohádky) a typicky japonského žánru z prostředí teenagerek (s jejich silnou aektovaností, podivným humorem a ještě podivnejší stylizací) vychází divácky vděčný a přitom naprosto ojedinělý žánrový hybrid. Radostný horror. Obajaši svým propracovaným užitím jednoduchých triků (prolínačky, barevné filtry, pokrytí postav či objektů nereálnými texturami...) dosahuje mimojiné podobného efektu, k jakému se někteří dnešní filmaři dopracovali pomocí metody tekutého střihu (např. Ang Lee v Hulkovi či Robert Lepáge v Odvrácené straně měsíce). Navíc za pomoci záměrně nerealistických efektů utváří surreálnou atmosféru, v níž se bortí rozdíl mezi hrůzným a veselým. A tato směsice je opravdu opojná. (18.01.2009)

Tak Hausu, to je případ sám pro sebe. Mám velice rád experimentální filmy, ale tohle bylo trochu mimo mou mísu. Obdivuji nesmírnou originalitu, nápaditost a velice zajímavou vizuální stránku filmu. Už mi trochu připadá, že poslední dobou kazím filmům s málo hodnoceními celkový průměr. I přes jmenovaná pozitiva jsem se totiž u tohoto filmu nesmírně nudil a docela se těšil na konec. Horor z toho nakonec ani nebyl, ale to by v podstatě vůbec nevadilo. Celkově až příliš moc barevné a ta hudba. Tu hudbu, kterou zde někdo zmiňoval jako dobrou, to bylo snad to nejhorší. Celým filmem se linula v každé situaci taková slaďoučká znělka, která už mi na konci lezla extrémně na nervy, a proto jsem byl rád, že alespoň závěrečný song byl jiný. Ani ty mladé ječící Japonky mě nijak nezaujaly. Nejlepší byla asi postava tetičky. Hodnocení je nejisté, protože film byl oproti mým očekáváním dosti zklamáním. Asi tak, místy 2* místy skoro až 4*, ale to jen hodně vzácně. Budu shovívavý a prozatím, za tu originalitu, dávám tři, ale je klidně možné, že ta jedna ještě časem ubude. (24.07.2008)

tak tohle 100% nenatočil nikdo normální. Máme tu 1000 barev, létající hlavu, hudební číslo, divnej střih a pár divnejch hrátek. Tenhle film je strašná ujetina a já totálně nevěděl co se děje. Příběh jsem prostě nepochopil a ani se nesnažil, protože to co se děje ve filmu je prostě tolik že jsem na to neměl čas. Velmi chválím tím jak si režisér vehrál s barvama, které byly dokonalé a plno scén tím zlepšily. Bohužel jsem čekal mysteriozní duchařský horor a toho se mi nedostalo. (01.09.2012)