Rooster Cogburn

Volné pokračování Maršála, které je hodně jiné (a kupodivu možná i lepší) než slavný originál (překonaný i remakem od Coenů), za nějž Wayne dostal svého jediného hereckého Oscara. I na poměry 70. let, která byla bohatá na revizionistické (anti)westerny (deziluzivní drsňárny od Sama Peckinpaha, Malý velký muž, McCabe a paní Millerová aj.), je Šerif Cogburn nezvykle feministický (mj. skvělá ironická hláška o volebním právu žen). Jádrem snímku není zápletka o honbě za nebezpečnými psanci, ale kultivovaná romanticko-komediální linie sbližování šovinistického bručouna (Wayne) se stárnoucí, ale zatraceně umanutou a sebevědomou dcerou reverenda, odhodlanou potrestat zavraždění svého otce (tradičně výborná Katharine Hepburn). Nejpřekvapivější a nejcennější na filmu je, že obě jeho hlavní roviny, dobrodružná a vztahová, si nejen nepřekážejí, ale naopak se bezvadně doplňují. Snímek tak má svižné tempo, děj rychlý spád a mnoho akčních momentů, a přitom také výrazné výkony dua legendárních charismatických herců, mezi nimiž to náramně jiskří. Podobnost s (mnohem slavnější) Africkou královnou jistě není náhodná. Navíc je to jedinečná příležitost vidět K. Hepburn obsluhovat rotační kulomet! ;-) 75 % (18.08.2022)

John Wayne se v předposledním filmu vrátil ke své Oscarové roli Roostera Cogburna v mnohem přímočařejším a jednodušším dobrodružství. V podstatě se celý film honí za bandou nijak zajímavých padouchů v krásné divočině s logikou na dovolené. To co padouši a později on předvádí s nákladem plným nitroglycerinu, nad tím zůstává rozum stát, zejména to sjíždění peřejí. Na druhou stranu si přizval na tohle dobrodružství stejně starou Katherine Hepburnovou, hrající pobožnou ženskou od rány a tohle neobvyklé spojení vyústilo v nádhernou konverzační špičkovanou... v životě bych neřekl, že to bude takhle fungovat. Jen kdyby to tak okatě nevykrádalo Africkou královnu a Dva mezky pro slečnu Sáru. Zkrátka rozporuplný film, u kterého jsem se celkem bavil, ale na víc než na 3* to není. (03.05.2023)

Jo, je to obšlehlý syžet z Maršála a nejspíš i s nějakým dozvukem Africké královny. Padouch je nanicovatý a vůbec z něj nejde strach. Nitroglycerin přežije zacházení, při kterém by každému chemikovi zešedivěly vlasy. A chudák ten malý indián slouží jen jako garde, aby se na sebe jednooký Duke a v příšerném staropanenském čepci oděná Kate nevrhli rovnou v lese nebo na prámu. Ale právě proto film stojí za to. Starý Wayne a stará Hepburn v sobě mají ještě pořád tolik ohně, že by zapálili stepní požár pouhým svým dotykem. V tomhle jsou nedostižným vzorem pro většinu nedomrlých romantických dvojic současných zaláskovaných filmů. Wayne a Kate si nedají ani pusu, ale stejně by mohli milostnou vášeň vyučovat nejenom na vyšší dívčí, ale i na Oxfordu. - Odkud by je nejspíš pro přílišné zaujetí pro věc vyhodili. (09.09.2014)

Jednak v 70.. rokoch uz western bol prakticky mrtvym zanrom, lebo v 60. rokoch doslo k akejsi westernovej inflacii, kedy sa tocili 100 -ky westernov za rok niekedy. No nic, Film ani nema poriadny dej, dialogy su len vatovo plane plky, Katharine Hepburnova /Africka kralovna/ sa do westernu hodi asi ako Bette Davis do ceskoslovenskej kinematografie. John Wayne mal za rok 1975 hlavne vyborny film Brannigan, toto je len taky sivy priemer. Proste len dalsi ukecany western bez dejovej linie, keby toho zaveru nebolo, tak je to velka bieda. Takto aspon ten zaver potiahol film do znesiteneho priemeru : 50 % (08.02.2017)

Najlepším prínosom filmu sú jednoducho herecké výkony a chémia Johna Wayna a Katherine Hepburnovej, ktorí sú úžasní jednotlivo aj spolu, a zaujala ma aj pekná kamera, nádherné scenérie a strhujúca hudba. Sú tam aj momenty vtipného a zábavného dialógu. Naopak, film je dosť zdĺhavo režírovaný a taktiež sa film v niektorých miestach vlečie. Najslabšou prednosťou ,,Roostera Cogburna" je príbeh, ktorý je vyrozprávaný nemotorne. 6/10 (24.01.2022)