Lincoln

Bývalý vicekancléř Petr Hájek, který má doma na chalupě vztyčenou vlajku jižanské Konfederace, přirovnal kdysi Václava Klause ke generálovi Lee. Narážel tím na to, že generál Lee stál během americké občanské války na straně jižních států usilujících o národní suverenitu a podobně jako Klaus bojoval proti uměle vytvářené politické unii severu. Je to ze strany Hájka užitečné přirovnání, který není radno podceňovat: není náhodou Abraham Lincoln - se svými bonmoty, historkami, vtipkováním o Georgi Washingtonovi, rozšafností a rozvážnou chůzí - obdobou Miloše Zemana? (20.03.2013)

Ako blesk z čistého neba natočil master a velikán filmu Steven Spielberg jeden zo svojich najlepších filmov v dobe, keď to už od neho nikto nečakal. Dá sa v tom nájsť určitá symbolika, že sme mohli vidieť už dve verzie a dva pohľady na život veľkého muža dvoch veľkých režisérov v čiernobielej podobe, zatiaľ čo Spielbergov uhol nie je čiernobiely ani trochu, a má to svoje opodstatnenie. Tak ako sa v prvých scénach ocitá divák a brodí v blate, pote a krvi národa zmietaného (znížim sa k použitiu klišé) bratovražednou vojnou, zostáva v nej po celý čas, aj keď sa dej prenáša za zavreté dvere honosných salónov, kuloárov a Oválnej pracovne. Spielberg predstavuje citlivý portrét muža, vodcu, ktorý je populárny medzi ľudom a nenávidený medzi politikmi, ktorý dokáže národ viesť, ktorý je spravodlivý a robí vždy to, čo je podľa neho najsprávnejšie - tým však idealizácia "hrdinu národa" končí a začínajú sa pochyby. Ako človek vedomý si svojej zodpovednosti sa dokáže postaviť čelom tomu, čo sa pokladá za zákon, a zmiesť ho zo stola často pomocou pochybných metód, ktoré naštrbujú dôveru v jeho nepoškvrnenosť. Dostáva tým zabrať nielen jeho postava, stvárnená prirodzeným a ľudským herectvom Daniel Day-Lewisa, ale hlavne divák, ktorý sám stojí pred voľbou, čo považuje za legálne, a čo za nutné, keďže tieto dva pojmy sú často v opozícii. Problémom môže byť pre niekoho skôr záber filmu, teda posledné mesiace Lincolnovej vlády, kedy bol, metaforicky povedané, navonok pevnou skalou, o ktorú sa rozbíjajú vysoké vlny a zvnútra malou bárkou na rozbúrenom mori, ktorej neustále hrozí prevrhnutie. Pod tlakom si zachováva chladnú hlavu a je využitý aj ako jeden z prvkov spielbergovského nadhľadu, alebo lepšie povedané striedmeho humoru, najmä pri rozprávaní historiek a niektorých odľahčujúcich scénach. I tak je to film ťažký, ktorý rozhodne nie je pre každého a divák by si mal dva razy premyslieť, či sa do toho chce skutočne pustiť. Odmenou pozornému a trpezlivému bude úžasné spracovanie záverečnej kapitoly osudu jedného z najslávnejších amerických prezidentov, umocnený famóznym hereckým koncertom Daniel Day-Lewisa a Tommy Lee Jonesa so skvelou hudbou a výpravou, na ktorý sa len tak nezabúda. Byť toto posledný Spielbergov film, bol by to úžasný filmársky epitaf a odkaz budúcim generáciám. 95% (17.03.2014)

Film pro ty, kteří mají rádi americkou historii a kteří více než snahu o okázalé, velkolepé drama ocení dobovou atmosféru a věrnost dějinám. I proto bude z Lincolna většina českých diváků zákonitě zklamaná; emocionálních scén je tu pramálo, o Lincolnově životě se toho člověk moc nedozví, vedlejší příběhové linie jsou silně potlačeny a celé to vlastně působí jako záznam politického rokování o jednom z nejznámějších dodatků americké ústavy. No, a právě proto jsem z něj nadšená já. Užívala jsem si Lincolnovo neidealizované ztvárnění dokonalým Danielem Day-Lewisem: jeho shrbenou postavu, jeho nezvyklou barvu hlasu, jeho zatajování informací, jeho podplácení kongresmanů, jeho rozvážnost v dobách, kdy bylo potřeba jednat, a celkově všechny ty maličkosti, kvůli kterým by dnes prezidentské volby musel zákonitě prohrát, ačkoliv se pod tímto nánosem drobných nedostatků skrývala osoba pro prezidentskou funkci jako stvořená. Užívala jsem si kostýmy, nasvícení scén a všechny ty povalující se mapy a knihy, které mi okamžitě připomněly mou touhu mít vlastní soukromou sbírku starých listin a dokumentů. Užívala jsem si všechny ty zmínky o tehdejším právním systému, o tom, jak rovnost před zákonem neznamená rovnost rasovou, o tom, proč je třeba zrušit otroctví. Ocenila jsem, že se ve filmu v menší roli objevila sestra jednoho amerického prezidenta, který do úřadu nastoupil přesně 100 let po Abrahamu Lincolnovi a na kterého byl také spáchán atentát. A i když mi konec přišel lehce nadbytečný (vrchol podle mě nastává v momentu, kdy Tommy Lee Jones odchází z Kongressu), neměla bych sebemenší problémy s tím, kdyby byl Lincoln oceněn Oscary za nejlepší film (což by po uvedení Billem Clintonem na Zlatých glóbech nemělo být složité), nejlepšího herce v hlavní roli, nejlepšího herce v roli vedlejší a kameru. Film, na který jsem do kina zašla (zatím) dvakrát a který chci vidět (minimálně) i potřetí! (27.01.2013)

Lincoln je filmem vysloveně precizním až perfekcionistickým, o tom žádná. Nelze se ale ubránit tomu, že je hlavně nudnou historickou přednáškou. Spielberg samozřejmě umí, to bezpečně víme už dávno, ale scén, kdy by divák jen mlčky polknul, je tu pohříchu málo. Americký filmař si už několik dekád může dělat za kamerou a pak i ve střižně prakticky cokoliv si zamane, s Lincolnem mu to ale moc nevychází. Pečlivě budovaná scéna a dlouhé záběry okořeněné nadprůměrnými hereckými výkony jsou sice fajn, ale divák chce v roce 2013 i něco víc, než jen debatní kroužek. Samozřejmě to nemyslím doslova, ale přepínání mezi prezidentovou pracovnou a hlasovací místností není úplně atraktivní. Samotná hlava státu tu navíc není tou postavou, kterou bychom se chtěli okouzlovat. Lincoln je pro nás Evropany prostě prezident, který zatočil s otroctvím, ale nevnímáme ho nadčlověkem jako za oceánem Američané. Ty by asi taky moc nelákalo Havlovo na plátně tříhodinové prokopávání se k demokracii. Jeden z nejrespektovanějších herců současnosti Daniel Day-Lewis (dostane třetího Oscara za hlavní roli?) hraje zas a znovu výborně, bohužel pro něj ale postavu poměrně nezáživnou až otravnou!! Těším se, až Spielberg (minule zklamal Válečným koněm) zase vlítne do řemeslně vymazlené budoucnosti!! (12.02.2013)