Režie:
Miloslav LutherKamera:
Dodo ŠimončičHudba:
Svetozár ŠtúrHrají:
Ľudovít Greššo, Mária Markovičová, Ján Greššo, Jana Plichtová, Peter Bzdúch, Ľudovít Króner, Miloš Radošínský, Ivan Minarčíny, Vladimír Kostovič, Oľga Vronská, Anton ŽivčicObsahy(1)
Televízny film vznikol na motívy poviedok klasika slovenskej literatúry Jozefa Gregora - Tajovského. Starý včelár prináša sugestívne zamyslenie sa nad čistou dušou statočného prostého človeka, ktorý sa usiluje žiť čestne a nesebecky. Jeho vzťah k poriadku sveta a prírody odráža i jeho vzťah k ľuďom a životnú harmóniu dosahuje svojou schopnosťou žiť v súlade so svojím svedomím a mravnými zásadami. Režisér Miloslav Luther vytvoril na báze krehkej poviedky dramatické dielo plné poézie a nezabudnuteľných obrazov. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (17)
Film o starém muži, jenž se řídí svým svědomím. A taky o lidech, kteří o svědomí přišli a pro které je tenhle starý děda jen přítěž v jejich hlouposti. Je vidno, že ke kvalitnímu snímku není třeba mnoho. Stačí vlastně jen kvalitní herci, nějaký ten statek a dobrý příběh. To stačí. Tenhle příběh je tak pravdivý a tak syrový jak slovenské hory samy. Škoda, že se takové malé velké snímky dnes moc netočí, literaturu Slováci kvalitní evidentně mají. Jenže holt je jiná doba, moderní divák chce vidět něco bombastičtějšího. 90% ()
Věčný koloběh života, jaro symbolem nového života, Života v symbióze s přírodou. Těžká dřina a konflikt mezi otcem a synem, starým odcházejícím a novým nastupujícím. Obyčejný příběh hádky o to, jestli koupit koně. Symbolika asi v každém okénku. Vím, co chtěl pan režisér říct. Tak to řekl a je to...70% ()
Podmanivý příběh stárnoucího muže, jeho ženy, dvou synů a malého vnuka, který jako jediný svému dědečkovi naslouchá. Prostý a skromný způsob života, těžká práce jako samozřejmost a souznění, soulad s přírodou, takový je starý včelař, ryzí. Moc pěkně natočeno, kouzelný hudební doprovod a herci úžasně přirození. ()
Také hrané Obrazy starého sveta. Nejaký konflikt je tu skôr vo všeobecnejšej rovine, akoby sa niečo dramatické odohrávalo medzi postavami. Najdramatickejšia scéna je snáď tá, kedy včelár odíde od stola, pretože žena nedala najesť koňovi. Tak ma pri tomto a ďalších mnohých filmoch o zániku starého sveta napadlo, že sa jedná skôr o generačný problém každej doby, ako keby sme mali vytýčiť nejakú špecifickú dobu, kedy bola tá zmena najmarkantnejšia. Ale to je asi každému jasné. ()
Príbeh o kolobehu prírody. Staré odchádza, aby nové mohlo žiť. A keď že i ľudia sú súčasťou prírody, stará generácia odchádza spolu so svojím spôsobom života a mladá preberá žezlo bytia, s novým pohľadom na svet. Detailná kamera Doda Šimončiča, napr. navreté žily koňa pri oraní, akoby vťahovala diváka hlbšie do príbehu a má pocit, že je jeho súčasťou. Však aj sme súčasťou veľkého príbehu zvaného život. ()
Reklama