Mnichov

Skvelá atmosféra a pôsobivé vo väčšine prípadoch aj drsné scény zvláda Spielberg opäť na jedničku. Neistota a strach je prítomný všade. Skupinka protiteroristického komanda, ktorý sú samozrejme len obyčajný ľudia, skočí s menším zaváhaním po odplate, po čase však začnú pochybovať či táto nebezpečná akcia má vôbec význam a aký bude ich život potom? (24.02.2006)

Mnoho je tu napsáno o kameře, výpravě, střihu, dobové stylizaci, nemá smysl to opakovat, pouze řeknu, že vše funguje na výbornou. Některým ovšem vadí, že film "nedává odpovědi". Ono kdyby někdo odpovědi znal, myslíte, že už by nebyly známy? A naopak mentorský přístup vlastní mnoha americkým filmům (všichni se mějme rádi a budujme demokracii) by působil dost falešně. Film rozhodně není pro slabší povahy, je velmi naturalistický a explicitní. Jediné, co trochu snižuje hodnocení, jsou místy poměrně slabší dialogy, které často dost polopaticky informují diváka o rozpoložení postav a jejich postoji k věci. Ovšem až na Avnerův dialog s mladým Palestincem: "No, jak dlouho čekali Židi na svůj stát? 2000 let. To můžem taky." P.S. Po Říši slunce nejlepší Spielbergův film, jestli bude pokračovat v našlápnuté linii (Minority Report, Catch Me If You Can, Terminal, War of the Worlds, Mnichov), jsem dost zvědav na jeho další počiny. (10.02.2006)

Spielberg se tento rok opravdu překonal. Nejdřív nám dokázal naservírovat vynikající sci-fi záležitost Válka světů a teď nám předvedl další mistrovský kousek. Tentokrát ovšem úplně změnil žánr a pustil se na tenkých led izraelského konfliktu. A je to film vskutku mistrovský. Hned na začátku Steven vysvětluje, co že se tenkrát vlastně v Mnichově stalo, protože lidé o tom moc neví (ani já ne). Uvedl nás nádherně do děje a my se setkáváme z několika Izraelci, kteří chtějí uskutečnit pomstu. Je to pomsta velice krvavá a všechny vraždy jsou natočeny tak výborně,až se člověku tají dech. Atmosféru 70. let se podařilo vykreslit na 100%. Všechny postavy jsou dobře napsány a hlavně výborně zahrány. Eric Bana ukazuje,že opravdu patří k současné herecké elitě,i když zatím není moc znám. Daniel Craig je ve své roli více než přesvědčivý a Geoffrey Rush také potěší. Film je plný vynikajících vedlejších postav, ať už jde o Luise a jeho otce, nebo ostatní členy Avrenova "komanda". Spielberg opět dokázal, že si s ním dá počítat v každém žánru a umí každé téma natočit s citem a dokáže rozvířit davy, aby se lidé o toto téma začali zajímat. A to je dobře. Mně se totiž z kina nechtělo z tohodle filmu jentak odejít, a to trvá docela dlouho (18.02.2006)

Jak tady čtu v komentářích o studenu a bezemočnu, nestačím si divit. Měla jsem z Mnichova přesně opačné pocity, rozdrásal mě jak Schindlerův seznam ne. A může za to především Eric Bana a proměna jeho Avnera z odhodlaného muže, který ví kdy, kde, za co a ve jménu čeho se exponovat, v unavenou, strachující se a pochybující trosku. Při vší skromnosti si myslím, že o TOM ten fim byl. (28.07.2006)

"Mnichov" Stevena Spielberga jsem očekával s nemalým napětím. Nejen proto, že klasik americké kinematografie svým posledním filmem "Válka světů" ukázal, že dovede brilantně pojmout i téma řekněme brakové. S napětím jsem očekával, jak se Žid Spielberg vypořádá s tak palčivou a bolestivou otázkou, jakou je vztah Izraele k terorismu. Nejsem zklamán. Naopak. Jsem zaskočen a emocionálně nevídaně zvalchován. Rozsahem je "Mnichov" typickým zástupcem Hollywoodu posledních let – masivní stopáž přeje slabším místům, mnohomluvům, ztrátám tempa. Přesto filmař Spielbergovy extratřídy dokáže rozumně vybalancovat adrenalin a ideu, aniž by jedno či druhé příliš utrpělo. "Mnichov" tak střídá adrenalinové sekvence jednotlivých nájemných vražd s vyklidněnými meditativními úseky, v němž hrdinové přemítají o etice, právu a spravedlnosti. Střídání obou pasáží je někdy strhující (to když se idea prolne do akční sekvence, jak je tomu např. při athénské akci), někdy působí "etické" úseky až příliš rozmáchle a ztrácejí vnitřní napětí. Je neobyčejně chválihodné, že se Spielberg v mezích možností vyhnul jednoznačné odpovědi na palčivou otázku "kdo je vinen". Jeho jedinou odpovědí je hrdina Evram v naprosto strhujícím provedení (troufám si už říci) herecké osobnosti Erica Bany. V něm je veškerá dvojsečnost spravedlnosti i otázka morálky spojena do strhujícího dilematu člověka, který ve snaze ochránit domov tento ztrácí, společně se svojí identitou i svým židovstvím. Iluze o spravedlivé odplatě se zvrhává v marný hon za jakýmsi vyšším právem pomsty, do rostoucího seznamu mrtvých na obou stranách, do duševní černé díry, v níž mizí vše, oč se člověk opírá... Čekáte-li rekonstrukci mnichovských událostí, budete zklamáni. Scénář tragédii umně rozkládá do ubíhajícího děje – od prvotního seznámení skrze dobové reportáže až po strhující a zničující finále, které nazíráme jakoby skrze Evramovy představy. "Mnichov" obsahuje několik silných momentů, které ve mně probudily nečekané erupce emocí (Evram, který poprvé slyší hlas své dcery, milostná scéna prolnutá s masakrem rukojmích). Obsahuje také několik momentů, které jsou jakoby navíc, kdy se narativní koncentrace trochu rozptyluje. Ovšem jako celek je to snímek neobyčejně konzistentní, a to i po myšlenkové stránce, která se ze všech sil snaží nekategorizovat a vyhnout se stereotypům. "Mnichov" je velice působivý a silný film. Na jedné reálné události reflektuje všechnu zvrhlost a absurditu jedné z nejhorších krizí humanity dneška. To nejhodnotnější z něj je však právě osobní příběh Evrama, v němž se vše důležité bezprostředně zrcadlí. Přidám ještě výtečný soundtrack Johna Williamse, výtečnou kameru Janusze Kaminského a překvapivě dobrého Daniela Craiga. A znovu zdůrazním Stevena Spielberga, který dokonale prolnul řemeslnou vyzrálost se sebevědomím filmaře, který ví, co chce sdělit. (03.02.2006)