Pád do tmy

Mimoriadne "hladový survival" v druhej polovici, budovaný síce overenými, ale presvedčivými a do extrému privedenými formálnymi postupmi žiaľ nedokáže zakryť pre mňa osobne slabú prvú polovicu, kde aj popri výraznej snahe o autenticitu sa v mojom prípade nedarí navodiť klaustrofobickú atmosféru stiesnenosti a strachu. 7/10 (23.08.2005)

Nejlepší horor roku 2005. Po průměrném vlkodlačím béčku se Neil Marshall pochlapil a stvořil film, jenž je dokonalým skloubením atmosférického napínáku a krvavých jatek. Pokud chcete na vlastní oči vidět místní potvory, doporučuji návštěvu jeskyně Rieseneishöhle v masivu Dachstein poblíž Hallstatu v Rakousku. V jednom ze sálů zde na stěnu promítají takovéhoto "gluma" a vypadá to sakra realisticky. Horror movie of the year (05.04.2007)

Přes některé dobré nápady, zajímavé záběry a mimořádně působivé potvory (tím nemyslím hrdinky filmu, ale živočichy, kteří na ně číhají v jeskyních) je tohle nakonec jen legrační feministická agitka, kde roli tvrdých chlapíků převzaly tvrdé a řádně emancipované moderní ženy. Brrr. Dvě hvězdičky za opravdu strašidelné jeskynní tvory. [A ty ženské jsou vlastně taky strašidelné, i když jiným způsobem.] (23.10.2005)

Jednoduchý námět zapracovaný do pokulhávajícího scénáře, využil režisér Neil Marshall vcelku flexibilně ve svůj prospěch. Natočit v dnešní době dobře namíchanou směs latexových potvor, atmosférického procítění a zvukové pastvy, je téměř nemožné, téměř To, co se zpočátku zdá jako (pro partu hrdinek) beznadějný survival, přinese v druhé polovině „něco“, co dokonale usadí do sedačky. K režisérově invenci není sebemenších námitek až do závěru, který nejen že začne spoléhat na příliš „uhlazený“ děj, ale zároveň vytáhne nevěrohodnost postav až na neúnosnou míru. Neboť poloha, v jaké se nám hrdinky představí na začátku, rozhodně neodpovídá závěru, kdy se jedna z nich majestátně postaví rozkročmo nad jedním ze svých „úlovků“. Pro to a taky pro z prstu vycucanou psychologii, která je zde spíše na škodu a dělá mezi vzájemnými vazbami postav nehezký guláš, se vyhnu nejvyššímu hodnocení. A po tomhle mám lézt do Moravského krasu? (17.10.2005)

Nelezte do neprozkoumaných jeskyní, mohli byste se dostat do stejně nepříjemných situací jako hrdinky tohoto hororu. Konkrétně jde o šestici cca třicetiletých „jeskyňářek“ (je to nesmysl, ale zní to akčně), které jednoho mrazivého dne vyrazí prozkoumat zajímavá zákoutí apalačských hor (užijte si těch několik okázalých leteckých záběrů připomínajících první minuty Osvícení, dále už bude následovat prostředí pro klaustrofobiky zcela nevhodné). A „zajímavá“ je zde synonymem pro „nebezpečná“. Neil Marshall z děje chytře vyeliminuje jediného mužského hrdinu hned na začátku a to dost brutálním způsobem (IMHO nejšokantnější scéna loňského roku), abychom mohli následnou hrůzu sdílet jenom společně s bezmocnými ženskými hrdinkami (správně by tam asi mělo být „bezmocnými“, sami zjistíte proč). Pád do tmy je unikátním mixem Pádu do ticha, Záhady Blair Witch a jednoho filmu s Wesleyem Snipesem (kvůli momentu překvapení nenapíšu kterého), bohužel právě u scén připomínajících poslední (ne)zmíněný film tvůrci příliš podceňují atmosféru strachu z neznámého a dávají přednost přílišné doslovnosti. I tak ale čekejte několik scén, kdy vám proběhne mráz po zádech (tentokrát doslova). Marshall umí „lekačku“ správně načasovat - obvykle jsem si říkal: „teď to na ně bafne, teď to vyskočí“… a nic a najednou „BAF!“… a mohl jsem si zanadávat, jak mě zase dostal. Už dlouho tu nebyl tak mimořádně dobře natočený horor, jediné co by někomu mohlo vadit je příliš vysoký podíl tmy (tipnul bych si 80% z celého filmu), ale ve tmě se člověk přece bojí nejvíc, ne? 85% Zajímavé komentáře: Mr.Apache, Cervenak, 3 AM Code, Gardenboy, Le_Danseur (07.10.2006)