Úpis

najdiskutovanejsi cinsky film v cine vobec. najdrahsi cinsky film vobec. (40 mil. ) a dnes uz aj najlepsie zarabajuci cinsky film v cine vobec. k. chen, po zhangovi najdolezitejsi sucasni cisnsky filmar, mal lahku ulohu. uz nestal v pozici, v akej bol zhang pri hrdinovi. nemusel dokazovat, ze aj konimentalna cina vie spravit dobry a moderny a drahy kung fu film, a lepsi nez ten taiwansky odrodilec ang lee so svojim tigrom a drakom. uz nestal v pozicii prveho draheho cinskeho filmu, uy sa vedelo, ze drahe filmy v cine veida zarobit a ze na seba vedia najst sukromnu produkciu. chan to mal lahke. sluboval film, ktory bude komercnzy no s artovym pristupom. stalo sa. akurat je iny, nez zhangov hrdina ci klan lietajucich dyk. nie je tak suverejne zovrety do gycoveho vizualu ala reklamy na mobilny operator orange. je dostatocne krasny, a aj gycovy, ale akcne sceny nie su baletom ale zabavou v style kung fu hustle. a to ludom nejde dokopy. prekrasna romanticka laska s parodickym humorom a rychlou cinskou vystavbou a sekanim v pribehu. pravda, na to ako im to nejde dokopy sa filmu dari velmi velmi dobre. co viac moze k.chen chciet. a co viac moze divak chciet, china nastastie s blockbustermi zacina a dobre, ze ich vlozila do ruk povodne artovym reziserom. mame sa na co pozerat. (25.01.2006)

Kaigeho príspevok do rodiny wuxia v sebe nesie pre mna az prekvapivo pocetne fantasy prvky v pribehu. Ovsem aj vo fantasy zanri je prijemne, ak pribeh a postavy funguju aj sami o sebe a odrapkavanim nadzivotnych mudier a fatalnych dialogov nesluzia povacsinou len ako vyplnovacia vata pre audiovizualne orgie (navyse samotna technicka stranka vykazuje vykyvy). The Promise je celkovo pre mna velmi nevyrovnany. Manieristicky nafuknuty vypravny brak, napriek tomu stale vsak oku lahodiaca vytvarna stylizacia ako i obrazova opulentnost v kazdom zabere v podmanivom zavoji epikou posobiaceho soundtracku. Lakadla, ktore dokazu zaujat vase vnemy, avsak bez patricneho zakotvenia v silnom a konzistentnom pribehu (rozharanost je badatelna najma v prvej polovici) samotne na dlzku celovecerneho filmu nestacia. Neobmedzene financne moznosti tak aj Kaigemu paradoxne v tomto pripade zviazali ruky a potlacili kreativitu. (27.12.2005)

Víte jak dopadne pohádka o otroku, kterýžto k zakázané lásce došel, když se k řemeslu pustí jeden zručný Číňan, jež si napomoc přibere početnou armádu “křoví“(kompars), státní továrnu na dráty a kabely všeho druhu obere o roční zásobu “wuxia drátů“ a triky si nechá spíchnout v “druhé cenové“? Imho dopadne to velice rozporuplně. Na jedné straně máme efektní podívanou s nádhernými exteriéry, herci, hudbou a všemi těmi okrasnými prvky co k tomuto žánru patří a na straně druhé máme smíšené pocity, že vlastně Chen Kaige nevěděl co chce říci a ve všem měl pořádný chaos. Výsledkem se stává vcelku nekonzistentní podívaná, která ubíjí kvality filmu lehce pod hranice průměru. Mnoho chyb a nelogičností (zbytečnosti v ději (bohyně), velké prodlevy mezi mnoha událostmi (prolog a závěr), místy otřesné trikové sekvence (býčí závod), chování postav (jak již bylo řečeno : Kunlun si chodí do vězení jak do hospody, ale cestu ven najít nemůže…jo leda že by zvedl hlavu a po vzoru pana Pláštěnky trošku “hop hop a letím")... ) odsunují snímek do kategorie “normálních odpoledne“, ke kterým se jistě nebudu chtít vracet… (29.11.2006)

Nemám rád filmy, ve kterých se dvě malé děcka přetahují o koláček, tím spíš, když to je film asijský a do češtiny hrozně nadabovaný. Úpis jsem začal sledovat právě od takové scény (tzn. unikly mi asi dvě minuty děje), čímž si to u mě hned zkraje pokazil a když se zjevila jakási víla, zachránkyně omylem utopených koláčků, mé podezření, že je to stupidní pohádka, se změnilo v jistotu. Naštěstí, není pohádka jako pohádka. O jedné hvězdičce jsem uvažoval ještě během děsivě digitální scény se stádem buvolů, ale když o chvíli později hlavní hrdina předvedl své běžecké schopnosti, začal si mě film postupně získávat na svou stranu. Možná (a dost pravděpodobně) to nebyl úmysl, ale svým běžeckým stylem mi Kunlun připomněl Road Runnera, onoho podivného animovaného opeřence proslaveného svým „Beep-Beep“, což jediné hrdinovi Úpisu chybělo k dokonalosti. Kdyby „zabíbal“, už už uvolňuji místo v TOP 10. Mnohokrát jsem si vzpomněl na filmy Stephena Chowa, především na Kung-fu melu, Úpis je o to vtipnější, že se bere zcela vážně. Ale teď už vážně. Pohledem cynika je to děsná blbost, zbroj vojáku vždy pečlivě vycíděná, rány jen aby se neřeklo a za vlasy přitažená story o princezně, která se nemůže zamilovat. Pohledem snílka je to přenádherná pohádka, barvotiskové charaktery, jasné motivace, mnoho úžasných scenérií. Já jsem se nějak nemohl rozhodnout, na kterou stranu se přidat, pohádkovost mě neštvala tolik jako u jiných filmů, nicméně štvala, bojové scény byly příliš „jemné“, aby si snad hoši (a děvčata) neublížili, výtvarné pojetí pěkné, co pěkné, nádherné, co nádherné, kýčovité. Ve snaze o maximální efektivnost působilo vše příliš uměle, chyběla tomu duše. A k čemu je pohádka bez duše? Takovou pak nezachrání ani pár zdařilých nápadů (souboj uvnitř velké kovové koule), ani zamyšlení hodna pointa a už vůbec ne – z mého pohledu – zcela neznámí herci. Je radost na to pohledět, jako na všechny kýčovité věci, a být malým Číňanem, Japoncem, Hong – Kongčanem či Jihokorejcem, možná učůrávám blahem, jako dospělý Čech hodnotím střízlivěji. 60% Zajímavé komentáře: Tommy987, Natascha, t_gon (27.04.2007)