Star Trek IV: Cesta domů

Takový Star Trek neStar Trek, který je neobyčejně vtipný a zábavný a skoro vůbec se neodehrává ve vesmíru!( což je tedy kvůli určitým vesmírným faktům, které Star Trek poněkud ignoruje, skoro dobře) Prostor, jaký byl zde dán ojedinělým charakterům, je s předchozími Star Trek filmy skoro neporovnatelný, tedy, tady je samozřejmě větší a to je určitě dobře, protože v prvních třech filmech mi mimojiné trochu vadila i jistá odměřenost, a to tady nehrozí. Zaměření na přírodu je sympatické, stejně jako spousta detailů z nichž bych vypíchnul především sympatický a lidsky neegoistický (jak poznamenal pan Spock) předpoklad (autorů) o velrybí inteligenci a hlavně cestování v čase, jehož případné paradoxy jsou vyřešeny za pomoci "osudu", jak to naznačil v jedné scéně ve starém Enterprise tuším Scotty nebo Sulu. Hudba Leonarda Rosenmana je do tohoto typu filmu silně netradiční ( určitě mě zaujaly až barokní postupy), ale rozhodně zdařilá. Kirkova posádka mi, vyjma Spocka, nikdy nepřirostla tolik k srdci ( ačkoliv jsem ze starého seriálu docela dost epizod zkoukl), ale je klidně možné, že se to po zhlédnutí jejich čtvrtého filmu, změní...Dodatek: a můžu říct, že změnilo natolik, že s odsupem času mám Kirkovu posádku mnohem raději než tu Picardovu....tomu říkám obrat :-) (01.01.2008)

Masakr. Nimoy se po docela nuzné trojce vykoupil Star Trekem IV: Zachraňte Willyho, když poslal všechny postavy do osmdesátých let, aby odtud přivezly dvě velryby (ne, neptejte se...). Výsledkem je excelentní úkazka toho, že je posádka Treku banda s úžasným smyslem pro humor, protože si tenhle výlet nacpaný gagy a hláškami až po strop dělá srandu úplně ze všeho. Chekov pátrající po "nuklijr vepns", McCoy trpící v tehdejší nemocnici (Dialýza? Bože, tohle je středověk!), Spock nadávající v autobuse... jen škoda slabšího rozjezdu a konce, které z toho při lepším vychytání mohly udělat nejlepší Star Trek vůbec. Inteligence totiž příběhu nechyběla ani přes všechny tyhle úlety. (20.04.2009)

Příjemná sci fi podle pravidel. 1) Éra Star Treku mě minula. Seriály z 60. a 70. let jsem jako občan socialistického Československa neměl možnost v době vzniku sledovat. Ani 90. léta jsem netrávil u televizních obrazovek, i když tehdy snad už některé filmy a seriály na obrazovky pronikly. A tak se k těmto dnes už historickým archiváliím dostávám až v 21. století. Takový je život. 2) Viděl jsem toho velmi málo. Několik pokračování původního seriálu a několik samostatných filmů. Vše mělo různou úroveň zpracování, jak to tak u projektů podobné šíře nutně dopadá. Ale všechny mnou shlédnuté střípky měly nápady a šťávu. 3) A totéž platí i o Cestě domů. Film má šmrnc. Čtvrstoletí od vzniku se podepsalo na filmových efektech, ale, jak už jsem nejednou psal, triky nejsou důvodem, proč koukám na filmy. Snímek respektuje klasická pravidla sci fi dobrodružství. Rozhodující je příjemný, divácky nenáročný scénář a vše ostatní mu jde na ruku. Film není příliš vtipný, ale trochu je. Film oplývá ve své době možná efektními, dnes jen úsměvnými triky, ale není jim podřízen. Ve filmu jsou i malé honičky, jen tak pro zpestření, víte, ne proto, aby bylo jak zaplácnout dvě hodiny. 4) Byl bych raději, kdyby se tvůrci jasně rozhodli, jestli půjde o komedii nebo o napínavou sci fi. Tato ani ryba ani rak nebyla ani silná komedie, ani silná sci fi. Téma návratu časem do minulosti (resp. současnosti) je téma vděčné a zde je jeho potenciál využit jen částečně. Přesto však jde o příjemný film. (18.11.2010)

K zemi se blíží velký neidentifikovatelný předmět, který ničí vše co mu stojí v cestě. Jeho přílet na oběžnou dráhu Země natolik poruší armosférické jevy, že obyvatelům naší mateřské planety nezbývá moc času k přežití. Naštěstí kapitán Kirk s posádkou (chtěl jsem říct Enterprise, ale ta v minulém díle vzala za své) zjišťuje, že neidentifikovatelný předmět vydává zvuky, jako dávno vyhynulé velryby hrbaté. A tak se posádka vydává možná na svoji nejdelší cestu - tentokrát nikoliv prostorem, ale časem - zpět do roku 1986, aby zde vyhledali ještě žijící velryby, a vzali je zpět do "současnosti" ... Jo, tak tohle se opravdu povedlo - Trek opustil vážné vody, a vydal se do nezčeřených vod komedie, a byla to trefa do černého. Cesta domů je možná nejlepší z Trekkies filmů - výborný příběh bez jediného hluchého místa, spousta vtípků (nejvíc mi asi uvízlo v hlavě Scottovo ovládání "současného" počítače nebo eliminace hlučného elementu v MHD), výborné herecké výkony všech zúčastněných (vysvětlování ruského "agenta" Chekova co dělá na americké nukleární základně). Prostě radost sledovat :) (29.01.2004)

Sice nemám moc rád filmy s cestováním v čase, ale tady to klidně překousnu... kromě typicky startrekovské akce uvidíte větší množství humoru než je obvyklé - právě díky cestování v čase... mimochodem krádež plutonia z letadlové lodi Enterprise v podání velitele Čechova opravdu stojí za to... A protože velryby by se opravdu neměly vybombit (díky, Nelsone), 80%. (08.04.2003)