Afrika I. – Z Maroka na Kilimandžáro

Inženýři Hanzelka a Zikmund a jejich Tatra osmička jsou u nás velmi populární. Jejich cestu Afrikou, Jižní a Střední Amerikou sledovaly z reportáží v rozhlasu miliony posluchačů a první díl jejich cestopisu byl rozebrán dávno před vyjitím. Nyní poznáváme oba cestovatele jako filmové kameramany a ani si neuvědomujeme, že měli na své cestě filmovou kameru po prvé v ruce; jejich film dokonce někdy předčí, zejména dík novosti pohledu, většinu cestopisných filmů. Film jistě získá diváky právě tak jako reportáže získaly čtenáře svou svěžestí a poutavostí; oba autoři se však snažili proniknout hlouběji, ukázat sociální poměry států a koloniálních zemí, jimiž projížděli, a podat přesvědčivý obraz o životě jejich obyvatel. Filmový přehled 27/1953 (06.11.2008)

Opravdu dobrodružná cesta krajinami, kde ještě "nepronikl ohlas lidského pokroku". Dnes má Afrika desetkrát víc obyvatel a do roku 2050 se mají ještě ztrojnásobit bez ohledu na změnu klimatu. Třeba o Habeši , sužované pravidelnými hladomory, regulujícími populaci, jejíž přírodní krásy oba cestovatelé navštívili, říkají přírodovědci, že je nyní poslední možnost se tam podívat, než budou cenné přírodní lokality zcela zničeny. (01.11.2020)

Asi budu za burana, který to není schopný docenit, ale co už. Někdo musel být první. Rozhodně je úžasné, jakou výpravu Hanzelka se Zikmundem absolvovali a co během ní natočili a naprosto chápu, že ve své době to muselo být přelomové dílo, které mnohé nejspíš fascinovalo. Chápu to a vůbec to nepopírám. Jenže nebudu dávat plný počet jen proto, že ve své době to nebyl jen jeden z mnoha cestopisů. Spíš si myslím, že pokud je nějaký cestopis až tak významný, tak dokáže odolat zubu času. A Afrika I. to podle mě nedokázala. Myslete si o mě co chcete, ale přijde mi to moc obyčejné na to, aby z toho plynula stejná síla jako kdysi. A ještě to kazí komunisty přidaný komentář, který je někdy tak tendenční, že to až bolí poslouchat. Subjektivně mi to trvalo tři hodiny, zajímavých míst jsem si našel pomálu a mimo závěrečný výstup na Kilimandžáro, který je jako jediný v barvách a část, kdy se ztratili v poušti (která jako jediná opravdu nedokáže nudit) jsem z toho ani nic silnějšího neměl. A nedokážu ve svém hodnocení přihlédnout k historickému kontextu na víc, než na tři hvězdy, protože tomu opravdu nechci dávat vyšší hodnocení, na které to osobně nevidím, jen proto, abych nevypadal jako idiot. Prostě to jinak než jako průměrný dokument vnímat nedokážu. Ještě jednou, nepopírám a ani nepodhodnocuju jejich činy, ale narážím na formální zastaralost a zaměnitelnost tohoto dokumentu. Jinak jsem v létě v Košicích viděl jiný cestopis, Cestu kapitána Scotta, která trvá stejně, dokonce je celá němá, taky jsem ji viděl na velkém plátně a na rozdíl od Afriky I. mě naprosto strhla. Silné 3* (21.11.2023)

Nechce se mi věřit, že něco tak úžasného spatřilo světlo světa již v roce 1952. Opravdu těžce nadčasová záležitost a dokonalá ukázka toho, jak z minima vytěžit maximum. Duo Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka jsou v mých očích opravdu fenomenální borci, kteří dovedli jít, respektive jet, za svým snem a cílem. Jediná výtka snad k těm pasážím, které jsou komentovány stylem "My jsme borci, protože máme to a tamto a oni to stále dělají jako blbé opice". Dost často tohle srovnávání nesrovnatelného trhalo ouška. Ale tohle nechme bez komentáře, všichni jistě správně tušíme, co za tím stojí. Raději pochvalme Tatru 87, která opravdu působí jako nezdolné auto a na lepší reklamu by v dnešní době nikdo nepřišel, troufám si tvrdit. Dále se mi hrozně zamlouval ten nápad s jednoduchoučkou mapou, která zobrazovala, kde se zrovna pohybujeme a obrovským způsobem napomáhala v orientaci. Tento dokument je nesmírně zajímavý hned z několik hledisek. Jednak na vás obrovským způsobem dýchne doba jeho vzniku. A dále je velice výživný po obsahové stránce. Přestože má pouhých 104 minut, člověk se z něj dozví opravdu hodně. Musím nastřelit plnou dávku, protože tady jiné hodnocení není na místě. Budu se těšit na další pokračování. (30.12.2015)

Skutočný cestopis, aký je ideálom každého ich priaznivca, a cesta, aká by bola snom každého cestovateľa. Na začiatku sa zdá, že Zikmund a Hanzelka budú automechanici, jedným z cieľov cesty bola propagácia automobilovej výroby v Tatre po celom svete. A niečo na tej kvalite bude, keď (aspoň podľa filmu) prvou opravou bola výmena defektu po tisícoch kilometrov pri Tobruku a dovtedy došli na pražskom vzduchu bez dohustenia. Možnosť prepnutia na alternatívny komentár som nemal a originálny budovateľský komentár je kapitola sama o sebe a bolo tu k nemu napísané už všetko, takže ho ponechám bez komentára. Natočené zábery sú skvostom čs kinematografie, hoci amatérske, a čudujem sa, aké zriedkavé je vysielanie tohto filmu v televízii. –––– Korán sice mohamedánům zakazuje vepřovou pečeni i sklenku vína, ale vyrábět musejí arabové obojí. Pro Francii. Dokonce i korek na zátky musi Alžír dodat. –––– Z Addis Abeby jsme se vydali směrem na východ, do britského Somálska. O sjízdnosti cest jsme si nedělali žádné iluze. Už dva roky tudy neprojel žádný automobil. Tohle například byla před deseti lety slušná silnice. Každoroční deště ji spláchli až na skalnatý podklad, ale habešské silniční správě, je-li vůbec jaká, to nijak navadí. (16.02.2016)