Křížová cesta I. - Sestry
Chožděnije po mukam - Sjostry
The Sisters
Obsahy(1)
Sovětský celovečerní barevný širokoúhlý film. Je to první část filmového zpracování románové trilogie Alexeje Tolstého „Křížová cesta". Dáša žije u sestry Káti, která je provdána za advokáta Smokovnikova. Je okouzlena básněmi Bessonova, ale teprve později poznává, že Káťa byla jeho milenkou a přinutí ji, aby se manželovi přiznala. Mezitím se Dáša seznamuje s inženýrem Těleginem. Káťa odjíždí do Paříže, Smokovnikov na Krym a Dáša do Samary k otci. Cestou se znovu setkává s Těleginem a uvědomuje si, že jej miluje. Vypukne válka; Tělegin narukuje. Dáša pracuje jako zdravotní sestra ve vojenské nemocnici. Tělegin, prohlášený za nezvěstného, se vrací, když takřka o vlásek unikl smrti, k níž byl odsouzen rakouským válečným soudem jako zajatec. Po únorové revoluci se Smokovnikov těší na ministerské křeslo v Prozatímní vládě; je však ubit rozezlenými vojáky, kteří žádají konec války. Káťa pomýšlí na sebevraždu. Zachrání ji příchod Roščina, do kterého je zamilována. Dáša mezitím již našla štěstí po Těleginově boku. Venku se připravuje nový revoluční úder. (Filmový přehled)
(více)Recenze (1)
Trilogie Alexeje Tolstého „Křížová cesta" patří dnes již k základním kamenům nové sovětské literatury. Přesvědčivě, s velkou uměleckou erudicí zobrazuje velké sociální přesuny, které se staly v Rusku, otřeseném válkou a revolucí. Není to však suchý popis historických událostí. Je to především osud lidí, o který se autor zajímá a jehož znamenité vylíčení čtenáře vzrušuje. „Málo románových postav je modelováno do takové výraznosti jako čtyři hlavní postavy Tolstého trilogie Káťa, Dáša, Tělegin a Roščin. Jsou to představitelé inteligence, a proto také bývá „Křížová cesta" charakterisována jako román o cestě ruské inteligence k revoluci. Ale jde tu ovšem o mnohem víc. Jsou to umělecké dějiny smyslu revoluce, smyslu lidského umírání, vraždění, hladovění a všech hrůz, jimiž ruský člověk prošel mravně posílen a napřímen, aby stanul v čele lidského usilování o svobodu a rovnost lidí. A ke smyslu revoluční doby proniká Tolstoj právě svými postavami, v nich hledá žíznivě pramen čisté mravní síly ruského člověka." (M. Jungman v „Literárních novinách".) - Sovětští filmaři se rozhodli zfilmovat toto neobyčejné dílo. Je třeba říci, že zpracování prvního dílu trilogie „Sestry" nesplnilo očekávání Film zůstal mnoho dlužen. Filmové zpracování se sice správně zaměřilo na osudy čtyř hlavních hrdinů, kdežto ostatních Tolstého postav si téměř ani nevšímá. Scénář je však málo spádný, málo filmově vynalézavý, příliš poplatný liteře románu právě tam, kde by jí být poplatný neměl - totiž v rytmu. Tak je film ilustrací znamenitého románu, ilustrací, která sice seznámí s dějovou kostrou „Sester", ale která nevystihuje plně, co říká Tolstoj "mezi řádky" a která proto nevyvolává velký zážitek, získaný četbou románu. - Film byl natočen pro široké plátno i na klasický formát. Filmový přehled 46/1957 ()