Malá Miss Sunshine

(1001) Zatraceně, nikdy bych neřekla, že zrovna u filmu, jako je Little Miss Sunshine, budu potřebovat tolik času, abych si utřídila, co vůbec napsat. Na film jsem se dívala už kdysi dávno hned po premiéře a zapamatovala jsem si jenom to, že mi přišlo absolutně nepochopitelné, proč o Olive všichni říkají, že je tlustá, když ta holčička očividně není tlustá ani trochu, jenom jí nasadili falešné břicho. (Ale aby nedošlo k mýlce, tak si myslím, že Abigail Breslin podává nejlepší a nejupřímnější výkon tohoto filmu a jí s radostí vyseknu srdečnou poklonu.) Zbytek filmu mi od upřímnosti přijde tak vzdálený, jak jenom to jde. I u Juno mi vadily uměle vytvořené dějové zvraty přesně podle syd-fieldovské logiky, a LMS v tomto směru tlačí na pilu ještě mnohem víc. Jestli si se samotným institutem "indie filmu" spojuji nějaké kategorie/kvality, tak by to byla odlišnost a spontaneita, a tady postrádám jedno i druhé. Všechny postavy (kromě matky a nejspíš i Olive) jsou obdařeny trojitou dávkou typických podivínských kvalit, aby nám bylo jasné, že větší lůzry bychom doopravdy nepohledali, skoky v tónu od lehké náladovky po depresi nejtěžšího zrna jsou nečekané a nelogické, a hlavně se opravdu slepě následují všechna ta vypravěčská pravidla, která by se za daných okolností měla spíš bořit. Díky tomu je pro mě závěrečný (znovu?)nalezený pocit rodinné sounáležitosti neuvěřitelný a nedostatečně zasloužený. Pár plusových bodů dodám za to, že film depresivnímu puberťákovi přisoudil barvoslepost a tedy opravdový důvod, proč mu svět kolem přijde škaredý a neúplný. A taky za to, že se tito filmoví sourozenci mají rádi, vycházejí spolu a záleží jim na sobě, protože mám tak trochu až po krk stereotypní filmové sourozenecké rivality. (03.03.2018)

Hooverovic rodinka je jednou z těch nadprůměrně atypických. Táta Richard vtlouká lidem do hlav, kterak si nepřipouštět něco jako prohru, což sám činí. Obtloustlá obrýlená dcerka Olive touží po titulu královny krásy. Synek Dwayne, velký obdivovatel Nietzscheho, již devět měsíců nepromluvil, chce být pilotem stíhaček. Děda Edwin šňupe heroin a se zálibou si prohlíží časopisy s tvrdým pornem. Sebevražedně smýšlející strejda Frank je prvním největším odborníkem na Marcela Prousta. A máma Sheryl? Ta „jenom“ tajně kouří. Cesta této povedené šestice napříč Amerikou bude spíše sladká, i když místy hořká, ne všichni se dočkají jejího konce, ale všichni projdou jistou proměnou. Nenápadité motto „každá rodina by měla vždycky držet pohromadě“ je nám servírováno velmi nápaditým způsobem. Příhody, které naše hrdiny (naše úmyslně nepíšu v uvozovkách, protože ke konci je skutečně budete brát jako své příbuzné) potkávají, těžko dopředu odhadnete. Nečekaný konec rozhodně není plný patosu a pokud je ve filmu nějaké moralizování, pak zabalené jako vtipný dáreček. Malá Miss Sunshine svět nezmění, ale nesmírně potěší. 90% Zajímavé komentáře: Marius, Le_Chuck, castor, carly, pabelito (02.01.2007)

Moja slabota k jednoduchým vzťahovým filmom robí z Little Miss Sunshine jednu z najlepších amerických v tomto sektore. Herecké výkony sú nadhollywoodske, zvlášť sa mi páčil Paul Dano, ten hoch je stvorený pre umenie. Keby sa do filmu bolo pridalo trocha viac európského ducha (ktorého ešte aj takto prekvapivo cítiť napriek am. produkcii) tak by som rozprával o svojej najmilšej KomedioDráme. Film: 85% Dub: Cz - 40% (07.03.2009)

Scénář: Michael Arndt .. Kapku načernalá tragikomedie o přáních, touhách, snech, vítězích a poražených. Herecky skvělé, zábavné, přesto prosté nějaké geniální zápletky, plné podivných charakterů aka jedné obyčejné rodiny, která se vydá na cestu autem přes půlku Států na finále Little Miss, kde se během jízdy katalizují všemožné rodinné problémy (místy až křečovitě gradované). Samotná soutěž Miss Sunshine pak vypadá jako přehlídka plastických dětských prostitutek a naproti tomu když jedna ze soutěžících ve volné disciplíně předvede jemný striptýz, je z toho hotové pobouření... 70%. (27.11.2006)

Paráda. Tenhle recept na mě spolehlivě zabírá. Do hrnce vhodíme skupinku netuctových lidí s různými úchylkami, mindráky a komplexy, pokud možno s příbuzenskými vazbami, protřepáte a necháte je společně uležet. K dochucení je navíc můžeme poslat na nějaký krajně netypický výlet, na který se vlastně nikomu nechce. Z celé minibusové famílie mě jednoznačně nejvíc nadchnul na heroinu a sexu závislý děda se svéráznýma radama do života, ovšem nikdo z jeho pěti společníků se vedle něj úplně neztratil. Snad jen Hooverovic maminka byla na zbytek grupy moc normální. Vtipné, nenásilné, úderné a chutné. Výborné. 80% (04.05.2007)