Snídaně na Plutu

Nemám slov. Z toho šíleného obalu a z podivného názvu se vyklubal neskutečně působivý snímek. Každá kapitola mi vyrazila dech něčím novým, každá byla dojemná, vážná a místy lehce humorná.Tento koktejl o hledání kořenů i vlastní identity byl vkusně propojený s politikou a ukázkou lidského chování, když se setkají s někým, kdo je trochu jiný. Výborná stará uzika a herci Murphy a Neeson vynahrazují i některá hluchá místa, kterých je ovšem minimálně. Líbí se mi studium na katolické škole. Líbí se mi víra ve svaté ochránce. Líbí se mi odvaha jít za svým snem. Líbí se mi scéna z výslechu a po něm. A vše kolem toho. Líbí se mi, když ho propouští. Líbí se mi možná i více, než 85% filmu. (06.03.2010)

veľmi, skutočne veľmi (skoro päťhviezdičkovo) podarená komédia, ktorá mi (možno to bude niekomu pripadať zvláštne, viem) svojim optimizmom pripomínala Améliu. Vskutku nevšedný životný príbeh mladého Íra, ktorému jeho nevšednosť (ktorú si on dobre uvedomoval) a neustále obracanie všetkého na srandu, neustále prežívanie v ríši rozprávok a ružových negližé pomohlo dostať sa z každej kaše. REžijne veľmi skvele, scenársiticky taktiež a herecky naozaj pôsobivo urobený film, ktorý ma naozaj príjemne naladil a očaril (01.07.2006)

Tenhle film mi vůbec nesednul. Cilian Murphy má nejspíš zálibu v mužskoženských postavách, stačilo mi to s ním už v Městečku Peacock, které mě zaujalo víc. Uznávám, že je dobrý herec, avšak mně není sympatický a něčím nedefinovatelným mě dráždí. Liam Neeson má opravdu hodně vedlejší úlohu a Gleeson s Reou se v příběhu doslova jen mihnou. Jméno Neil Jordan pro mě navždy zůstane zapsáno zlatým písmem díky Interview s upírem, na Snídani na Plutu chci co nejdřív zapomenout. (07.10.2012)

Ta lehká ironie a klouzání po povrchu tvoří největší problém filmu, ve kterém tak nic není vážné ani důležité, ale jen rozmarné a fragmentované, a lze tedy s lehkým srdcem zapomenout na vše, snad kromě dvou červenek, které milují mléko v láhvích. Když se mi po půlhodině okoukal styl filmu, bavila jsem se sledováním neustalých jízd kamery, ale to je poněkud málo na vyšší hodnocení. (10.10.2012)

Začínám věřit, že s Neilem Jordanem se vlním na stejné myšlenkové kmitací frekvenci. Jeho Interview s upírem je jeden z nejlepších filmů, co jsem kdy viděla, a o Snídani na Plutu se dá říci totéž. Na film jsem se velmi těšila, neboť jsem toužila zahlédnouti svého oblíbence Cilliana Murphyho v netypické roli transsexuála, a výsledkem jsem byla tolik ohromena, že jsem se skoro nemohla zvednout ze sedačky (v téměř prázdném kině - nechápu). Jednotlivé epizody byly tak silné, že jsem div nekřičela, slzičky se dostavily několikrát - ale za tyhle jsem se vůbec nestyděla. O hlavní postavu Patrika jsem se celou dobu nevýslovně bála - zkrátka to vypadalo, že to s ním nijak dobře dopadnout nemůže. Cillian ze sebe opravdu dostal, co jen mohl, a vyčítat mu přehrávání v případě této role je myslím nemožné - vždyť onen způsob vyjadřování a jednání by byl myslím pro tento typ postavy "nutný". Ostatní epizodní roličky zahrané taky skvěle, byť v Cillianově stínu, ale musím zmínit aspoň Gavina Fridaye, jež mě velmi pobavil svým podáním zpěváka Billyho Hatcheta. (29.03.2007)