Vzpomínky na lásku

Scénář: Yeong-ha Kim, John H. Lee .. IV. Ye-jin Son napotřetí ve snímku, který herecky zvládla až dokonale. To, jak dokáže zahrát cit, emoce a jak zvládá drásavé i úplně civilní scény je neskutečné. Měl jsem tu možnost vidět napoprvé Director's cut verzi a mít tu možnost si to všechno plně vychutnat. Tento film je dlouho tak obyčejný až opravdový. Určitě by mohl být ze života kohokoliv z nás. Ovšem na tíživou otázku zda si všechno zde zobrazené přát, protože tohle neskutečné drama o lásce je na jednu stranu ohromě laskavé a hezké, na stranu druhou smutné a až kruté zároveň. Prostě takové, jaký umí být sám život! Láska totiž může potkat všechny a věřte, je lepší milovat a ztratit než nemilovat vůbec. Vždyť možná proto jsem na konci skutečně plakal .. úžasná scéna, která v podstatě naplňuje to, co název filmu slibuje - nezapomenutelný okamžik! „Jsme v nebi?“ .. Ano, já tam v tu neskutečně krásnou chvíli byl! A ty slzy které mi tekly po tváři .. Nepopsatelná chvíle! Na tento okamžik nikdy nezapomenu a mám ho navždy uchovaný v srdci. 95%. (25.09.2005)

Tady měl někdo trochu šetřit cukrem. Jedná se o opravdu nádherný ROMANTICKÝ film, nesmírně efektivní a originální (oni Asijaté jsou všichni jeden velký originál), plný skutečných emocí a znázorňující události každodenního života, jako by vypadly rovnou z básníkovy bohaté fantazie. Herci jsou příjemní a charismatičtí, režie uvolněná a přesná. Avšak jako myšlenkově podlézavé drama, ve které se snímek v poslední třetině promění, už to taková sláva není. Sice si moc vážím toho, co tím vším chtěl režisér znázornit, a proti námětu nemám sebemenší námitky, ale vzhledem k oslavným recenzím jsem asi čekal něco jiného než předlouhé dráždění slzních kanálků a příběhové schéma natolik jednotvárné, že rozšířená, 140 minut trvající verze byla z pohledu štábu skutečným hrdinským činem. Proto si to víc jak 4* nevyslouží, a nadávejte si na mě, jak chcete :-) (01.11.2013)

Tak tohle opravdu dovede emocionálně zapůsobit (a že si člověk myslí, že po desítkách shlédnutých romantických filmů už ho jen tak něco nerozhodí...). Krásný romantický příběh, který se mnou dlouhou dobu vlastně nic moc nedělal, ale pak najednou jako bych dostala ránu palicí. Nevzpomínám si, kdy mi naposled po skončení filmu tak dlouho trvalo, abych se zvedla a šla dělat něco jiného. Tady opravdu nemá smysl vyzdvihovat a popisovat něco jako scénář, herce nebo režii, u Nae meori sogui jiugae se nejlíp hodí mluvit o vlastních osobních pocitech z filmu. (15.05.2009)

DIRECTORS CUT: Bohužel jsem si omylem stáhla dvou a půl hodinovou (!!)verzi,takže ode mne nelze čekat žádné silné dojetí jako od ostatních. Jsem hodně citově založený člověk,ale tohle mi maximálně párkrát nahnalo slzy do očí.Nic víc.Téma Alzheimerovy choroby je smutné samo o sobě a ještě smutnější v případě, že jí trpí mladá dívka,jenomže tady se po většinu doby nic nedělo, když nepočítám konfliktní vztahy mezi hlavním hrdinou a jeho rodiči,to si autoři mohli odpustit.Když už se přišlo na to,že je Sun-Jin nemocná, tak tam všichni pořád brečeli a já odolávala nutkání mlátit hlavou o stůl.Nejsem žádný necita,ono to dojemné vskutku je,ale někdy až přespříliš.A když se na pláč díváte přes dvě hodiny,vaše smysly to trochu otupí.Každopádně musím přiznat,že ač se jedná o korejskou tvorbu,svoje kouzlo a kvality to určitě má. (06.03.2012)

Až som sama zo seba prekvapená, prečo dávam plný počet, no po dôkladnej introspekcii a analýze mojich dojmov, dojatí, emócií a sĺz počas filmu nemôžem urobiť inak...po prekonaní prvotných predsudkov zo šikmookých hercov a kórejských filmov mi došlo, že ten film je vážne dobrý po všetkých stránkach. Tematicky výborne spracované, herecké výkony ma takisto dostali, hudba neskotočne príťažlivá a všetko dohromady to vo mne nahromadilo obrovskú paletu emócií... (18.07.2006)