Harry Potter a Fénixův řád

Tenhle díl jsem vždy měla z celé knižní série o Harrym Potterovi ráda nejméně a filmová podoba mu bohužel kouzlo nepřidala. Možná spíš naopak... Harry Potter dospěl, tento díl je temnější než předchozí, bla bla bla. Pořád si říkám, že celá série měla skončit někde u třetího dílu, protože se stejně v žádném novějším díle nestane nic víc, než že se Voldemort vrátí, na konci školního roku se střetne s Harrym a pak zase zmizí do pozadí. Stejně tak tenhle díl nemá v konečném důsledku, až na skonání jedné důležité postavy, žádný význam do budoucna. A co si budu nalhávat, je místy taky pěkně nudný. Yates se to sice občas snaží zachránit dobře namíchanou atmosférou, profesora Snapa v podání Alana Rickmana žeru, ale když polovinu filmu sledujete konverzaci několika náctiletých čarodějů na téma "Voldemort se vrátil," získávám pocit, že tohle téma už bylo řešený tolikrát, že bych ho mohla být ušetřena. No, uvidíme, jak dopadne šestý díl. (08.04.2008)

Když pominu nějaké ty nelogičnosti, tak musím uznat, že si Harry Potter jako série drží laťku i po tomto dílu docela vysoko. "Pětce" dodala správnou záporáckou ingredienci Imelda Staunton, která si roli profesorky Umbridgeové luxusně užila. Hlavní postavy už mohou fanoušky překvapovat maximálně snad jen čím dál dospělejším zjevem, což zejména u děvčat není na škodu. :-) Btw. Mozkomory bych klidně nominoval do soutěže o nejpovedenější filmovou příšeru. Nejen Brumbál (jak je ve filmu řečeno), ale i oni mají styl. ;-) (28.09.2010)

Yates stejně jako Cuarón pochopil, že dobrá adaptace neznamená přepis knihy slovo od slova a k látce se musí přistupovat nestranně. Navíc silně zapracoval na psychologické stránce, k čemuž mu vděčne dopomáhá samotný Radcliffe, který konečně předvádí skutečný herecký výkon. Střihové sekvence byly rovněž skvělým nápadem, stejně jako výměna scénáristy a dosazení na post skladatele Nicholase Hoopera (hudba je mnohdy dechberoucí). Díky tomu všemu film funguje nejen jako celek, snad poprvé totiž budete mít pocit, že se série někam posunula a někam směřuje. Připočtěme bombastické finále a dostaneme zatím nejlepší potterovku. (20.07.2007)

Tímto bych se chtěl omluvit Yatesovi za všechno to příkoří, které ode mě musel snést. Nevěřil jsem mu ani na chvíli dokud jsem to na vlastní oči neuviděl. Newell byl neuvěřitelný břídil a možná proto je ten kvalitativní rozdíl tak markantní. Yatesův cit pro správný timing a hlavně gradaci staví minulého břídila do ligy televizních projektů. Yates v sobě nezapře svoji divadelní minulost a jeho vedení herců je naprosto skvostné, a tak ať už to je Alan Rickman, Gary Oldman nebo Jason Isaacs, tak ti všichni dají na vědomí, že Anglie je přeci jen zemí Shakespeara a má obrovskou divadelní tradici. Fénixův řád není pouze rozpohybovanou sterilní adaptací bez potterovského ducha, ale konečně regulérním filmovým dílem, které se nebojí osobitosti a pořádně říznout do předlohy. Avšak Fénixův řád má několik vad na kráse, to se nedá popřít. Neustálé odlehčování filmu (a že je toho humoru požehnaně a vůbec není trapný) spíš budovanou atmosféru ruší, než aby ději nějak pomáhalo. Avšak ani scénárista Goldenberg si nedokázal s tak objemnou knihou poradit, děj sice převedl na výbornou, ale ten pubertálně "na-zabití" nádech eliminoval se vší razancí, snad to bylo kvůli větší líbivosti, ale Harry Potter jako neochvějný hrdina mi trošku kazil zážitek z filmu. Naštěstí dialogy a i bravurní režie zachránila, co se dalo. Pětka se kvalitativně hodně přiblížila tolik zbožňované trojce, ale k naprostému aboslutnu mi tady chyběl kvalitnější scénář s hlubšími postavami. Avšak zcela upřímně mohu říci, že tohle mě posadilo na zadek a až jsem se vydýchal, tak mě to ještě srazilo do kolen a když už jsem byl připraven na vše, tak mi to ještě vyrazilo dech. Neskutečné! (20.07.2007)

Impérium vrací úder Potterovské filmové série. David Yates zahodil kouzelnická cingrlátka a soustředil se na psychologii a emoce. Pod tlakem mačká z dospívajících herců maximum a nutí je dýchat na zátylky veteránů, kteří se navíc musejí vypořádat s radikálně omezeným prostorem před kamerou. Do 138 minut se přesto vešlo všechno důležité a Fénixův řád tak kromě ukázkové deprese přináší i velmi solidní tempo. Nečetl jsem předlohu, nemám prostěradlo s Harrym, ale po pětce a Radcliffově výkonu uznávám, že na ten kouzelník má něco do sebe. A těším se na šestku. (13.07.2007)