Režie:
Rob MarshallScénář:
Robin SwicordKamera:
Dion BeebeHudba:
John WilliamsHrají:
Ziyi Zhang, Ken Watanabe, Kódži Jakušo, Michelle Yeoh, Li Gong, Kaori Momoi, Júki Kudó, Suzuka Ógo, Togo Igawa, Mako, Samantha Futerman, Elizabeth Sung, Tsai Chin (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Chiyo jako malou holčičku prodali její rodiče do domu gejš. Její sestra byla prodána do domu prostitutek. Z Chiyo se měla stát gejša, ale Hatsumomo, která byla tehdejší gejšou onoho domu, ji od začátku šikanovala, protože Chiyo pocházela z rybářské vesnice a měla krásné modré oči. Spolu s Chiyo se na gejšu učila i Tykev. Hatsumomo svými intrikami nakonec způsobila to, že se z Chiyo stala pouhá služka, když byla chycena při útěku za svou sestrou, se kterým jí Hatsumomo měla pomoci. Chiyo před sebou neměla žádnou budoucnost, dokud si ji na ulici nevšiml Ředitel, kterého doprovázely dvě gejšy. Ředitel koupil malé Chiyo zmrzlinu a ona se do něj zamilovala. Od té chvíle Chiyo toužila jen po tom, aby se stala gejšou a setkala se znovu s Ředitelem. Jak roky ubíhaly, Tykev se učila na gejšu a Chiyo byla nadále služebnou, pak se ale na ni usmálo štěstí a gejša Mameha si ji vybrala za mladší sestru a rozhodla se z ní vychovat tu nejlepší gejšu. Mameha naučila Chiyo všechno potřebné a během jednoho měsíce ji připravila na její debut, během kterého se Chiyo přejmenovala na Sayuri. Hatsumomo, která má za svou mladší sestru Tykev, se snaží Mamehu a Sayuri všude znemožnit, ale Mameha ji nakonec převeze, když ze Sayuri udělá hlavní hvězdu vystoupení několika gejš. Díky tomuto tahu získává Sayuri historicky nejvyšší částku za svoje panenství. V tu chvíli je Hatsumomo ponížena a ze Sayuri se stává adoptivní dcera Matky, která vlastní dům gejš, ve kterém Sayuri, Tykev a Hatsumomo bydlí. Hatsumomo tuto prohru neustojí a z domu odejde. Než ale odejde, dům zapálí. To ovšem není pro Sayuri a její dům největší pohroma, protože přijde konec druhé světové války a Sayuri musí před nálety Američanů utéct do hor, kde se živí barvením látek na kimona. Po několika letech si Sayuri vyzvedne pan Nobu, se kterým se Sayuri před svým útěkem vídala. Nobu spolupracuje s Ředitelem. Sayuri se tedy povedlo před válkou k Řediteli dostat, ale jejím klientem se nestal, tím se stal Nobu... (TV Prima)
(více)Videa (1)
Recenze (506)
Film vypráví o kariéře gejši – od strastiplných začátků až po ovace a náruč milovaného. Gejša není vizuálně nijak omračující (a přitom téma se k tomu přímo nabízelo), neobsahuje pro Evropana příliš zajímavých informací o japonské kultuře (tak jak to dělá třeba Bertolucciho Poslední císař o čínské), dějově je naprosto hollywoodská, kýčovitá. Ničím nepřekvapí. Je to kvalitně natčená červená knihovna, cukrová vata. Nic víc. ()
85% - Gejša mě ohromně překvapila. Neznal jsem tvůrce, jen jsem věděl že jde o film USA z japonského prostředí, a tudíž patrně o nějakou naivní slátaninu s drahou výpravou. V kině jsem pak byl svědkem překrásné podívané. Po vizuální stránce je film extrémně zábavný od začátku do konce. Hlavní klad jsem ale poznal v hudbě. Neměla sice snahu chovat se "autenticky", a zní po celou dobu jako dokonalé klasické řemeslo bezchybného Johna Williamse, jež japonskou atmosféru bez filmu samotného těžko vyvolá, ale angažování hvězd vážné hudby pro houslová a violoncellová sóla vše napravilo. Celou atmosféru nejen podpořilo, ale z velké části i vybudovalo. Itzhak Perlman (jehož znáte např. z hudby k Schindlerovu seznamu) a Yo-Yo Ma (např. Tygr a drak) mi zde vyrazili dech. Vůbec bych nečekal, že se ti dva někdy sejdou za účelem nahrát hudbu pro film. Gejša je krásný film, kde je na co koukat, a co poslouchat. Pátou hvězdičku bych dal za japonštější atmosféru, a něco, po čem bych měl touhu vidět to podruhé. ()
Občas mě nějaký film pohladí a zkrášlí mi následujících pár dní. Gejša je jedním z nich. Pohled na ladné pohyby a chůzi gejš mě unesl natolik, že jsem si na chvíli přála být jednou z nich. Ziyi Zhang před kamerou vždy působí křehce a vlivně zároveň. Proto byla v roli Sayuri naprosto dokonalá. Pochvala samozřejmě patří i ostatním hercům, jelikož jsem nezaznamenala žádné nepřirozené přehrávání. Jsem mile překvapena...4,5*. ()
Univerzálně líbivé.. Málo děje, ale hodně kostýmní a vizuální radosti. Režisér Rob Marshall už v případě Chicaga prokázal chladný perfekcionismus, odosobněný styl bohužel vnímáme i tady. Jak už bylo kdemožně napsáno, tak i já se ztotžňuji s faktem, že Marshall sice z příběhu o dívce a jednom snu udělal malebnou podívanou, ale i tak to na něj bylo pořádné sousto. To bylo tak: malá holčička je z rybářského prostředí prodána do nehostinného města, kde se jí později ujme "školitelka" gejš, a kdy ji bude následná cesta hodně bolet a nutit potlačovat emoce. S novým jménem Sajuri se pak zamiluje do muže, který se stane nakonec po několik let její tajnou láskou. Z plátna sice sálá neuvěřitelné kouzlo, hlavní hrdinka je nadpozemsky krásná, ale vše se děje bez jediné akce, bez napětí, pozvolným tempem. I přes atraktivitu čehokolilv, co diváka jen napadne jde o mírně nadprůměrnou kostýmní podívanou, ve které ovšem režisér nemá ani páru o tom, kde má přitlačit na pilu - cítil jsem něco jako nablýskanou prázdnotu!! A očividně jsem nebyl sám.. ()
Moc jsem se po těch nepříliš nadšených ohlasech na Gejšu netěšila, navíc když jsem četla knihu, ale možná právě proto mě filmové zpracování dost mile překvapilo. První dvě třetiny byly dokonce nádherné, bohužel od požáru šla kvalita dolů a následovala změť neuspořádaného zrychleného děje. Pravda je, že pak už ten příběh gejš nebyl moc zajímavý ani v knize. Zhang Ziyi mě poprvé opravdu zaujala svým výkonem a výborně si s rolí poradila i její dětská představitelka. Dokonce i Sayurin předseda byl takový, jak jsem si ho představovala. Možná to bylo trochu hollywoodsky podané, ale nijak zvlášť mi to nevadilo. ()
Galerie (36)
Zajímavosti (29)
- Osobní auta, kterými jezdí japonští vojáci během evakuace města, jsou vozidla typu GAZ 69, která vyráběl Sovětský svaz a to až od roku 1953. (partyzanka)
- Tanec ve sněhu, kterým Sayuri (Ziyi Zhang) získá popularitu, je vlastně vyprávěním příběhu. Ten pojednává o ženě, která podezřívá svého manžela z nevěry, a proto se ho vydá hledat. Zastihne ji však sněhová vánice, žena zabloudí a propadne šílenství. (NiaWolf)
- Roba Marshalla si studio DreamWorks muselo na snímek vyjednat "od konkurence", neboť po Chicagu (2002) dlužil jednu režii Miramaxu. (imro)
Reklama