Režie:
James McTeigueKamera:
Adrian BiddleHudba:
Dario MarianelliHrají:
Natalie Portman, Hugo Weaving, Stephen Fry, Sinéad Cusack, Rupert Graves, Stephen Rea, John Hurt, Tim Pigott-Smith, Roger Allam, Ben Miles, Eamon Geoghegan (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Kdo je muž skrývající svou zjizvenou tvář pod maskou? Hrdina nebo šílenec? Osvoboditel nebo tyran? Kdo je V? A kdo se k němu přidá ve snaze zlikvidovat totalitní režim, který ovládl jeho národ? Od tvůrců Matrixu přichází V jako Vendeta, napínavá a nekompromisní vize budoucnosti podle komiksu Alana Moorea. Natalie Portman v roli Evey, obyčejné dívky, která musí rozhodnout, jestli se její hrdina nestal vetší hrozbou, než jsou ti, proti kterým vede válku. Hugo Weaving jako V – silný, charismatický bojovník za svobodu, hnaný touhou po pomstě na těch, kteří ho znetvořili. Stephen Rea v roli detektiva, který se zoufale pokouší V dopadnout dřív než rozpoutá revoluci. Sázky na vítěze rostou. Napětí stoupá a doutnák byl zapálen. Kterou ze stran zvolíte? Ve světě V neexistují střední cesty. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (1 307)
Nehodlám se nijak zaobírat oprávněností boje proti diktátorskému režimu vyhazováním budov do vzduchu. Každopádně obecně "boj proti totalitě" patří k mým oblíbeným tématům. Film přináší dost zajímavých myšlenek, fašistická Anglie je vykreslena zajímavě - i když by přeci jen ještě stálo za to více propracovat atmosféru bezvýchodnosti a zrůdnosti tohoto systému. Velice se mi líbily herecké výkony, obzvláště bych vyzdvihl ve vedlejších rolích dva Stepheny - Fry a Rea. V náročné roli obstála Natalie Portman a s gesty a hlasem si na výbornou vyhrál Hugo Weaving. Celkem se snad povedlo vyvážení osobní a "politické" roviny snímku. Uřvaný John Hurt a jeho nohsledi vs osudy konkrétních lidí (nejvíce zaujme osud pronásledované lesbické ženy). ()
Přestože vizuál útočí na nejvyšší mety a myšlenka mi je sympatická, nefunguje Vendeta jinak než jako komiksárna na efekt. Už těsně po skončení totiž všechny silnější momenty z hlavy vyprchávají a s několikaletým odstupem se mi vybaví jen totalitně-britská atmosféra a jako vždy úžasná Natalie. Promarněná šance, jaké je obzvlášť škoda. Těch potenciálně silných podnětů bylo totiž neskutečně moc. ()
Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Scénář bratří Wachowští. Slušně udělaná apokalyptická sci-fi vize totalitní budoucnosti, tak trochu mix Brazilu, Matrixu, Equilibria, 12 opic a 1984. Přesto mi to ze všeho nejvíce připomínalo Zorra, ale to asi nebude tak úplně dobře. Čekal jsem více. Trailer: http://www.csfd.cz/film/194884-v-jako-vendeta-v-for-vendetta/videa/ ()
Komiksová předloha patří k mým nejoblíbenějším a od filmové adaptace jsem pak očekával hodně, tím spíš, že se na ní podíleli Wachovští. Film je příjemně hravý a rozhodně nadprůměrný, ale do intenzity a stylovosti jiných anarchistických kulťáků jako MECHANICKÝ POMERANČ či KLUB RVÁČů má daleko a pochybuju, že dosáhne jejich popularity. Může zato především absence výraznějšího režijního rukopisu, McTeigue přes všechnu snahu nedokáže přijít s tak atraktivním vizuálem ani silnou atmosférou, jaké měly oba zmíněné filmy nebo MATRIX, a zůstává jen u hromady pěkných obrázků a nápadů. Navíc nemá k dispozici ani tak dobrý scénář - je až zarážející jakého nešetrného a až diletantského okleštění předlohy se Wachovští dopustili, když vypustili nebo trestuhodně zabili ty nejlepší a nejemotivnější scény komiksu jako Finchův trip v Larkhillu nebo kancléřův vztah s centrálním počítačem. Ale abych jen nekritizoval, několikrát mě film pohnul až k slzám (Finchův šok z odhalení pozadí biologického útoku, čtení z deníku Valerie) a potěšily i odkazy na jiné filmové antiutopie (John Hurt z 1984 coby kancléř Sutler, píseň z BRAZILU hrající ve Stínové galerii, matrixácký záběr na boty V vystupujícího z výtahu, závěrečný duel v podzemí připomínající sloupovou přestřelku z finále MATRIXU). Při sledování destrukcí státních budov za doprovodu klasické hudby mě napadlo, co by s VENDETTOU asi provedl takový Stanley Kubrick a bolestně jsem si uvědomil promarněnost téhle šance. Škoda. ()
Maska a akékoľvek fyzično je pominuteľné, ideály a idey však majú potenciál odolať zubu času. Ľúbivá myšlienka, ktorá vhodne charakterizuje i ľúbivosť samotného filmu. Viac ako jeho maska a vzhľad ma oslovili predostierané názory a podnety k úvaham. Ambivalentne je to však aj výtka, pretože "V ako režisérsky rukopis" bolo prebité s "W ako scenár (navyše oproti predlohe značne skresaný)". ()
Galerie (121)
Zajímavosti (64)
- Vzhledem ke skutečnosti, že maska, kterou V (Hugo Weaving) nosí, je ustředním symbolem filmu, dali si na ní tvůrci opravdu záležet. Snažili se nalézt správný úsměv, který nemohl vypadat jako skutečný lidský výraz (pomohli si i tím, že obličej vytvořili symetrický, což lidská tvář není) a zároveň chtěli, aby maska nepůsobila zle, přitom však trochu hrozivě. Problémem také byla barva – nepřáli si ani moc bílou ani moc žlutou. Nakonec vytvořili přes 40 masek, které přesně seděly na hercův obličej. Existovaly tři typy, každý pro jiné osvětlení. Některé byly vytvořeny přímo aby mohly být zničeny (např. ve scéně, kdy V mrští maskou o zrcadlo). Pro scény, v nichž vystupuje větší počet maskovaných postav, bylo vytvořeno celkem 500 plastových masek. (sluppka)
- V Protherově (Roger Allam) domě lze spatřit sbírku panenek. Jde o odkaz na komiksovou předlohu, kde V (ve filmu Hugo Weaving) tyto panenky spálí. (HellFire)
- Natalii Portman (Evey) film prý svým způsobem přiměl přemýšlet o násilí obecně, "hlavně o tom, co by se muselo stát, abych se já sama začala chovat násilně. Řekla jsem si, že by nejspíš musela být v ohrožení moje rodina. A pak jsem si uvědomila, že by se to dalo aplikovat na jakékoli měřítko. Co když vnímáte jako rodinu svoji zemi nebo svoje náboženství? Jsou otázky, na které asi neexistují odpovědi, ale je vždycky dobré, když o takových tématech přemýšlíte a když jim víc rozumíte. Násilí je ve všech formách komplikovaná a nevyřešitelná otázka. Jen si vezměte všechny způsoby, jak bývá kategorizované. Například když náš právní systém rozlišuje třeba zabití a vraždu prvního stupně a stanovuje rozdíly mezi nimi. Jaký je rozdíl mezi terorismem a tím, jak George Washington bojoval za americké revoluce proti Britům?. Tyhle hranice jsou hrozně křehké... a já nakonec vždycky dojdu k banálnímu konstatování, že veškeré násilí je špatné. Před Vendetou jsem se znovu podívala na dokument The Weather Underground, ve kterém je zajímavá část, v níž jeden člověk mluví o tom, jak v Americe považujeme státem organizované násilí za to jediné správné a veškeré ostatní je zločin nebo šílenství. Zároveň ale máme historii plnou mučedníků nebo lidí, kteří použíali násilí k boji proti nespravedlnosti... Já osobně jsem dospěla k tomu, že jsem v podstatě naivní idealistka. Cítím, že ubližovat lidem je prostě špatné, ať už je to nějaké divoké, pouliční násilí, nebo to státem nařízené. Hodně lidí má sklony dělit násilí na špatné a dobré, a to se mi moc nelíbí. Je přece divné říkat, že je v pořádku, když může zabíjet vláda nebo nějaký člověk v zájmu svých politických motivací. Je mi jasné, že to tak na světě chodí a že jsem jenom nenapravitelná idealistka a optimistka, ale prostě nemůžu schvalovat násilí jakéhokoli druhu." (NIRO)
Reklama