Režie:
Michael CurtizKamera:
Arthur EdesonHudba:
Max SteinerHrají:
Humphrey Bogart, Ingrid Bergman, Paul Henreid, Claude Rains, Conrad Veidt, Sydney Greenstreet, Peter Lorre, Dooley Wilson, Joy Page, John Qualen (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Noční podnik Café Américain v Casablance, který vlastní Rick Blain, je jedním z mála podniků, kde se i za druhé světové války dají bez problému sehnat padělané pasy. Právě kvůli falešnému pasu sem přichází Victor Laszlo a Ilsa, milenecký pár prchající před fašistickým gestapem. Blain však v Ilse poznává svou bývalou přítelkyni a tato láska je brzy vzkříšena. Blain chce s Ilsou uprchnout, ale zjišťuje, že již asi není schopen pravé lásky. (Pannonia Ent.)
(více)Videa (3)
Recenze (719)
S kultovním filmy je tak trocu potíž. Většinou o nich slyším mnoho a mnoho dávno předtím, než se mi podaří je vidět. Tím ve mě vznikne jakýsi dojem a pak sjem často překvapená, o čem ten film vlastně je. Ale Casablanka tohoto zůstala uchráněná. I když je patrný záměr Hollywoodu natočit romantický trhák, podařilo se udržet hodně vysokou úroveň. Vznikl tak nadčasový snímek, který potěší i dnešního diváka. ()
Casablanca je z toho čo som videl asi najneoprávnenejšie adorovaný film z kategórie povinnej filmovej klasiky. Príbeh tohto filmu je neuveriteľne stupídny, plný tých najhorších klišé a plochých postáv, ktoré zachraňujú len výborné výkony a charizma Bogarta s Bergmanovou. Samotná postava Viktora Laszla je napísaná neuveriteľne naivne – človek jeho významu by za vojny neskončil v koncentráku ale už na vyšetrovačke gestapa. Preto je tiež pre mňa nepochopiteľné ako hladko sa pohybuje po Casablanke plnej gestapáckych agentov a ochotných provichystických francúzskych jednotiek. Táto skutočnosť robí pre mňa neromantickú líniu filmu púhou potrebou americkej kinematografie vyrábať hrdinov akokoľvek naivných. Pokiaľ sa totiž mám o postavu báť a film sa snaží vytvoriť „reálny“ obraz hrdinu protifašistického boja a jeho doby, mal by to robiť dôsledne. Nuž a potom tu máme onu preslávenú líniu romantickú. Líniu, ktorej som pri všetkej úcte k hereckému umeniu oboch velikánov strieborného plátna neveril ani minútu. Trieskanie päsťou do stola, jedna pieseň a pár pohľadov pre mňa osudovú love story nerobí – pritom keby sme si stopli koľko scén majú hrdličky čisto spolu, vydalo by to možno na štvrťhodinku. Takto oklieštené zobrazenie romantickej lásky potom (aspoň čo sa mňa týka) nefunguje. Korunou všetkého je záver, ktorý u mňa kandiduje na jedno z najhorších zakončení vôbec, iný záver by ale asi Hollywood neprežil. Z úcty ku klasike, za Bogarta a Bergmanovú a jedinú scénu s nábojom (spev Nemcov vs. Marseillesa) 6/10 ()
Švédka Ingrid Bergmanová, Angličani Claude Rains a Sydney Greenstreet, Němci Conrad Veidt, Peter Lorre a Hans Heinrich von Twardowski, Ital Paul Henreid (hrající Čechoslováka s maďarským jménem), Francouzi Madeleine Lebeau a Marcel Dalio... a mnozí další pod vedením maďarského režiséra Manó Kertésze Kaminera. Co může být hollywoodštější klasikou? Papírem šustící romance, která si díky osudu stala něčím mnohem víc. Snad právě pro ten paradox, jakým se exulanti zamíchali do příběhu o exilu. ()
Myslite si o mne, čo chcete a nebudem sa nikomu ospravedlňovať za svoj názor, ale pri tomto filme som sa nudila a bolo mi až zle z tých litrov cukru, čo mi tiekol z televízora. Och, bože, toľko prvoplánového sentimentu a dojenia emócií! A to som si Casablancu pozrela hlavne preto, aby som pokračovala vo vzdelávaní zo starších filmov a zistila "čože to tí Američania na tom svojom najmilovanejšom filme majú?". Už viem, čo na ňom majú, ale ja to nemám. Biedne herecké výkony, lacné kulisy, patetický večný príbeh, okorenený snáď len ne-happy-endom... A vôbec to nemá nič spoločné s rokom výroby. Sú staré filmy, ktoré Casablancu strčia do vrecka. ()
Zajímavé, že? Nejbanálnější a zároveň ten nejvěčnější z možných příběhů, vyprávěný na pozadí druhé světové války kdesi v Africe. Jenomže vše je tak perfektně vybalancované na hranici snesitelnosti, že třeba i díky občasnému inteligentímu humoru, slupnete film jako malinu. Příkladem takového podobného snímku budiž Titanic :-) ()
Galerie (136)
Zajímavosti (154)
- Muž mnoha jmen, Otto Katz (André Simone, Rudolf Breda, O.K. Simon) z Jistebnice u Tábora se jako typ neohroženého bojovníka za svobodu stal počátkem čtyřicátých let předlohou postavy československého uprchlíka Victora Laszla (Paul Henreid) v tomto filmu. (Frontie)
- Po válce se tento film později nesměl v kinech vysílat, kvůli některým dialogům o nacismu. Z filmu bylo později vystřiženo na 25 minut záznamu a všechny ostatní zmíňky o nacismu byly předabovány. Film byl v původní podobě uveden až v 70. letech 20. století. (Redyx1)
- “Rick's Cafe” byla jednou z mála původních staveb k filmu, pro zbytek se z důvodů válečných omezení použily stavby z jiných produkcí studia Warner Bros. Pařížské nádraží například z filmu A teď, cestovateli (1942). (džanik)
Reklama