Zelená je tráva

Klasická americká komedie, aneb všechno nakonec dobře dopadne a všichni se máme moc rádi. Vše je zasazené na zelený pažit, což se mi líbí. Will Ferrell nám ukázal, že se umí neskutečně rozjet a udával šílené tempo celého filmu, který celou dobu míří k předurčenému happyendu. Děti nejrůznějšího vzhledu a charakteru tomu dodali patřičnou jiskru. Mně se to celkem líbilo. * * * (03.07.2011)

Bláznivý exhibicionista Will Ferrell jako nejšílenější na kofeinu závislý trenér v dějinách dětské fotbalové ligy. Dětičky hrající fotbal, znepřátelené týmy vedené svéráznými rodiči, mravokárný happy end – nenechte se zmást, nejde o rodinnou komedii – je to další ujetá (v tom dobrém slova smyslu) Ferellova jízda. (02.08.2011)

Kolik můžu dát hvězd, když je v hlavní roli trenér Phil ?! Možná to má hluchá místa, ale Will Ferrell opět ukázal, že je mistrem sebeparodie, a servíruje nám komedii tentokrát o fotbale (soccer), o jeho souboji proti svému otci a taky o jeho malých svěřencích, kteří NEumí hrát... Nejlepší byl ale stejně hned úvod, kde se pokouší o atletiku :-) ...90% (film je zde značně podhodnocen, fakt je to sranda) (07.08.2020)

Priemerná komédia, kde niektoré scény sa míňajú komediálnym účinkom a pripadajú mi chaoticky. Taktiež aj forma rozprávania príbehu je veľmi televízna a videnie európskeho futbalu (aj keď odohrávajúca sa medzi deťmi) americkými očami tu skôr slúžilo len ako prostredie na vytvorenie už spomínaných nevydarených či vydarených gagov. O to viac ma prekvapuje účasť áčkových hercov, či už momentálne "in" komika Willa Ferrella alebo charizmatického filmového veterána Roberta Duvalla. Bez nich by táto nevýrazná komédia patriaca skôr pred televízne obrazovky na nedeľné upršané popoludnia bola sotva priemerná. (17.11.2005)

Jsem velkým fanouškem fotbalu a Ferrellových šílených exhibic, ale jejich propojení mi žádný velký zážitek nepřineslo. Fotbal nestál za nic a Ferrell už šílel mnohem zábavněji. Nicméně soutěžení táty Phila s dědou Buckem bylo vynikající. Pobavilo mne úvodní rozestavení, při kterém měli děda i táta přibližně stejně staré manželky, i když děda měl hezčí, jejich synové spatřili světlo světa stejný den, děda měl samozřejmě silnějšího, oba dělali stejnou práci a děda byl rovněž úspěšnějším prodejcem. Jenže soutěživý a kafem nafetovaný Phil se pustil do trénování nejslabšího týmu soutěže, který měl na soupisce pojídače žížal i vietnamského trpaslíka a rozhodl se porazit dědu. K Philovu dobru musím uznat, že své hráče fotbal hrát nenaučil, ale při rozboru v elektronické tužce jsem zjistil, že těch neproměněných šancí na vtip bylo příliš mnoho na to, aby mě to nemrzelo. (28.11.2016)