Loď duchů

Dobře natočený horor, který vás zaujme, drží a nepustí. Totálně depresivní prostředí deštivého nočního burácejícího moře a opuštěné a zničené lodi, to já můžu. Navíc hned na úvod vám film nabídne hodně drsné jatka, která se vám budou v hlavě přehrávat ještě 20 minut potom. Pak mě také vždycky mrazí z těch scén, kdy ožije barová zpěvačka. Film je dokonale hudebně podbarvený hudbou, která díky celé atmosféře mrazí. Pro mě jednoznačně jeden z nejstarších lepších hororů. (30.12.2018)

Solídny ghost ship horor. Zo začiatku pôsobivá atmosféra, následne béčkarsky nenápaditá, predvídateľná vyvražďovačka. Ale to lano nemalo chybu (čo vytušil aj režisér a tak ho potom pre istotu ešte zopakoval). Takisto henriksenovský Gabriel Byrne ako nekompromisný kapitán bol OK. Ďalšie neambiciózne, ale možno o to zručnejšie nakrútené dieťa produkčnej dielničky Roberta Zemeckisa a Joela Silvera, Dark Castle Entertainment (13 DUCHOV, GOTHIKA). (26.10.2004)

Velice slušne natočený výplach mozgových buniek, ktorý sa s utekajúcimi minútami a kopiacimi mŕtvolami strháva v megaBé s pointou megaCé. Ale hrdzavú, vlhkú klausro-atmosféru uprieť nemožno a ani to, že Byrne sa ako záporák proste narodil. Už len kôli úvodnej "drátenej scénke" sa to oplatí vidieť. V telke. (17.06.2006)

Jsou dva druhy špatných hororů. Horory co jsou tak stupidní, že se ani nedají dokoukat (remake Mlhy, většina pozdních Hellraiserů) a horory špatné, ale s alespoň nějakou obsojnou zápletkou a efekty. A to je přesně případ Lodě duchů. Minimálně za úvodní scénu + flashbacky na čistku si Loď duchů nezaslouží úplně zavrhnout. Je to ještě celkem snesitelná hororová jednohubka s atraktivním prostředím, pár slušnými lekacími scénami a několika libovými úmrtími. Taky se tam mihne Gabriel Byrne a čím dál lepší Desmond Harrington. (29.01.2011)

Loď duchů může sloužit jako zamyšlení nad tím, jak hodnocení ostatních ovlivňují náš vlastní úsudek, a také nad tím, jak ošidné takové soudy můžou být. Vynikne to zejména ve srovnání s nedávno viděným španělským hororem Rec. Oběma filmům jsem nakonec dal téměř stejné procentuální hodnocení, když Rec měl vynikající ohlasy a oslavné komentáře, které mě vyhecovaly k velkému očekávání, které nebylo nakonec až tak naplněno, kdežto Loď duchů měla velmi kritické jedovaté komentáře, které mé očekávání zchladily na minimum. A nakonec jsem byl příjemně překvapený, jelikož jsem opravdu nic nečekal. Loď duchů pochopitelně není žádné velké umění, to se musí divák poohlédnout jinde, a nepředstavuje v žádném ohledu nijakou žánrovou špičku. Je to jen průměrná rutinně odvedená duchařina, která se může pochlubit několika slušnými scénami, jako je poprava cestujících nebo postupné objevování útrob opuštěného vraku. Je ale taky limitovaná tuctovou režií a scénářem. Oproti Rec má ale slušnější herecké obsazení, zejména takový Gabriel Byrne i v takovémhle snímku předvádí, proč je uznávaným hercem. Nesporně se z toho dalo vytěžit víc a nesporně se ve filmu objevuje řada klišé, jenže ruku na srdce, v Rec jsem jich našel víc. Ostatně prakticky v žádném žánru se nevyskytuje tolik klišé a vykrádaček předchozích filmů jako právě v hororu. Žádný jiný žánr, snad s výjimkou space opery, se nemůže pochlubit tolika pokračováními hororových sérií typu Noční můry z Elm Street, Kukuřičných dětí, Halloweenu atd. atd., které jsou ždímané do absurdity. Oni režiséři a scénáristé ty klišoidní scény používají právě proto, že dobře znají svoje Papenheimské a vědí, že na hororové diváky velmi dobře fungují. Takže suma sumárum, za průměrné, ale místy docela zábavné béčko: 50 % celkového dojmu. (13.05.2009)