Režie:
Mel BrooksKamera:
Paul LohmannHudba:
John MorrisHrají:
Mel Brooks, Madeline Kahn, Cloris Leachman, Harvey Korman, Ron Carey, Howard Morris, Dick Van Patten, Rudy De Luca, Barry Levinson, Jack Riley, Charlie Callas (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Psychiatr Richard H. Thorndyke se stane novým přednostou psychiatrického ústavu pro velmi, velmi nervózní pacienty. Hned po příjezdu na nové pracoviště pozná, že ho čeká těžká kariéra. Jeho předchůdce totiž zemřel za nevyjasněných okolností. V ústavu se dějí i další podezřelé věci. Mnozí pacienti jsou zcela normální, zatímco doktor Charles Montague nebo fanatická německá ošetřovatelka Dieselová jsou případy zralé k léčení. A to ještě není všechno: sám Thorndyke přede všemi tají svou panickou hrůzu z výšek!
Bláznivá americká parodie je dílem vyhlášeného specialisty na tento žánr, Mela Brookse. Ten si tentokrát vzal na mušku dílo mistra napětí Alfreda Hitchcocka. Závrať je inspirovaná Hitchcockovým klasickým dílem Vertigo, avšak diváci v něm jistě poznají i scény z filmů Psycho nebo Ptáci. Proslulá vražda ve sprše či smrtící útok opeřenců jsou však v Brooksově podání obráceny úplně naruby... (Peta_N)
(více)Videa (1)
Recenze (59)
Po podceňovaných Drákulovinách se jedná o moji druhou komedii v režii Mela Brookse a i zde musím uznat neuvěřitelný autorův cit pro detail. Když něco paroduje, činí tak s co nejhlubší znalostí daného oboru, a platilo to i v tomto případě, kdy si Brooks vzal na mušku Alfreda Hitchcocka. Nečekejte komedii postavenou na elementárních narážkách typu sprchová scéna (byť i on k tomu sáhl a mimochodem musím uznat, že ji ze všech využil asi nejnápaditěji), i přes hojný výskyt narážek na kvartet Vertigo - North by Northwest - Psycho - Ptáci je zde citována až polovina Hitchovy filmografie (pravda, měl jsem občas problém s odkazy na díla, která jsem neviděl, nicméně jsem se chytal i u citování méně známějších filmů - např. Spellbound či Frenzy) a odkazuje se zde i na jeho režisérské postupy (zadní projekce při přistávání letadla...) či jeho dvorního skladatele Bernarda Herrmanna. S ohledem na tuto promyšlenost jsem ani neměl problém s občasnou explicitností (přednáška v kongresovém sále), která je také jedním z prvků Brooksovy tvorby, ač by mi v jiném podání možná vadila. Když snímek shlédl sám Alfred Hitchcock, byl tak nadšen, že zaslal panu režisérovi láhev červeného vína. Já vás, pane Brooksi, sice podobným materiálním darem poctít nemohu, ale dovolte, abych aspoň tento váš počin ohodnotil maximálním počtem bodů. "Poslouchej, setkáme se za půl hodiny severně od severozápadního rohu..." ()
Může být parodie zároveň poctou parodovaného díla? V podání Mela Brookse je možné všechno. Závrať dokonale kopíruje režijní styl mistra Hitchcocka a přitom nepřestává být pošahanou taškařicí. Třeba takový průlet skrze sklo, nebo přesná rekonstrukce legendární sprchové scény (akorát s novinami namísto nože) rozesmějí i ty, kteří o Hitchových filmech jenom slyšeli. Mnoho scén však ocení jenom lidé znalí většiny Hitchcockových filmů (a většina zde představuje vskutku úctyhodné číslo). Pro někoho to tedy pravděpodobně bude občas nuda, ale přinejhorším nuda velmi stylově zrežírovaná. 80% ()
Podařená parodie na perly z dílny mistra Hitchcocka. Ale naštěstí nejen na ně. High Anxiety drží pohromadě sám o sobě a pobaví i diváky kteří mají o citovaných dílech jen letmou představu. Mě nejvíc rozesmály vtipy které Mel Brooks přidal navíc (auto Louis Vuitton, chlípný telefonát, kamerové průlety). To hlavní co mě uchvátilo byla ovšem Madeline Kahn. Má přesně ten správný mix krásy, osudovosti, zajímavosti a potrhlosti aby působila maximálně přirozeně a přitom směšně. ()
Nový poměrně hloupý ředitel staré psychiatrické léčebny poblíž LA mívá skutečnou Závrať naruby, High Anxiety, což jediné ho odlišuje od jejích ostatních poměrně hloupých zaměstnanců, kteří se ho snaží poměrně hloupě zbavit. Scenáristé Rudy De Luca, Barry Levinson a též režírující Mel Brooks jim navíc kladou do cesty roztodivné poměrně hloupé překážky včetně jedné krásné poměrně hloupé blondýnky a všechno proto dopadne dobře až nakonec. P.S. To je zpráva o příběhu, ne o filmu z něj. www.macguffin.cz ()
Tohle se Brooksovi celkem povedlo, z hlediska stylu tato parodie na Hitchcockovy filmy nedělá své inspiraci ostudu a je znát, že režisér skvěle ovládá filmové řemeslo a Hitchovo dílo má řádně nakoukané. Když se na některé scény podíváte bez ohledu na parodický kontext, zjistíte, že takhle by to Hitchcock prostě natočil, za což si Mel Brooks zaslouží nemalé uznání. Škoda jen, že ne všechny zamýšlené vtipy se Brooksovi povedly, některé jsou až moc laciné, jiné zbytečně natahované a celkově Závrať (a především divák) trpí pomalým tempem, kdy se mezi jednotlivými zábavnými momenty vyskytuje až moc hlušiny. Přes zjevné nedostatky se jedná o poctivou a funkční parodii, která je zároveň i vkusnou poctou Hitchcockově tvorbě a scéna parodující Psycho je přímo perfektní. V porovnání s nynějšími „pseudo-parodiemi“ (Disaster Movie, atd.) se jedná o nedosažitelný biják, který ale pobaví spíše zasvěcené diváky. 70% ()
Reklama