Putování tučňáků

Tento dokumentární snímek má pro mě propastný rozdíl v jeho dvou verzích - ta francouzská verze s hudbou Emilie Simon (tuhle verzi jsem viděl v kině) mi moc neseděla. Ovšem americká verze (i když mě svrbí prsty psát, že něco amerického přebilo něco francouzského) s hlasem Morgana Freemana a nesmírně citlivou hudbou Alexe Wurmana (která tam pasuje jak tučňák na Antarktidu) učinila teprve z tohoto snímku ten pravý požitek. Okamžitě to vystřelilo soundtrack Alexe Wurmana do mých TOP soundtracků. (26.04.2010)

Platí to isté, čo pri Putovaní vtákov. Dokument je to krásny, nádherná príroda, úchvatné zábery tučniakov, ktoré sú občas omnoho roztomilejšie, ako by som si ich zblízka predstavoval. Lenže mne viac vyhovujú klasické, televízne dokumenty, ktoré nepresiahnu dĺžku pol hodiny. Tá, takmer trojnásobná, je pri absencii skutočného deja trochu ubíjajúca. Sústreďujeme sa na jeden pár a ich špuntíka, čo už náznakom deja je, ale jednoducho tento typ filmov, určených pre kiná, nie je môj šálok kávy. (01.01.2013)

Pro mě tedy zdařilý dokument. Krásná hudba, komentáře Morgana Freemana mi také nevadily, neuvěřitelně kruté podmínky...člověk si ani neuvědomuje, co musí jiní zakusit pro to, aby zplodili jednoho potomka a aby ho vůbec udrželi při životě, a zároveň sebe. Tučnáci mi tou svou chůzí a zamyšleným postáváním před sebou, postrákáváním se a rodinným životem přijdou hrozně sympatičtí, i když si uvědomuju, že je to dost antropocentrický, protože kdyby tam ta podobnost s náma nebyla, asi by se mi tak nelíbili...ale to mi je jedno:) No, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací, politovala tučňáky za jejich životní osud být pořád na pochodu nebo bez jídla, obdivovala jejich propracované rozdělení rolí, vůli a vzájemné rozpoznávání a v neposlední řadě fandila jejich vytrvalosti, že zůstali, kde zůstali a co jsou ochotni pro svůj domov podstoupit. (14.05.2011)

Tučňáci jsou má nejoblíbenější zvířata. Nicméně v tomto dokumentu musím přiznat, že jsem se místy docela nudil. Stáhnout stopáž na polovinu by určitě prospělo. Je trochu smutné, že dokument z natáčení tohoto filmu je zábavnější než samotný film. A to navzdory naprosto katastrofálním titulkům na DVD. (11.08.2010)

Příroda dokáže být stejně krásná jako krutá. Toto omleté, avšak pravdivé klišé nám dokument Luca Jacqueta představuje v tak nádherném provedení až se tají dech. Musím říct, že pokaždé, když mám depku, nejraději bych na Antarktidě žila, tam totiž funguje úplně jiný žebříček hodnot, člověk jako by byl blíže přírodě, ale hlavně tolikrát hledanému nadpozemskému ráji - ticho, klid, led, vítr, polární záře. Tady zbývá poslední nedotčený kout země, tady se lze ukrýt před člověkem. O to víc pak zamrzí, jak to ten člověčí komentář tučňákům kazil. Tady by snad nebylo potřeba jediného slova, celá nepopsatelná krása filmu by v tichu přerušovaném jen zvuky přírody ještě více vynikla. (09.11.2005)