Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do zvláštního tábora, který za druhé světové války nejvyšší německé velení vybudovalo pro nejproblémovější zajatce spojeneckých armád, přiváží eskorta nové vězně. Místní velitel, plukovník von Luger je pevně přesvědčen, že se nikomu ven uniknout nepodaří. A proto nemá smysl ani něco podobného plánovat. Přesto se již první den o útěk z tábora pokusí hned několik nováčků. Velitel zajatců Bartlett, jemuž se v minulosti podařilo připravit již několik úspěšných útěků, navrhne svému nadřízenému Ramseymu akci, při níž by z tábora najednou zmizelo dvě stě padesát zajatců. A tak se rozběhnou pečlivě utajované přípravy na největší útěk druhé světové války. Důležitou roli v něm hrají Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski… Působivé drama, které patří mezi nejlepší válečné filmy, natočil úspěšný hollywoodský režisér John Sturges, podepsaný rovněž pod dramatem Stařec a moře, westerny Sedm statečných, Poslední vlak z Gun Hillu, Přestřelka u O.K. Corralu, Hodina pušek či sci-fi Zajati vesmírem. Přestože příběh byl inspirován skutečnou událostí, nezdůrazňuje jeho tragiku a spíše se soustředí na život v táboře, na důmyslné přípravy a plány hrdinů. Vsadil přitom na širokou řadu osvědčených hereckých osobností (Steva McQueena, Jamese Garnera, Charlese Bronsona, Jamese Coburna, Donalda Pleasence), které brilantním způsobem ztělesňují určitý typ. Hudbu k filmu napsal americký skladatel Elmer Bernstein. (Česká televize)

(více)

Videa (7)

Trailer

Recenze (574)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Velký útěk je bezesporu velký film těžící hlavně z dost v té době známých jmen, na které se prostě chodit do kin muselo. Dále také z určitě neméně kvalitního zvukového doprovodu. I když celý film vlastně táhne jedna jediná melodie, a to zase tolik nemám rád. Udělat pecku a pak tím provlíknout celý film a tvrdit, jak je zvuková stránka geniální. No ale dobře. Co se týče příběhu, tak na něm už nic zvláštního vcelku není. No jasně, je to největší útěk všech dob v dějinách filmové kinematografie odehrávající se za válek, ale furt je to jenom útěk. Nějaká myšlenka, nějaký plán a nakonec nějaké uskutečnění a nic víc. Důležité n a tom filmu je ale fakt, že se na něj dobře kouká a výborně šlape, i přesto že má 172 minut. A to ani nemusí mít bůhvíjaké válečné scény aby dokázal zaujmout. Stačí si jenom šlapat do rytmu melodie, kterou slyším ve filmu každou chvíli a je mi fajn. ()

Hal_Moore 

všechny recenze uživatele

Klasika. Starý válečný film se spoustou známých a kvalitních herců bez hlavního představitele. Všichni mají rovnoměrně rozložené role. Tak trochu neprávem je s tímto filmem zmiňován hlavně Steve McQueen, který mě teda nenadchl. Ano, komediální talent by tam byl a snad by mu slušela i nějaká komedie, ale více mě zaujal Richard Attenborough a hlavně James Garner. Ti přesvědčili o svém odhodlání a nadhledu každým pohledem nebo gestem. Skvěle zapamatovatelný ústřední motiv Elmera Bernsteina řadím hned vedle takových velikánů, jakými jsou Addisonův Příliš vzdálený most a Arnoldův Most přes řeku Kwai. Samotný útěk je proveden napínavě a po celé tři hodiny jsem nepocítil náznak nudy. To se mi naposled stalo u Tenkrát v Americe. ()

Reklama

dobytek 

všechny recenze uživatele

Film se dá rozdělit na 2 části. První část ze zajateckýho tábora mi připadala spíš jako komedie typu Kam se poděla sedmá rota? nebo Velký flám. Zajatci plánujou útěk, snažej se prokopat tunel na svobodu a do toho pořád nějaký vtípky a taková veselá muzika. Navíc ten zajateckej tábor teda vypadal spíš jako rekreační tábor, kam posílaj válečný hrdiny za odměnu. Němci je tam prakticky nechaj, ať si dělaj, co se jim zachce a jídla jim taky asi dávali dost, když zajatcům nebylo líto si z brambor vypálit kořalku. A když někdo něco proved, tak jim hodnej velitel tábora maximálně řekne: "Ty, ty, ty, to se nedělá. Za trest půjdeš na tejden na samotku." Já bych teda odtud ani neutíkal a v klidu bych si tam počkal na konec války :-) Když se zajatcům konečně povede dokončit ten tunel a dojde k samotnýmu útěku, rozjede se najednou úplně jinej film. Najednou jde hlavním postavám o život, Němci se přestanou chovat jako banda hodnejch strýčků a naivních idiotů, nechybí napětí, atmosféra, akce, atd... Bohužel v tuto chvíli už jsou skoro 2/3 filmu pryč. Část, která se odehrává přímo v táboře, je pro mě za 3 hvězdy. Závěrečná hodinka na útěku je sice lepší, ale dohromady to moc nefunguje. Jako kdybych se díval na 2 různý filmy... 65% ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Parádní válečný snímek založený na skutečné události. Místy zbytečně zdlouhavý a v rozporu s tehdejší realitou - líčen až příliš komediálně a Němci jsou tu vykresleni jako neschopní trotlové, navíc až příliš humánní. Ovšem závěr filmu, jakoby chtěl toto moje tvrzení vyvrátit, je skutečně velmi syrový, přičemž nemusí být vidět ani kapka krve (narozdíl od dnešních filmů). Slavnými a legendárními herci se to tu jen hemží, takže o kvalitní herecké výkony tu není nouze. Občas se divák musí i zasmát, takže celkový dojem je na 4*. Poznámka: Pokud vám byl jeden z Angličanů v táboře povědomý a nemohli jste si vzpomenout, kde hrál, a v závěrečných titulcích jste našli jméno Gordon Jackson, tak je to přesně ten herec, který později ztvárnil George Cowleyho - šéfa Ci5 v seriálu Profesionálové. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Tak žiadna veľká sláva sa nekonala. Vzhľadom na výborné hodnotenie som čakal podstatne viac. Oceňujem humorné poňatie tejto témy, avšak niekedy som mal pocit, že to zachádza až do akejsi nereálnej paródie na vojnu v štýle Veľkého flámu alebo Bažanti idú do boja. Väzenie vlastne nebolo väzením, skôr pionierskym táborom s minimálnou ostrahou. Ľudkovia si tam dokonca mohli osláviť Deň nezávislosti, vyvesiť americkú vlajku, verejne oslavovať, páliť alkohol, ožierať sa a pod. Dosť nereálne podmienky v zajateckom tábore :). Mať také, tak tam radšej ostanem, no nie? Lepšie ako riskovať krk. Skrátka, nič sa nemá preháňať. Prvá polovica filmu preto toho veľa neponúkne a o drámu sa ani len neobtrie. Je tu len veľká nuda s prímesou vojnovej paródie, kde najväčším dobrodružstvom bolo zosypanie hliny v únikovom tuneli. Po úteku zajatcov sa našťastie veci dali trocha do pohybu a ku koncu dokonca prišlo aj na trocha drámy (nič moc, v rámci vojnovej drámy priemerný štandard s častým dramatickým prvkom). Celkovo by som preto film zaradil k zábavným vojnovým paródiám, aj napriek tomu, že práve toto žánrové označenie tu chýba, nechápem prečo. Je to dosť mätúce, pretože človek niečo očakáva a nakoniec dostane niečo úplne iné. Toto malo od echt vojnovej drámy riadne ďaleko. S odretými ušami teda nadpriemer, ale keby som mal byť naozaj spravodlivý tak dám len tri hviezdy a hodnotím ako čistý priemer. Tá štvrtá je vďaka spoločnému účinkovaniu dvoch mojich obľúbencov - Coburna a Bronsona. 70/100 ()

Galerie (99)

Zajímavosti (59)

  • Ve filmu zazní i jedno slovo španělsky a dokonce dvě latinská. (ČSFD)
  • Filmové tunely byly vytvořeny kombinací dřeva a kůže vyplněné směsí sádry a různých odpadků. Z jedné strany byly otevřené, aby bylo možné herce dobře snímat. (ČSFD)
  • Sandy 'Intelligence' MacDonald (Gordon Jackson) měl reálný vzor v poručíku George Harshovi (1910-1980), velmi dobrém kamarádovi Wallyho 'Tunnel King' Floodyho. Harsh pocházel z amerického Jihu, ke konci 20. let se stal závislý na alkoholu a zapadl do skupiny recidivistů přepadávající z dlouhé chvíle obchody. V říjnu 1928 při přestřelce v obchodě zabil Harsh jeho majitele Willarda Smitha. Byl odsouzen k trestu smrti, ale po přiznání jeho komplice Richarda Galloglyho soud změnil verdikt na doživotí v zařízení Bellwood (Atlanta City). Harsh pocházel z bohaté rodiny a ta se pokoušela pro svého příbuzného vymoci milost, tu mu udělil guvernér státu Georgia v roce 1941. Po propuštění, aby se vyhnul vlivu bývalých kompliců, zamířil do Kanady a sloužil jako zadní střelec u Kanadského královského letectva (RCAF). Tři roky strávil jako válečný zajatec, podílel se na "Velkém útěku", ale před jeho realizací byl s dalšími devatenácti podezřelými vězni přemístěn do lépe zajištěného tábora Belaria. Po válce Harsh prodával knihy a podnikal v lesnictví. V roce 1971 napsal biografickou knihu Lonesome Road. Na Štědrý večer roku 1974 se pokusil zastřelit, ale přežil. Brzy byl stižen mrtvicí, následovalo přátelské gesto Wally Floodyho, jenž ho se svou ženou ubytoval ve svém domě v Torontu. Harsh se ve zdravotnickém zařízení v Sunnybrooku zotavil, ale osudnou se mu stala další mrtvice, kterou na začátku roku 1980 nepřežil. (džanik)

Reklama

Reklama