Její případ

V dobe silnej emancipácie a feministických hnutí vznikol film, ktorý mohol byť ich manifestom. Nestalo sa tak. Z toho mi vyplýva, že tá emancipácia je tak trochu nafúknutá bublina, pretože ak niekto natočí takto ladený film, nikto naňho nepríde do kina. Ani ženy. A to tam hrá jedna z najkrajších žien sveta. Naše distribučné spoločnosti sa oňho ani nezaujímali. Je to škoda, pretože okrem silného príbehu má film aj techické a scenáristické klady, takže sa nebudú nudiť ani primitívni šovinisti. (16.09.2012)

Skvělé drama, které se věnuje "počátku" dnes tolik diskutovaného horkého tématu sexuálního obtěžování na pracovišti. Charlize Theron v roli ženy, která díky zvýšené snaze o rovnoprávnost získá spolu se skupinkou dalších žen místo v dole, v prostředí ženám do té doby zapovězeném. Samozřejmě převládající mužská část hornictva to nenese nijak lehce. A jelikož naprostá většina chlapů v dolech jsou stupidní primitivní nadržená prasata - podle filmu, vyrovnávají se s přítomností žen jakožto spolupracovnic po svém. Od poznámek o ženské neschopnosti a slabosti, přes sexuální narážky a nadávky až po fyzické útoky. Když už to přesáhne určitou mez, přesune se děj k soudu....Charlize je talent, po Zrůdě předvádí další dokonalý výkon v jistém směru podobné roli. Tady ještě k tomu všemu neskrývá svou andělskou tvářičku pod maskou makeupu. Ve vedlejších rolích se pak prostřídá velký zástup skvělých herců a nikdo z nich nezaváhal....Film je zajímavý, odsýpá, nenudí ani na chvilku.....Jediné, co tedy vlastně můžu vytknout je přeci jen až trošku feministický náhled na muže, kdy skutečně naprostá většina a nejde jen o horníky, jsou vulgární omezení nadržení násilníci (žiju v domnění, že ve skutečnosti je nás mnohem míň)....a vzhledem k tomu, kam až v současnosti dospěl zákon o sexuálním harašení, jehož vznik film popisuje a za co ženy dnes žalují muže, nepřijde mi to objektivní. Ale kdo ví, jak to tam ve skutečnosti bylo. (04.12.2007)

Její případ vypráví spletitý příběh, který obsahuje několik působivých emotivních scén a dává neskutečné herecké příležitosti plejádě skvělých herců. Niki Caro opravdu umí své herce vést, jak dokázala již ve svém předchozím filmu s Keishou Castle-Hughes. I zde nutí své herce do příjemně civilního projevu. Film si pro sebe po právu ukradla Charlize Theron, které uvěříte každé mrknutí. V určitém místě ale začíná film působit lehce monotónně a konec jakoby sem zabloudil z nějaké průměrné americké limonády. Kvalitní filmařina, škoda jen že místy se režisérka držela zbytečně při zemi. (03.08.2011)

Jestli jste viděli třeba Erin Brokovich, vězte že North country je v podstatě to samé, hrdinka má jen trochu jiný důvod žaloby a příběh se snaží být dojemnější, snad ještě víc vystavuje svou touhu po nějakém tom Oscarovi. Charliz Theron je tu v roli ženy, která se rozhodne postavit mužskému potlačování ženských práv. Hrdinka pracuje v dolech a je vystavena brutálnímu ponižování (muži rozmazávají výkaly po stěnách, aby je musela umýt, muži s ní převracejí kadibudku atp.). Jako jediná z ponižovaných žen se rozhodne zvrhlé muže zažalovat. Mezi tím vyřeší problémové dospívání syna, těžce jí onemocní nejlepší kamarádka, je veřejně zostuzena, takže musí napravit pošramocenou pověst, urovná vztah s otcem, a v neposlední řadě si sežene partnera. S Charlize se mi líbila Zrůda, její výkon mě příjemně překvapil. V North country jsem jí ale postavu životem zkoušené ženy nedokázal uvěřit. Je to vina spíš scénáře, který ji neustále klade do trapně patetických situací (když brečí, protože jsou s dětmi poprvé v restauraci – fastfoodu, a nebo když se svým synem mluví na schodech o jeho otci – učiteli, který ji v mládí znásilnil). Možná je problém v tom, že je tu těch jejích životních krizí příliš – nejdřív jsem si říkal: to je ale chudák. Když se hrdince ale hrdinku po x-té někdo poníží/urazí (), aniž by děj někam vyloženě gradoval, člověk už se spíš směje a nevěřícně kroutí hlavou. Z čehož vyplývá, že North country je jen slepenec mnoha stokrát viděných „dojemných scén“. A to nemluvím o neuvěřitelně vleklém tempu, které jen prodlužují různé „poeticky“ laděné zpomalené záběry na jezdící náklaďáky atp. Ale abych jen nehanil – za zmínku jistě stojí nádherný výkon Woodyho Harrelsona (tak vykulené oči nikdo nemá!) jehož první scéna, ve které si jde zatancovat s Charlize je nezapomenutelná. T o však nemění nic na tom, že North country není nic jiného než velice trapný hollywoodský kýč. (25.03.2006)

Soundtrack Gustavo Santaolalla: 1. North Country - Gustavo Santaolalla 2. Girl of the North Country - Leo Kottke 3. Tell Ol' Bill - Bob Dylan 4. Werewolves of London - Warren Zevon 5. Bette Davis Eyes - Kim Carnes 6. If I Said You Had a Beautiful Body (Would You Hold It Against Me) - The Bellamy Brothers 7. Lay Lady Lay - Bob Dylan 8. A Saturday in My Classrom - Gustavo Santaolalla 9. Sweetheart Like You - Bob Dylan 10. Baby Don't Get Hooked on Me - Mac Davis 11. Do Right to Me Baby (Do Unto Others) - Bob Dylan 12. Standing Up - Gustavo Santaolalla 13. Paths of Victory - Cat Power (12.05.2011)