Million Dollar Baby

Scénář: Paul Haggis .. Přiznám se, že mě to zasáhlo, ale stoprocentní trefa do srdce to určitě nebyla! První dvě třetiny jsou totiž typicky americké - tedy o jednom z mnoha amerických snů, který si hlavní hrdinka až velmi úspěšně plní. Jen ten zvolený sport není to pravé ořechové. Boxu jsem nikdy na chuť nepřišel a nemam ho rád. Ani díky skvělému, životními zkušenostmi nabitému, vyprávění Freemanovy postavy o něm. O to více když v ringu účinkují ženy. A poslední třetina - pořád je to o boji, ale už ne v ringu. Přichází spousta emocí a bolestné přání!. To celé mě ovšem nezasáhlo tak jak mělo a závěr mě nechal přes to všechno velmi chladným (oproti třeba A Perfect World). A to se docela divím, protože vím, že skončit jako Maggie, chtěl bych to stejné!! Plně také chápu a souhlasím s následným činem Frankieho. Zejména to "přání" asi rozhodlo, že Oscar za nejlepší film je tam kde je, ale co už :( (volil bych Finding Neverland). Ovšem Eastwoodova stylová režie je opravdu dobrá, nechybí zde i trochu humoru, ale hlavně (nejen vizuálně) kontrastní atmosféra. Na poprvé „jen" 75%, určitě si to ale zopakuji na DVD. „Každý může prohrát jeden zápas.“ Někdy ale další zápas už nepřijde !! Tento film ho určitě neprohrál. (16.03.2005)

Ze začátku mě film nebavil skoro vůbec, filmy o boxerech mi nic neříkají (Rocky je u mě průměr, uvidíme u Těžké váhy), ale Clint Eastwood to prostě natočil jinak. V největším tempu to prostě utnul a nabídl divákovi film v podstatě o něčem jiném. Snímek si vás opravdu získá postupně. Největší výhrady mám proti monologům Morgana Freemana, které mě tam spíše rušily a kvůli kterým v podstatě snižuju hodnocení o hvězdu. (10.10.2005)

Vyčítám tomuhle filmu jediné. Že mě rozbrečel. A to i přes to, že se hemžil vyděračskými kliše (výlev u hrušky, příběh kolem Freemana, odporná rodina, pejsek), na která jsem tak háklivá a spíš než dojmout mě můžou navztekat, jenže tady to takhle vůbec nefungovalo. Na všechno jsem přistoupila a cedila prakticky od začátku. Lidi, jako je Maggie - zakouslá, pracovitá, odvážná, pokorná, silná - mě prostě dojímaj. (13.04.2005)

Pôsobivá minimalistická komorná dráma, ktorá ma však neoslovila až tak, ako emocionálne pestrejší Dokonalý svet. Chudák Martin Scorsese, ktorý sa tak vyhral s každým detailom jeho perfekcionistického, hoci trochu odmeraného Letca. Muselo byť preňho riadnou ranou, keď mu Oscara vyfúkol niekto, kto sa iba s tromi hercami zavrel na pár dní do telocvične. Million Dollar Baby stojí na silnom námete, monológových perlách Morgana Freemana a majstrovskom hereckom výkone Hilary Swank. Samotný Clint Eastwood iba hádže ďalšie pózy oceľového muža s traumou na duši a hereckú oscarovú nomináciu obdržiava iba za charizmu - čo je nefér. Freeman v pohode, ale tiež je skôr iba sám sebou, než že by niečo veľké hral. Kamera a réžia dokazujú zázraky v rámci obmedzených rozpočtových možností. Veľmi pekný malý film. Jednoduchší a skromnejší než Mystic River, no rovnako silný. (12.04.2005)

Clint Eastwood je na staré kolená čím ďalej lepší a zároveň dáva spomenúť na jeho kvalitnú režisérsku prácu v sedemdesiatych/osemdesiatych rokov min. storočia. Jeho réžii sa nedá nič vytknúť - je presná, podobne ako ostatné formálne zložky filmu (kamera pomáha evokovať tie správne nálady a k tomu navyše tu máme ďalší, veľmi minimalistický, ale za to o to osobitejší soundtrack pozostávajúci z jemného vybrnkávania na gitaru v štýle country). Pomalé, lineárne odvíjanie príbehu o americkom sne, kde nič nie je zadarmo sa nesie v duchu toho najklasickejšieho filmového štýlu a v mierne odhadovaných intenciách športovej drámy, to všetko podopreté presvedčivými hereckými výkonmi. Lenže podobne ako aj v Eastwoodovom Mystic River, tak aj tu som mal problém s vyústením príbehu. Ťažko o tom písať bez prezrádzania pointy, tak len naznačím, že riešenie ústrednej peripetie, ktoré film predkladá, mi nie je vlastné, resp. inak povedané - akceptoval som vycibrene prevedený Clintov spôsob nazerania na daný problém, ale práve vďaka mojmu odlišnému postoju som ho nemohol precítiť naplno. (06.02.2005)