Vražda na večeři

Peter Falk prostě nejlepší zde, moc jsem mu fandil. Už od začátku mě to nadchlo svým vtipem, poté jsem byl velice zažrán do děje a čekal jsem na rozluštění, což vlastně bylo nakonec dosti překombinované, ale to byl zřejmě záměr. Mělo to takový mírně parodický nádech, možná i větší parodický tep. Shrnul bych to slovem dokonalost, škoda, že neznám více takových filmů... (30.05.2012)

Nejlepší filmová parodie všech dob, kterou nemá na svědomí ani Mel Brooks, ani Jiří Brdečka, ale - podržte se - Neil Simon. Každý jednotlivý obraz může fungovat jako samostatný vypointovaný skeč, každý z parodovaných detektivů dostal láskyplný pohlavek a třešničkou na dortu je kreace Aleca Guinnesse v roli slepého komorníka Jamespane Bensonpaní. Jeho komunikaci s hluchoněmou kuchařkou jsem se smál tolik, že mi hrozila srdeční zástava. No a dál tu máme Charlieho Chana, jehož moudrá čínská přísloví nikdo nechápe, známé snobské duo Charlesových, nafrněného Hercula Poirota, Phila Marlowa s asistentkou, s níž zachází jako s hadrem, a slečnu Marpleovou, která se poprvé v životě "strachy málem podělala". ;-) Škoda, že z tuzemské verze byl vystřižen Sherlock Holmes. 100 % (19.02.2003)

Vražda na večeři je vskutku netradičně pojatý film, jenž si skrze svou komediální a parodickou stránku dělá šprťouchlata z detektivních příběhů a samotných velkých detektivů - a že mu to jde velice dobře. Jeden velký dům plný nástrah a iluzí. Pět velkých mozků a jejich pomocníků. Jeden tajuplný hostitel se svým slepým sluhou a hluchoněmou kuchařkou. Tento výčet zní šíleně, nicméně právě proto tento film tak dobře funguje. Hodiny odbíjí půlnoc, vražda přichází a pak následují rozličné dedukce ohledně totožnosti vraha, které gradují v závěru tak nepředvídatelném, až se z toho jednomu hlava točí. Originální filmařský kousek se skvělým scénářem a famózním hvězdným obsazením, který dokáže zcela hravě a bez obtíží zaujmout i dnešního diváka. (25.12.2018)

Tak takový nářez jsem od toho skutečně nečekal. Mě osobně nejvíc udělali radost Dick (Niven) a Dora (Smithová) coby parodie na Nicka a Noru z Thin Mana (viděl jsem všechny díly série, takže jsem nemohl jinak než si ty dva užívat). Dalším překvapením byl výkon Petera Falka. Ze začátku jsem si říkal, že jeho Sam Diamond (vymodelovaný podle Sama Spadea - nikoliv Phila Marlowa, jak se tu někteří dotyční včetně distributora domnívají) až příliš připomíná Columba, ale pak jsem pochopil, co Falk svým výkonem sleduje a najednou jsem měl před očima téměř dokonalého Bogarta (tato iluze byla ještě dotvořena několika replikami z Boggieho filmů). Zbytek obsazení byl také výborný, ale tato trojice prostě a jistě vedla. K příběhu snad ani nemá cenu se vyjadřovat. Byla to prostě správně absurdní záležitost. (02.01.2012)

Vskutku, parodie... závěrečné "odhalení" Petera Falka je něco úžasného. Přestože pro detektivky zrovna nehořím, tento pomník žánru (ač trošku dobrácky posměšný) je neuvěřitelně příjemný a parodizujícím způsobem vtipný. Na Trumanovi je poněkud poznat, že je neherec, role inspektora Wanga je natolik ztřeštěně těžká, že by ji krom Sellerse zvládl opravdu málokdo (a i on občas měl co dělat, balancujíc na tenké hranici geniality a trapnosti), zbytek osazenstva je rovněž bravurní, ale přece bych nade všechny vyzdvihl "brutálně upřímného cynika" Petera Falka a jeho Sama Diamonda. Kluka, kterého vychovala ulice, mluví jak mu zobák narost, je drsný jak šmirgl a dost často pracuje na případech v gay clubech, prostě nemůžete nemít rádi... Senza zábava, ale přece jenom jsem z ní neměl úplně ořechový pocit. Něco mi možná uniklo, rozhodně se rád podívám znovu a ověřím svůj první dojem. Do té doby 80% (02.08.2006)