Zkrocená hora

Neuvěřitelně nádherný, hluboký a citlivě natočený film, jehož krása, čistota a hloubka vyzařuje z každého záběru, dialogu, gesta či detailu. Film, který ukazuje spoustu, ale vyjadřuje ještě mnohem více. Dokáže ukázat i mnohé, co je ve Zkrocené hoře ukryto a nikdy nevyřčeno. Kolik skrytých emocí, touhy, bolesti a strachu se v jejích scénách nachází. Jedinečná a mistrovsky propracovaná psychologie odlišných charakterů hlavních postav a jejich vztahu. Mimořádné výkony Jakea Gyllenhaala jako otevřeného, spontánního a výmluvného Jacka Twista a Heatha Ledgera jako uzavřeného, mlčenlivého a emocemi zmítaného Ennise Del Mara, který byl vychováván k tomu, aby se stal správným "tvrdým" chlapem. Příběh o neuvěřitelně silném citu dvou lidí, který je zároveň příliš křehký a zranitelný. Krásný a smutný příběh nenaplněné lásky, která byla již od počátku odsouzena k tomu, aby se ukrývala tam, kde vznikla. Tam v horách, uprostřed lesů, v srdci přírody, tam kdesi nikde, uprostřed všeho. Daleko od lidí a všedního života. Děj je zasazen do nádherné, drsné přírody, kterou lemuje magická, nezapomenutelná hudba fenomenálního Gustava Santaolally. Úchvatný, dechberoucí a pravdivý scénář. Pamatuji si z něj snad každou větu a dialog. Nejkrásnější a nejemotivnější film, jaký jsem kdy viděla, a jež se mi nesmazatelně zaryl do srdce a mysli. Ukazuje lásku a hluboký cit, který zde však vůbec nesklouzne ke kýči a oblíbenému hollywoodskému patosu. Jeden z mých top filmů, jehož dokonalý filmový, citový a osobní prožitek je více autentický zejména při originálním znění. Kdybych mohla celý tento příběh shrnout do jednoho citátu, řekla bych tento, který mne kdysi napadl: "Hloubku našich citů nikdy nedokážeme vyjádřit v hloubce našich slov..." (09.03.2006)

Zkrocená hora je nádherný snímek. Navíc je však jedním z těch několika zásadních filmů americké filmové historie, jedním z těch několika demýtizačních děl, které nejsou natočeny jen kvůli zábavě, ale kvůli čemusi vyššímu, kvůli zboření přežitého mýtu, jenž symbolizuje nějakou éru americké historie. Ang Leeho opus v sobě spojuje hned několik kontroverzí. Demýtizace hrdinného kolonizování amerického západu již proběhla v několika filmech (vzpomeňme kupříkladu Tanec s vlky...), o tom, že cowboy coby ztělesnění pýchy a hrdinství americké historie je pouhý přelud, jsme se již na plátnech kin také několikrát přesvědčili (Půlnoční kovboj...), ale Ang Lee nyní demýtizuje další bolavé místo puritánské konzervativní Ameriky - přesvědčení o přirozenosti až jakési vyvolenosti heterosexuálního vztahu. Není náhoda, že oba hlavní hrdinové, američtí cowbojové, patří v šedesátých letech na úplné sociální dno a jejich práce je mírně řečeno společensky nedoceněná. Ve světě naprostého dlouhodobého odloučení, bez žen a civilizace, pomalu odbourávají svůj kulturně vytvořený heterosexuální stereotyp a v panensky čisté Wyomingské přírodě zažívají milostnou romanci. Pro mě jakožto heterosexuála bylo místy také těžké přijmout tuto premisu, chápu tedy, jak bolestné to musí být pro diváka amerického, když je homosexualita (či možná přesněji bisexualita) přítomna právě ve světě americky čistých bílých hrdinů, navíc hrdinů - symbolů spojených s mýtickou érou osidlování Ameriky... Na příkladu tohoto nádherného emocionálního snímku je nejlépe vidět, jakou pouť, co se týče emancipace a svobody, Spojené státy za těch několik málo desítek let urazily. Vznik takovéhoto díla byl ještě před desítkou let zcela nepředstavitelný a nemožný... (příznačné je samozřejmě i to, že ho nyní iniciuje umělec - imigrant) (25.04.2007)

Když Minghella natočil film o hoře, jenž je Cold, zákonitě musel přijít Leeho film, kde hora bude…, zkrocená.. Emočně utlumené romantické drama dvou sheepbojů, jimž místo a čas nepřálo. Po rozpačitém začátku, kdy v každodenní rutinně stanování, fazole, whisky, ovce, rozdělání ohně, fazole, whisky mi přišlo sblížení dvou osamělých honáků jako akt alkoholového rozmaru, se snímek přehoupl do mnohem zajímavější dramatické polohy, kterou spousta z nás určitě zná (nenaplněná láska, neschopnost spálit za sebou mosty), nicméně nelze než souhlasit, že pokud by se jednalo o klasickou rovinu ona a on, proteklo by nejspíš vše kolem akademiků stejně nerušeně jako wyomingská řeka pod Brokeback Mountain. Jinak z filmu plyne ponaučení, že pokud manžel často jezdí s kamarádem na ryby a vrací se s prázdnou, měla by se manželka začít zajímat, co tam s tím svým "prutem" vlastně dělá.. (26.01.2010)

Oscarová bublina dekády. Dva vynikající herci se potácí v dějově vyprázdněné (ne)tradiční lovestory o nenaplněné lásce, které k dokonalému oscarovému kalkulu chybí akorát to, aby se staly součástí milostného příběhu i ovce. Nehodlám srážet nasazení herců, které je vpravdě excelentní, ani Leeho vedení, které plně slouží příběhu - scénář, to je to, s čím mám problém. Za celé dvě hodiny se stalo co? Dva chlápci se asi 10x setkali, během toho si jeden nechal narůst knír, druhý se rozvedl a zakončili to pneumatikou a slibem. A to je všechno? Cival má recht, v podání muže a ženy by to málokoho zajímalo. Oscar podobně „vydřený“, jako ten pro Happy Feet – trendy předávají ceny. (02.01.2009)

Zkrocené rektum, nebýt to film na tabuizované téma "jak TO spolu dělají dva chlapi", asi by tolik nadšení nevyvolal... Ve své podstatě frustrující snímek, což byl zřejmě záměr. Čekala jsem prostě (já hloupá, kritikou a zlatými plešouny zmatená), že to bude zajímavější - film je na jednu stranu příliš dlouhý a plný rozvleklých scén, na druhou stranu zkratkovitý v tom, jak rychle se přeskakují celá desetiletí. Vím, jaké pocity měl tenhle Leeho počin vyvolat, bohužel u mě účast a pohnutí přebila nuda a nezájem. Odvážný, nicméně přespříliš korektně, opatrně natočený námět, místy krásná výprava a slušné herecké výkony, to je asi tak vše. Nemám zájem si tenhle film někdy zopakovat. 59% (11.02.2009)