Frankenstein

Takýto film sa nedá hodnotiť normálne. Viem si predstaviť ako ľudia na začiatku minulého storočia museli byť pri tomto filme vystrašený. Ak by som nebol roky cvičený Halloweenmi, Freddym, rôznymi ducharinami apod. a ak by to bol jeden z prvých filmov, aké vidím, určite by som skolaboval. No a tak určite reagovalo publikum. Frankensteinovo monštrum vyzerá na tú dobu fakt strašidelne. Príbeh je oproti knižnej predlohe pozmenený a na konci sa skrýva tajomná pointa. Tento historický unikát Vám môžem iba odporúčať. Určite sa po tom poobzerajte, nie je ťažké nájsť toto veľdielo, mimochodom prvé filmové spracovanie Shellyeovej románu. (09.12.2005)

Být první vždy neznamená být nejlepší. Prvnímu filmovému Frankensteinovi se nepochybně nedá upřít kouzlo prehistorické kinematografie, ovšem to je jen přidaná hodnota uplynulých let. Snímek postrádá jak pro toto období téměř typickou hravost, tak i pro horor charakteristickou děsivost, snad jen scéna zrození varem připraveného monstra má určitý nádech hrůzyplnosti, zbytek už je jen vypíchnutí nejpodstatnějších částí předlohy v jednotlivých obrazech a zcela bez šťávy a navíc s obroušenými hranami ( žádná smrt, žádné zoufalství). Lepší to bude až za 20 let... (17.11.2014)

Čo sa dá vlastne napísať o skoro 100 rokov starom filme, ktorý je samozrejme nemý a má stopáž necelých 13 minút. Je mi ťažko ohodnotiť tento film spravodlivo, pretože kedy som ho videl v tom roku čo vznikol určite by som reagoval inak než teraz. Teraz je fanúšik hororu ovplyvnený Myersom, Freddym či Jasonom a nejaká strapatá mátoha ma určite nevystraší, ale na tú dobu je to riadne strašidelné monštrum + keď je to všetko točené statickou kamerou a sú používané rôzne farebné filtre, tak vtedy zobrazenie monštra je skvelé. Celá recenzia: TU (15.07.2007)

Mravně filosofické podobenství o protikladu lidských citů a intelektuální potažmo vědecké rozumovosti. Místo dokonalé bytosti ďábel stvořil v mysli Frankensteina monstrum a jen péče a láska nevěsty Frankensteina pomohla mu zbavit se této pekelné vědecké můry. Frankenstein pochopil, že umělé vytvoření člověka je klam a zcestí a že jedině lidské city jsou cestou pravdy. Dnes si myslíme poněkud jinak. Tisíce novodobých frankensteinů dychtí po tajemství stvoření života a jeho zdokonalení ba zvěčnění a žádné city je nezastaví, protože nikoliv lidé hýbou pokrokem, ale pokrok hýbe lidmi. Lidstvo sedí v rozjetém stroji, z kterého nejde vystoupit. Film již na samém začátku minulého století ukázal cesty vývoje a nastolil etické a morální otázky s nimi spojené a my jen vytrvale překročujeme další a další hranice, aniž bychom našli uspokojivé odpovědi, a blížíme se k okamžiku, kdy se budeme muset podívat do tváře toho, koho jsme vytvořili. A zřejmě to nebude jen přelud a nestvůra, která zmizí ve světle naší lásky, jak se to stalo v tomto filmu. Žádné vítězství Dr. Jekylla - Mr. Hyde je mu stále po boku. Každý lidský výtvor se dá použit ku prospěchu i ke škodě. Otázka jen zní, či prospěch a čí škoda to bude. Jak je ten svět relativní, až běda. ___ Scéna vzniku Monstra je ukázkou prakinematografického důvtipu (viz zajímavosti). Švankmajer se svoji úchylnou animací bledne závistí. Využití zrcadla pro nepřímou konfrontaci hrdinů a metaforický odraz vnitřního zmatení a temné stránky lidské duše včetně přímo freudovského překonání dichotomie v roce 1910, kdy psychoanalýza byla obrazně řečeno v plenkách, je fascinující. V době vzniku filmu bylo zvykem, že herci si sami vymýšleli vzhled a charakter postavy, kterou hráli. Monstrum - Charles Ogle - se sám líčil a volil svůj kostým dle vlastních představ a popisu v románu Mary Shelley. Uvidíme, jak se budou líčit lidské klony, geneticky zdokonalení lidé a kyborgové. Snad se budeme moci tomu smát stejně bezstarostně, jak se dnešní diváci smějí Oglyho monstru. (23.06.2011)

Prvý sfilmovaný Frankenstein, voľne inšpirovaný základným motívom knižnej predlohy - stvorením a jeho dôsledkami. Strašidelno v dnešnom význame chýba (vytvorená bytosť je skôr poľutovania hodná). V tomto spracovaní je, vďaka absencii ďalších dejových kľučiek, najprieraznejšie zdôraznená myšlienka, že za akokoľvek ušľachtilou kreatívnou ideou je takmer vždy v pozadí (alebo v popredí) temná stránka myslenia ( náznak, že ide vlastne o symbolický boj dr. Frankestaina s temnom v ňom samom, svedčí okrem medzitituliek aj zrkadlová scéna v závere). Striedanie farebných filtrov napomáha divákovi identifikovať prostredie, Frankensteinovho domova, laboratória alebo aktuálny pocit - ohrozenie monštrom. (23.02.2006)