Posel budoucnosti

Nekonečně dlouhej, plytkej tříhodinovej western, kterej nese bůh ví proč v názvu budoucnost a je to postapo, akorát že pro děti.. takže oni udělaji postapo ve stylu disney pro děti, bojí se tam někoho sejmout, hraje si to na nějaký rodinný dobrodrůžo žůžo, ale to že to má být teda postapo a miliarda lidí zřejmě zahynula.. to jim nevadí a bouchačky jsou tam taky zbytečný. Prostě nedomrdlí hovno, který má navíc tři hodiny kurva proč?? (30.10.2020)

„Takže máte dobré semeno.“ – „Čo?!“ – „Len sa pýtam.“ Tu zostáva rozum stáť. Tesne predtým, ako otrasný Posol budúcnosti v roku 1997 prešumel kinami, nachádzal  sa narcis Costner v zlej situácii. Na jednej strane sa ako herec prepožičal viacerým bombám (Nepodplatiteľní, Oosbný strážca, Pole snov) a ako režisér/producent stvoril Tanec s vlkmi. Zároveň ho ale začala ovládať temná sila. Prehnané režijné ambície, škaredé správanie ku kolegom, až trápna sebadôvera a samodeštrukčná láska k plytkým scenárom (a samozrejme k samému sebe). To pochovalo jeho priateľstvo s režisérom Kevinom Reynoldsom a jeho „herecké" filmy prepadli (Strom snov, Wyatt Earp, zelený svet). Keď ho nadchol post-apokalyptický scenár Erica Rotha (Oscar za Forresta Gumpa) a Briana Helgelanda (Oscar za L.A. - Utajené skutočnosti) a rozhodol sa ho režírovať a zahrať si v ňom titulnú rolu, diváci nevedeli, či majú čakať návrat kráľa alebo definitívne potvrdenie, že Tanec s vlkmi bol náhoda. Ale i Kevinovi najväčší nepriatelia čakali prinajhoršom priemerný film. Sračku roka nečakal nikto. A predsa sa dostavila! Scenár šokuje vysokým stupňom kreténizmu (chlap naháňa druhého chlapa, zrazu z kríka vyskočí lev a zožerie ho, k tomu fakt ťažko niečo dodať), herci obvykle schopní podať dobré výkony (Olivia Williams, Will Patton, Giovanni Ribisi) sú jedným slovom hororoví, akčné scény ako keď sa deti v družine naháňajú po lúke a mávajú pri tom palicami (občas vzadu precvála kôň s jazdcom, aby sa nepovedalo), triky nekomentujem, príbeh hlúpy, sci-fi trápne, dialógy sa nedajú počúvať, vzťahy medzi postavami vás poriadne naštvú, dej nemá logiku (ústredný hrdina si na polievku zarába hraním Shakespearea) a hnilou čerešňou je vražedná dĺžka (tri hodiny ku*va). Nevraviac o televíznych kostýmoch, zaliečavej a podliezavej hudbe a patetických scénach (americkú poštu Costner chápe ako základný pilier, na ktorom stojí celý civilizovaný svet). Film som si (i kvôli mimoriadne negatívnym recenziám) nechal v kine ujsť a keď som to s ním riskol na VHS, zasa až také zlé sa mi to nezdalo. Ale keď som si túto kravinu v roku 2010 zopakoval v televízii... skutočne fuj. Ale skutočne, Kevin. Plusy: pekná kamera, občas fajn post-apokalyptická výprava a paradoxne práve celková blbosť scenára. Tá je taká mimoriadne vysoká, až je to svojím spôsobom zábavné. (29.12.2004)

Costnerovo ultra patetické post-apokalyptické sci-fi o pošťácích... Věřte mi, že je to přesně tak blbé, jak to zní (možná ještě víc). Zpomalený záběr převzetí dopisu je pro mě osobně asi nejtrapnější patetická scéna, co jsem kdy viděl (při jejím natáčení snad musel být Costner na drogách, protože jinak si vznik něčeho tak debilního snad ani nedokážu vysvětlit). Ale i přesto, jaká je to kravina (a bohužel hrozně dlouhá kravina!), se to jednou bez větších problémů zhlédnout dá... 40 % (19.08.2007)

Jeden z největších filmových průšvihů. Celý tento film vypadá spíš jako reklamní spot na Spojené státy americké a jejich poštu. Jediné, co zde Costner dokázal, je fakt, že ještě nějaké to charisma má, ale zde jako režisér naprosto selhal. Všechno to vypadá jako jeden velký egoisticky natočený snímek, který Kevin nedokázal ukočírovat natož zrežírovat. Zde si ukousnul příliš velké sousto, které bylo až příliš nadité patosem a americkým vlastenectvím. Holt Vodní svět je (zatím) jenom jeden. Na závěr jenom škoda toho ztraceného potenciálu. (31.07.2006)

Drahna let, co jsem viděl tohohle pošťáka z budoucnosti a bavil jsem se zajímavou vizí budoucnosti a jedním člověkem, který náhodou najde mrtvého pošťáka, hodí na sebe jeho hadry a vydá se do světa rozdávat dopisy. Po několika letech se k filmu opět vracím, abych se ujistil, jestli mi to za to opravdu stojí. Hodnocení zde mluví jasnou řečí a tak nemůžu naléhat a rovnou spustit. Postman je sice velkolepě natočen, ale je v něm znát hrdinost, americký patriotismus, síla vůle a hlavně hloubka citů, která sahá každým dopisem až do mysli a nedokáže se z ní vypudit. Prostě v budoucnosti, kde nikdo nemá budoucnost vzniká poštovní společnost, která je na sebe hrdá a pěje chválu po celé zemi. Chvílemi je to neuvěřitelně náladové, ale i tak to není zas tak špatné jak se na první pohled může zdát. I když pro Kevina Costnera to musel být šok, když se dva jeho projekty po sobě staly propadáky na celé čáře. --- Vodovou polivku jsem ještě nejed. Příště by si tam mohla přidat písek, prach nebo jehličí. (20.08.2007)