Posel budoucnosti

Současná mladší generace ani neví, že tento film existuje. Asi jako ani nevnímá Costnera coby někdejšího oscarového laureáta a filmovou superstar. Sladké devadesátky. Tento megapropadák mu tehdy coby režisérovi a producentovi zlomil vaz. Není divu, je to film pytomoučký a naivně patetický, a koukat na takovej film tři hodiny není pro každého. Vidět ho ale poprvé teď, po více jak dvaceti letech, mu paradoxně prospívá. Přes spomenuté negativa je totiž milou spomínkou na výpravná filmová dobrodružství, kde důležitou roli hráli monumentální přírodní exteriéry a širokouhlá kamera létala nad davy důkladně nainscenovaných živých komparzistů a zvířat za velkolepé orchestrální hudby Jamese N. Howarda. A to se srdcařským zápalem štábu pro zprostředkování diváckeho zážitku tvrdou prací tam venku v reálné divočině. Nic z toho už dnes ve velkých hollywoodských filmech nevidíme. Proto mě dnes, na domácím kině se 4-metrovou uhlopříčkou The Postman jistým způsobem pohladil - i přes kroutění hlavou a usmívání se nad tím, co se v něm dělo. (31.10.2020)

Jeden z největších filmových průšvihů. Celý tento film vypadá spíš jako reklamní spot na Spojené státy americké a jejich poštu. Jediné, co zde Costner dokázal, je fakt, že ještě nějaké to charisma má, ale zde jako režisér naprosto selhal. Všechno to vypadá jako jeden velký egoisticky natočený snímek, který Kevin nedokázal ukočírovat natož zrežírovat. Zde si ukousnul příliš velké sousto, které bylo až příliš nadité patosem a americkým vlastenectvím. Holt Vodní svět je (zatím) jenom jeden. Na závěr jenom škoda toho ztraceného potenciálu. (31.07.2006)

Nepamatuji se, kdy se mi stalo naposledy, že bych si zamiloval film, který je všeobecně dogmatizován jako špatný - král filmových propadáků Postman to skoro dokázal. Svým patriotismem, velikáštvím, předvídatelností a naivitou představuje tenhle Costnerův opus takřka všechno, co se mi na hollywoodských blockbusterech často příčí, a zároveň je čirou odpovědí na otázku, co na nich tak upřímně miluji. Ačkoli je to opravdu neadekvátně dlouhé a místy natvrdlé, já se u toho nenudil, vize budoucnosti mi přišla zajímavá, hlavní záporák správně zlý a Howardova hudba vyloženě skvělá. Costner to navíc herecky utáhne a vizuálně je film příjemně uvěřitelný a starosvětský. Dost mě mrzí, že kvůli některým velkým blbostem a bídně zinscenovaným sekvencím nemohu dát 4*. Odpady sem určitě nepatří. 70% (16.03.2020)

Přeci jenom člověk tam najde nějaké ty chybičky. Třeba délka. 177 minut o pošťácích, co to je ? To si fakt Kevin myslí, že diváci jsou sračky? Proč z toho neudělat film dejme tomu na 549 minut. Ono je hezký se začít dívat na film když se stmívá a končit, když se rozednívá. Druhá věc je, když skončí film a zvoní Vám někdo na dveře a po otevření tam stojí pošťák z doporučeným dopisem, to se Vám ten film začne přehrávat znova a na těle z toho začnou vyskakovat pupínky. Třetí věc je, že od té doby co zaměstnacům České pošty zrušili 13.platy jim dávají k vánocům jako bonus DVD s tímto filmem. Taky si takhle představuji budoucnost, na světě budou jen gauneři a listonoši. Tahle myšlenka a Kevin jsou mé dvě hvězdičky. (19.08.2007)

Jede, jede poštovský panáček, jede, jede poštovský pán. Má vraný koníčky, jako dvě rybičky, jede, jede do Rokycan. A to platí i o Costnerovi. Také jede, dokonce po tři celé hodiny a ne do Rokycan, ale tam kde slunko nesvítí. Míří tam spolehlivě již od prvních záběrů. A pokud mu nechcípla ta jeho herka, tak se tam zřejmě sune dodnes. I povinná devítiletá školní docházka mi utekla rychleji než tohle ztělesnění utahanosti ve své nejryzejší podobě. Zřejmě šlo o nějakou alegorii na pomalost americké pošty, protože jinak netuším co tím chtěl autor říci. Doufám, že se Kevin pochlapí a natočí někdy druhý díl, který by mohl mít těch hodin třeba deset. Pak by konečně trumfnul i noční přenosy z rokování našich zákonodárců. (15.09.2008)