Tatínek
Daddy
Obsahy(1)
Rodinný dokumentární portrét všemi generacemi milovaného českého autora, herce, textaře, scenáristy a spoluzakladatele legendárního Divadla Járy Cimrmana Zdeňka Svěráka, který natočil jeho syn, světoznámý režisér Jan Svěrák, se svým kolegou Martinem Dostálem. Dali mu lehce humorný podtitul "Mramorizace Zdeňka Svěráka". Oba tvůrci laskavě nahlížejí do tvůrčího zákulisí i soukromého zázemí Zdeňka Svěráka a nechávají vyniknout jeho nezaměnitelné vnímání světa. Dávají rovněž možnost poznat kouzlo mnoho desítek let trvající sounáležitosti, na jejichž základech stojí úspěch slavného cimrmanovského souboru. Stranou však neponechávají ani momentky ze Svěrákovy životní cesty a soukromého života, na nichž odhalují pro řadu diváků možná neznámé odrazy jeho osobních osudů ve filmech, které si získaly trvalou přízeň publika. Snímek má nicméně osobní rozměr i pro samotného režiséra, který v době realizace prožíval společně s otcem tvůrčí i generační spor. Natáčením portrétu se pokoušel rovněž hledat nová východiska pro vzájemný vztah, jehož hodnotu mohli diváci ocenit na působivých filmech Obecná škola, Kolja či Tmavomodrý svět – plodech kongeniální spolupráce otce a syna, jež naštěstí měla úspěšné pokračování. (Česká televize)
(více)Recenze (209)
Tatínek je dokument, který si na nic nehraje. Zobrazuje Zdeňka Svěráka jako toho milého pána, kterého známe z divadla Járy Cimrmanna, ale pod tímto povrchem se dá vytušit i druhá vrstva jeho osobnosti... Ta je trochu přecitlivělá, často se cítí ublíženě, současně se žádnou svou depkou nenechá porazit a tvoří a tvoří. Rozhodně to není dokument, který by se vám snažil sdělit nějaké převratné moudro, není nijak zlomový, ale je (promiňte mi to otřepané spojení) svěrákovsky lidský. Nic víc, nic míň. Jsou tu zdařile zkombinovány všechny Svěrákovy aktivity - scénáře, písničky, herectví, dědečkovství. I na tomhle dokumentu je vidět, jak úžasně dokáže Svěrákovic tandem otec-syn balancovat na hranici kýče a chytré podívané. Jestli máte alespoň jeden z aspektů Svěrákovy tvorby rádi, nenechte si Tatínka ujít. Pokud máte rádi Zdeňka Svěráka jako celek, musím vás trochu varovat - po shlédnutí jsem měl smutný dojem, že je na tomhle světě Zdeněk Svěrák se svou upřímností úplně sám. Takže Tatínek pokračuje ve Svěrákově učitelování, promlouvání do dětských duší, a jako by podprahově říkal - buďte všichni jako Zdeněk Svěrák, svět pak bude lepší... Asi ano. ()
Velmi podařený dokumentární počin, který odhaluje řadu souvislostí mezi životem a tvorbou Zdeňka Svěráka. Jistě, je to hodně nostalgické, jenže taková jsou aspoň v určitých momentech všechna Tatínkova, i Synova díla - a nemůžu si pomoct, mě se to líbí. Pokud v příštím životě nebudu už konečně kosmonautem, chci být Zdeňkem Svěrákem. ()
Dle mýho jsou jen dva základní názory na tento dokument: buď máte Zdeňka Svěráka rádi - pak vás dokument vzal za srdce a nepustil ho ... Nebo se o pana Svěráka nijak zvláště nezajímáte a potom jste se podívali, vypli a vypustili. Já patřím do první skupiny. Pan Svěrák, jeho filmy a hlavně DJC mají v mým srdci svoje místo a proto byl pro mě Tatínek krásným, obohacujícím, milým a chytlavým výletem do Svěrákovýho světa a duše. ()
Jan Svěrák nezapře klasického filmaře a udělal všechno pro to, aby se vyhnul "mluvícím hlavám". Jenže na dramatický příběh má příliš nekonfliktního otce. :o) Aranžované výjevy, jak hodný pan Svěrák rozmlouvá s vnoučátky nebo se dojímá ve svém rodišti věru zápletku nevytvoří, takže jako berlička posloužil hojně publikovaný spor o Vratné lahve. Ostýchám se to vyslovit, ale skoro si myslím, že to byl od režiséra mírně amorální reklamní trik. 70% ()
Teď zcela upřímně, kdo z nás by nechtěl taky takového tatínka? Dokument je mnohem více nabit pozitivní energií nežli informacemi, ale to přece vůbec není na škodu. Příjemně překvapil vtip paní Svěrákové. Ale proč vlastně mě něco takového překvapilo? Hloupou slepici by si takovýhle mužský určitě nevzal. ()
Galerie (9)
Zajímavosti (10)
- Spolurežísér Jan Svěrák vzpomínal: "Zjistil jsem, že přestože jsem vystudoval dokument, nikdy jsem žádný nenatočil a nevím si s tímhle formátem moc rady. Pozval jsem tedy ke spolupráci Martina Dostála, který sice dokument nevystudoval, zato jich už asi dvacet natočil. Dohodli jsme se, že tátu vezmeme na místa, která byla pro jeho život důležitá, a tam ho, rozjitřelého vzpomínkami, budeme zpovídat." (NIRO)
- Jan Svěrák pro časopis Premiere komentoval rozdělení tvůrčích pravomocí s Martinem Dostálem: "Martina jsem přizval, protože na rozdíl ode mne dokumenty točí. Ví, že je třeba mít spoustu obrazového materiálu, který se pak ve střižně hodí. Já bych tyhle obrázky často zapomněl natočit, protže hraný film se vypráví jinak. Martin se také nestydí ptát a tátovy historky ještě neslyšel. Takový posluchač, kterého můžete překvapit nebo rozesmát, je pro toho, kdo má vyprávět, k nezaplacení. Abychom předešli hádkám, dohodli jsme se předem, že poslední slovo budu mít já. Hádali jsme se ale stejně, protože dva režiséři na jeden film je prostě moc. Každý má svůj názor, oběma připadá, že film je jejich dítě, a jsou připravení bít se hlava nehlava." (NIRO)
- Několik záběrů bylo natáčeno v Měcholupech u Žatce, v Žatci samotném, hlavně ve školách, kde Zdeněk Svěrák po absolutoriu VŠ učil a dále pak na žateckém náměstí. (Frontie)
Související novinky
Dlouho odkládaný porod
Natáčení nového filmu rodinky Svěrákových otce (scénář, hlavní role) a syna (režie) Vratné láhve se chýlí ke konci a brzy přijdou na řadu formovací práce ve střižně apod. Hlavním hrdinou je… (více)
Reklama