Čarodějky

Nejsem fanda dětských filmů, spíš naopak, ale tohle je teda jinej odvar. Jak už je tady několikrát psáno, je to skvělej dětskej horor. Jako malá jsem tan film měla ráda a nedávno jsem ho viděla po skoro 20-ti letech a musím říct, že pořád to má šťávu a vizáž čarodějnic po sundání masek by vyděsila i mě. (30.04.2012)

No, na pohádku docela dost drsné bych řekl. Každopádně to bylo napínavé, strašidelné, docela civilní (žádné přehnané efekty), mělo to pár dobrých nápadů a těch pár triků, které tam byly, byly obstojné. Myši se neskutečně povedly na rok vzniku filmu. Bylo to pojato velmi zajímavě a netradičně a povedlo se to. Nejmenším dětem bych to ale asi fakt nepouštěl. Howgh! (01.01.2011)

Tyto ponuré filmové pohádky pro odrostlejší děti vážně nemám rád. Dokážu ocenit atmosféru, kterou navozují svou chladností. To umí vážně mistrně, ale jinak... Jediné co se mi ve filmu líbilo, byla královna čarodějnic a její neskutečně ohavný obličej. Jinak spíše lehký podprůměr. PS: Nic proti kouzlům a čarodějnicím. (08.05.2006)

'I přes všechno, co víte o sousedech, se může stát, že vedle vás bydlí čarodějnice, která tráví svůj čas především snahou zabíjet děti.' Jak to tak vypadá, dle začátku tohoto příběhu, ve Velké Británii se zřejmě děti straší čarodějnicemi. U nás v Česku čerty, že? Každopádně tu máme příběh o osiřelém malém chlapci žijící s babičkou, kterak náhodně v sále hotelu narazí na konferenci čarodějnic, kde si vyslechne, jak chce vládnoucí čarodějnice zničit nenáviděné děti. A tak se s vervou sobě vlastní pustí do boje proti nim. A nezastaví ho ani fakt, že je proměněn v myš. Fantasy rodinná pohádka tkvící se televizní obyčejností, tudíž i nulovým napětím a vůbec nějakou atmosférou, může někomu stačit, ale obzvlášť na dnešní dobu leckoho spíše neoslní. Režisér Nicolas Roeg vcelku výrazně znázornil zlo a násilí, což někteří řodiče mohou považovat za neakceptovatelné právě s ohledem menší děti. Ne, tenhle film je pro děti starší. Masky jsou docela zajímavě zpracované, ale v televizní optice bohužel ztrácejí svůj um. Vizuální podoba je prostě taková jaká je. Nic moc. Zub času tedy tento snímek čím dál tím více nemilosrdně ohlodává, čímž ztrácí přitažlivost a své fantasy pohádkové kouzlo. (23.04.2020)

Když mi bylo osm a já tenhle film viděla poprvé, bála jsem se, bále jsem se tak moc, že jsem nechápala, jak nám ho mohly vychovatelky v družině vůbec promítnout, bála jsem se, aby se ze mě nestala holčička z obrazu, která jednou, jako stará paní, prostě zmizí, bála jsem se, abych náhodou nepotkala čarodějku podobnou těm z "pohádky". Až později jsem zjistila, že film je adaptací knihy Roalda Dahla, čímž se vlastně vysvětlila jeho nepohádková hrůzostrašnost a neobvyklost. ´Dneska už se nebojím, film považuju za skvělý, ale na čarodějky, které si v něm hrají s dětmi asi nikdy úplně nezapomenu. (05.10.2008)