Ligeina hrobka

Pozor!!, dostal jsem chuť na komentář jak to bylo, aneb o filmu ani slovo, tak pokud to nemusíte, nečtěte, mam spíš jako "Havranův deníček" než komentář (sám takové komenty nemám rád). Inu, bylo to asi takhle. Na film jsem se velmi těšil, jelikož to byla jedna z mála Cormanových adaptací Poa, kterou jsem ještě neměl možnost vidět. Horší bylo, že projekce byla noční, v letním kině a já neměl nic teplého na sebe. V tom jsem však neviděl problém, koupil jsem lahev rumu, že si kdyžtak pro zahřátí cucnu a bude ok. Jenže se mi stala ta nepříjemná nehoda, že zima byla velká a lahev padla už před koncem filmu. Promile v krvi zanechaly stopy a já zjistil, že si druhou půlku filmu skoro nepamatuju....ale i to se nakonec vyřešilo, pač jsem si celou druhou půlku filmu nafotil na mobil a podle "screenů" a střepů v paměti si snímek poskládal dohromady a mohl s "klidným" svědomím ohodnotit (alespoň prozatimně) (FNR Písek 2009) (09.08.2009)

Ačkoli je obecně Ligeina hrobka považována za slabší z Cormanových adaptací Poea, dle mého patří k nejlepším. Osobitá poetika série je tu nejen po vizuální stránce vypiplaná do nejmenšího detailu, stejně jako tajuplná atmosféra romantického horroru, geniální Vincent Price svým uhrančivým hlasem hypnotizuje diváka stejně jako svou Rovenu, kamera klouže ponurým sídlem plným chodeb, pavučin, podivných soch a artefaktů. To vše tvoří základ dalšího tajuplného a znepokojivého příběhu o smrti, tentokrát ve vyprávění o ženě, jejíž vůle odmítla zemřít. Postupně odhalované tajemství trpícího Verdona, znepokojivá skutečnost mísící se s halucinacemi a stále silnějším tušením, že Ligeia není tak úplně po smrti. Nebo to bylo jen Verdonovo šílenství, které za všemi děsivými okamžiky stálo? (31.05.2011)

Slogan "cormanovka" mluví za vše. Jako synonymum se vybaví "májovka" či "verneovka", tj. díla lhostejno, zda tzv. umělecká či "lehká", zpravidla však myšlenkově (pro někoho příliš prvoplánovou formou) podnětná a čtenářsky zvláště vděčná. LIGEINA HROBKA patří mezi nejvděčnější "poeovky", jejichž specifikum spočívá v úspěšné, na receoci romantismu založené balanci mezi dobrodružným, vědeckofantastickým, detektivním a gotickým žánrem. Cormanovi se podařilo najít univerzální poetiku jedinečné filmové řeči, která plně zachovává tajemnost zpravidla mlžné krajiny, dekorativnost historistických interiérů ponapoleonského světa první poloviny předminulého století a alespoň zčásti metodu někdejšího deklarativního herectví romantismu, která postihuje se zdarem duchovní svět poeovských hrdinů. Motivy i situace se mohou různit, popsaná kostra však zůstává. Básníka HAVRANA činí i v tomto ohledu stejně nesmrtelným a klasickým jako Rogera Cormana, který Poea se zdarem proměnil v úspěšného současného filmového autora. (25.12.2010)

Kulisy a atmosféra byly lepší, než příběh sám. Za celou dobu se mi nepodařilo úplně pochopit, co je vlastně ta Lingeina hrobka, jestli ta mramorová záležitost na hřbitově, nebo ten dům voskových figurín, který vybudoval její vdovec. Jak mám černé kočky ráda, tak tohle hnusné, neustále kvílející, agresivní a otravné zvíře mě, podle záměru režiséra, neskutečně sr.... iritovalo. Hon na lišku ze začátku filmu mi příjemně nostalgicky připomněl Fantomase kontra Scotland Yard. S filmovými liškami na honu to je evidentně vždycky poněkud zapeklité. (25.07.2013)

Trochu trpký záver inak fenomenálnej série gotických hororov Rogera Cormana. Po prvé nie sú tu žiadne skvelé štúdiové exteriéry. Tie sú nakrútené na reálnych ruinách, ktoré ani zďaleka nemajú atmosféru domaľovaných pozadí, umelej hmly a expresionistických kulís. Naopak interiéry sú skvelé - o to väčšia škoda, že sa celý film nenakrúcal v štúdiu. Hlavným problémom je ale scenár. Po skvelej úvodnej scéne prichádza mdlá hodina, aby náladu zdvihol sľubný no prekombinovaný záver. A Vincent Price tu má čudný účes a ešte čudnejšie tmavé okuliare. 50% (02.01.2016)