Proti zdi

Je tomu již hodně dlouho, kdy jsem naposledy hodnotila film nejvyššími body. V tomto případě tak činím, i když si svojí volbou nejsem úplně tak jistá. Jedno vím, ale určitě, snímek Proti zdi zachycuje syrový příběh, který se nesnaží žádné skutečnosti přikrášlovat. Přináší spoustu otázek a věcí k zamyšlení, což velmi oceňuji. Možná je to i tím, že autor filmu je sám synem tureckých imigrantů žijících v Německu. Zná tamní prostředí a dokázal jej věrohodně zachytit. Pokud bych měla něco ocenit, je to jednoznačně výkon hlavní herecké dvojice v podání Birola Ünela a Sibel Kekilli, který jsem naprosto věřila každé slovo, gesto... Tento snímek není bezchybný, kdo chce, důvody pro kritiku si vždycky najde, já tak ale činit nehodlám. Jedinou výtku, kterou bych zde zmínila, byly hudební předěly na břehu Istanbulu. Osobně jsem úplně nepochopila jejich účel. Proti zdi byl pro mě velmi příjemným překvapením, které bych určitě doporučila... ale určitě ne každému. (12.07.2013)

Sakra, já vím, že život není lehkej, ale fakt to nejde skrze film vyjádřit i jinou cestou než takovou, po jejímž absolvování budete mít hlavu jako po víkendové pařbě? Musí hrdinové podobných filmů strašně trpět, abychom pochopili, že strašně trpí? Jsou ty maniakální hádky, podřezané žíly a rozbité obličeje nutné? A k čemu to celé je, když je výsledný efekt přesně opačný a film se tím divákovi odcizuje? __ Proti zdi mě i přes nespornou sílu zobrazovaných emocí nechalo zcela chladným. Přitom jsem se opravdu snažil pochopit chování hlavních hrdinů a i když jsem měl pocit, že mé psychické rozpoložení koresponduje s tím jejich (rezignované smíření), nefungovalo to. Možná to ani fungovat nemělo, ale k čemu by pak byl podobný film? Postavami Proti zdi jsou dva němečtí Turci a jestli bylo cílem režiséra sdělit světu, že život německých Turků stojí za starou belu a kvůli xenofobní společnosti nikdy nebude stát za nic jiného, záměr mu nevyšel. Cahit a Sibel jsou dva dobrovolní outsideři, jejichž sebedestrukční cesty životem se náhodou protnou a moc dobrého z toho nevzejde – jejich vinou. Občas jsem chápal, proč se chovají tak, jak se chovají, občas vůbec. Asi se pohybuji v jiném světě, kde někoho opravdu milovat neznamená šukat s ním. __ Fatih Akin jde ve všech ohledech až na dřeň, filmu nelze upřít syrovost, zčásti dosaženou naprostým rezignováním na vizuální poutavost. Prostředí, ve kterém se hrdinové pohybují je plné špíny, krve, zvratků – prostě bordel, který jakoby reflektoval bordel v jejich životech. Jak ale následně vyjde najevo, věci nic neznamenají, nemají žádný vliv na duševní stav věcí. S ošklivostí míst rezonuje krása Sibel Kekilli, výborné neherečky (přesněji pornoherečky), u které jsem skoro celou dobu alespoň přibližně tušil, co zrovna prožívá, proč její euforii náhle vystřídala naprostá beznaděj apod. __ Hlavním problém Proti zdi bude asi snaha obsáhnout v sobě příliš mnoho pravd. Cesta životem zkomplikovaná naší vlastní neschopností jej žít; turecké národní tradice a zvyky; touha po svobodě v opozici k lásce k rodině… a do toho komediální scény, u kterých jsem se nesmál, protože jsem byl připraven na film, při němž se smát nebudu. Teď už vůbec nevím, co si mám myslet. Sakra, ten život fakt není lehkej. 70% Zajímavé komentáře: pshimi, Paldini (19.04.2008)

Můj 1000. komentář na ČSFD bude patřit nejlepšímu německému filmu, jaký jsem měl kdy možnost vidět. Žádný Tykwer, Petzold nebo Wenders, pro mě je německá režisérská jednička Fatih Akin, přestože jsem od něj viděl jen dva filmy. Smělé tvrzení, ale po třech projekcích Gegen die Wand neochvějné. Sibel Kekili vytřela zrak všem kritikům, pomlouvačům a nepřátelům, dokázala, že i pornoherečka může předvést famózní výkon, při němž se tají dech a nepulzuje krev v jiných orgánech. Nejúsměvnější a asi i nejzvláštnější pro mě byla třetí projekce - v třídě plné Francouzů na hodině hospodářské němčiny s učitelkou, která sama jednu ze scén komentovala jako odpornou. Co víc dodat, je to místy odporné, ale nesmírně silné. Hervorragend, fehlerfrei, fabelhaft. Es lebe Fatih Akin! (10.01.2015)

Vážně ohromující silný příběh vyprávěný neskutečným ještě silnějším příběhem, který mě nutil neuvěřitelným způsobem oběma hrdinům fandit, přestože se mi bohužel nedařilo najít cestu k jejich pochopení. Činy obou dvou mi přišly často pro mě příliš nesmyslné a nenalezli by u mě porozumění. Film je o všech po všech dalších stránkách bomba, značně syrové a řekněme i surový, občas až nesmyslně moc (viz. napadení Sibel), ale velmi působivý a emotivní. Herecké výkony jsou na takové úrovni, že není třeba je komentovat. (09.10.2015)

Film je to sice z prostředí muslimské komunity, ale mnohem víc než o střetu s ní je podle mě o střetu člověka se sebou samým, o pocitech vykořenění a beznaděje, cestě z bludného kruhu a o hledání sebe sama. Vše pěkně surově a bez příkras. Jen mi není zcela jasné, jestli je film o překážkách, které staví do cesty společnost, nebo tento pohled účelově vkládá i tam, kde si je do cesty stavíme sami. (26.09.2005)