Yeopgijeogin geunyeo

My Sassy Girl je romantická komédia, z ktorej romantika tryská temer každým záberom. Na rozdiel od romantiky hollywoodskej produkcie, kde vždy musí byť on, ona a ten tretí, od ktorého/ej on/a ujde naspäť k svojej skutočnej láske, rieši MSG iba vzťah dvoch ľudí, bez akýchkoľvek milostných interakcií s inou postavou. Režijne až tak zaujímavý nie je, skôr je zaujímavý scenárom, ktorý na prvý pohľad pôsobí ako zlepenec rôznych absurdných situácií,ktoré síce nie vždy držia pokope, ale svoj účel – predstavenie postáv a naše vžitie sa do postáv – spĺňajú dokonale. Tomu pomáhajú aj nostalgické klavírové brnkačky. Prvá časť, ladená komediálne zas až toľko romantiky neposkytuje, všetko však vynahradí druhá časť, z ktorej niektoré scény by mali pre režisérov žánru premietať ako šlabikár (lodičky, 100 dní, školské uniformy..a tak by som mohol pokračovať). Napriek tomu, že film je preromantizovaný, ani jedna scéna nepôsobí vydieračsky a prvoplánovo. Časť „Overtime“ je už len čerešňou na torte, ktorú pozorný divák vytuší už na začiatku. Takže u mňa má tento film o strachu začať niečo nové a jeho prekonávaní s odretými ušami 10/10 (úplne presne by to bolo 95% :-) ), pretože nejaké muchy to má, ale fakt je, že keď to porovnáme so západnou konkurenciou, tento film po replike „Chceš zomrieť ?“ vyhráva technickým K.O. v prvom kole. (11.11.2005)

On jí zachránil život před pádem do kolejiště. Ona mu zachránila život před živořením v zajetých kolejích. Bůh prý nehraje s vesmírem v kostky, ale setkání Gyeon-woo a Dívky, jejíž jméno se příznančně nikdy nedozvíme, začalo komickou náhodou a skončilo osudově. Dívka se zdá být od rány a křehký výhonek začne v masožravé rostlině klíčit až v druhé polovině, ale tahle korejská metafyzická romance bez polibků a nyvých vyznání mě pohltila mnohem dříve. Svou nepřímočarou poetikou a nevypočitatelností. Minimalismus prostředků, maximum účinku. Skladbu Canon in D od Pachelbela jsem znala, hrála i zpívala už dlouho, ale tohle bylo poprvé, co jsem ji slyšela v nikoli spirituální, ale pozemské tónině. Gomapsupnida, Kwak. (08.05.2007)

Aby byl správně vyjádřen můj úžas nad tímto snímkem, musím připomenout, že NEMÁM rád slaďáky.... Doposud mě oslovila jediná romatická komedie a to Nothing Hill ( 1999 )... o to větší obdiv si u mě Jae-young Kwak ( jako režisér ) a oba hlavní představitelé získali. Poutavé, vtipné a odzbrojující.. Ani chvilku jsem se po celou dobu poněkud delší stopáže nenudil a závěrečný epilog ? No to byl teda závěr :) .. 90%. (08.06.2009)

Jsou filmy, u kterých si od začátku říkáte "je to super, to bude zážitek". V průběhu a po skončení pak přichází rozčarování..... A pak jsou filmy (jako tenhle), u kterých vám od začátku není moc jasné, co na tom ti před vámi sakra mohli mít ?! Vdyť to až TAK super zase není ..... No a pak přijde konec (Epilog) a ten s vámi "zatočí", jak to ještě žádný jiný romantický film nedokázal...... Tohle je romantická komedie s tak krásným koncem, že se mi v posledních vteřinách filmu zdálo i deset hvězdiček málo :) (13.04.2005)

Mé první setkání s Korejskou romantikou, během jejíhož sledování mě žádné velké emoce nezaplavovaly (snad až na posledních cca 20 minut), ale přesto se mi pod kůži dostala a ve výsledku jsem byl s výslednými pocity spokojen. K maximálnímu hodnocení se nepřikláním z jednoho prostého důvodu. Zbytečným scénám, které dle mého nemají v romantickém filmu co dělat a tudíž v celkovém kontextu nepůsobí nijak důležitě a i když by samy o sobě fungovaly jako samostatné filmy, sem se nehodily a zbytečně rušily. Řeč je o scénách při čtení scénářů a o většinou uživatelů zmiňovaném dezertérovi. Naštěstí je v celém filmu přehršel scén kvalitních a vtipných, které dají na vzpomínané scény zapomenout - roztomilé nadavování hlavního představitele, hra s nohama v metru, hlášení absentujících studentů... Celkově jsem byl s výsledkem spokojen a budu film chválit kde budu moct, ale plné hodnocení nedám. (08.04.2010)