Kumo no mukó, jakusoku no bašo

Väčšinou ma divné, exotické filmy, príliš vzdialené našej náture a štýlu rozmýšlania nezaujmú. Alebo zaujmú a ja ich iba správne nepochopím. Beyond the clouds ma aj napriek tomu, že som ho tak úplne nepochopil, zaujal a páčil sa mi. Je to film, ktorý útočí na divákove zmysly a city a sústreďuje sa na ne viac, ako na svoju vnútornú logiku. Tento film ma chytil, bol jedným z prvých anime, čo som videl a plánujem si ho v blízkej budúcnosti, po šiestich rokoch znova pozrieť . (25.07.2012)

Nádherné obrazy velice barvitého světa Japonska v paralelním vesmíru by se v případě Beyond the Clouds daly sledovat bez dialogů a za použití méně kýčovité hudby (až moc přemlsán soundtrackem z Ghost in the Shell). A bylo by to možná lepší. Krásný příklad toho, jak vypravěčské neumětelství a nedotaženost příběhu kazí plnohodnotný zážitek z filmu. Jsem nasrán, ale vizuálně omámen. (20.10.2013)

Příběh není až zas tak nějak moc zajímavý. Je to nejsalbší stránka filmu a tím ho trochu sráží. Co ovšem film neuvěřitelně vyzdvihuje je krásné zpracování. Ve filmu je obrovské množství detailně prokreslených a nádherných obrázků a je to právě ono zpracování, které mě donutilo dát 4*. Jinak se film pohybuje na hranici kýče. (27.11.2005)

Bylo to dobrý, kvalitní všechno. Na nic si asi nemohu stěžovat, ale ten plagát strašně zavádí. Srazil jsem tomu jenom, protože to nesplnilo moje očekávání. Čekal jsem MICHELLANGELA a přišel Leonardo. Víte jaký je v nich rozdíl? Ne? Je to v dynamice. Leonardo dělá svůj krásný lehoučký šerosvit a Mistr do toho jde naopak tvrdě: dynamika, emoce, pohyb. Kdežto Leonardo: jemní chlápkové jako ženy, malé kontrasty. To mě fakt nebaví. Víte, co jsem si představoval, když jsem ty dva viděl hrát na housle na tom plagátu, to houslové sólo z Bleache, myslím. Dynamické a rychlé. Místo toho nějaký pomalý romantický něco. Prostě přesný opak. Proč se příběh tak táhl? Proč to bylo takové smutné? Proč se jí třeba nesnažili najít a místo toho se rozešli. Je tu hodně proč. SPOILER a i když to samozřejmě, to ani není spoiler, končí dobře, byl jsem smuten, ale neměl jsem k tomu důvod. KONEC SPOILERU. Nejsem si jistý, jak to mám hodnotit. Nemuselo to být takový pomalý, melancholický. Už od začátku vás příběh drasticky tahal do pláče a to já zrovna nemusím. Takže konečně: za příbě uberu * a za hudbu uberu *, nic se s tím nedá asi teď dělat. (22.07.2013)

Romantické sci-fi nás zavádí do rozděleného Japonska, kde tři přátelé - dva chlapci a jedna dívka se snaží přeletět hranici mezi oběma státy a poznat tajemství vysoké věže na druhé straně zátoky. Jejich cesty se ale rozdělí a oni se potkají až za tři roky. To už z nich jsou ale úplně jiní lidé... Tohle je v kostce příběh prvního Shinkaova celovečeráku. Potlačení sci-fi elementu na úkor vykreslení vztahů mezi hlavními postavami filmu jedině prospělo a my si tak můžeme vychutnat příběh krásný jako oblaka, jehož kresba je elegantní jako věž za těmi oblaky. (11.06.2005)