Němý film

Je snad jediný film od Mel Brooks který se mi vysloveně líbí. Zábavný, ale hvězdy tady mě neuchvátili. Učarovala jedině Bernadette Peters. Znám ji, je velmi dobrá komika a tady se mi na ní líbilo že uměla svoji roli hrát tak jako kdyby vážně byla z těch let minulých, němých filmů. S tímhle člověk musí se narodit. 4/5 (19.06.2014)

Mel Brooks je boss. Sledování hodku a hůl dlouhýho němého filmu jsem se trošku bál, ale ten chlap má neuvěřitelné množství nápadů. Samozřejmě některé fungují lépe jiné hůře, ale dohromady je to pecka. Navíc posháněl parádní sestavu hvězd na různé cameo roličky. Záda tomu všemu jistí dokonalý Marty Feldman. Skvělá věc. (04.03.2012)

Výborná - OPRAVDOVÁ! - taškařice, lavírující mezi parodií a oslavou na tehdy tak zhruba půlstoletí mrtvé téma němé grotesky... Mel LeGrace (no ten, co s ním pití už fajn nezachází, ale jinak je s ním legrace ;-) s kumpány k pohledání hledají hvězdy pro svůj němý trhák a v patách mají konkurenci od Urvala&Schramsta, zažívají >žertovné scénky< jako vystřižené ze starých >gagsterek< a spějí do velkého finále, kdy zachrání před protivnými zloduchy jedinou koupí svého mouví a vše je zase hepí end... Tenhle film asi nepobaví každého a je třeba i značná míra tolerance k některým (hlucho-němým :o)) místům v ději, leč i jako jakýsi doklad o Hollywoodu první poloviny sedumdesátých let (kdy navíc ještě bylo možné natočit takovýto absurdní film - a myslím, že na téhle ptákovině asi lišáci Foxové moc nevydělali ;-) je to poučné a nakonec lze občas se i smát až k popukání výborně vypointovaným gagům zúčastněných, mistra Feldmana s jeho nenapodobitelným kukučem a mimikou obzvláště... :-))) - - - P.S. No a jinak "Holly Toledo!"... (neboli Kruci Písek! - to dá rozum nééé? ;-)))) (02.10.2006)

Silent Movie... Natočit v druhé polovině 20. století němý film, to je už sám o sobě experiment, běžní diváci už na takovouhle formu narace dnes nejsou zvyklí. Sice se do něj dá schovat plno podpůrných berliček, stejně jako to udělal režisér Mel Brooks - natočit novodobý němý film jako poctu klasickému němému filmu (se všemi těmi odkazy, citacemi, aluzemi, výběrem typologie postav atd.), vypomoci si scénářem a to tak, že se natočí film o natáčení filmu, do něhož se obsadí dobové hollywoodské hvězdy... V takovém filmu se samozřejmě musí objevit lavina neotřelých a lehce absurdních gagů na úkor příběhových linií (stejně jako to bylo v dobách němých grotesek), děj se fragmentuje a dynamiku film získává volným navazováním jednotlivých prvků situační komiky. Důležitá je mimická a proxemická výbava jednotlivých herců a především jejich anomální, výrazná fyziognomie - to je asi nejslabší místo celého díla - jediným skutečně nosným a divácky vděčným objektem zájmu je Marty Feldman a jeho podivuhodně špičatá tvář s vypoulenýma očima, jehož stylizace nešiky s motocyklovou kuklou na hlavě nemá chybu... Ostatní jsou jen průměrní a ženská část hereckého obsazení, alespoň v mých očích, vysloveně selhává... Famme fatale si skutečně představuji (a to i na základě percepce hollywoodských děl ze 70. let) jinak... Za zmínku stojí kongeniální český překlad Dany Hábové, jež počeštila hlavního hrdinu, který se jmenuje Mel Funn, kouzelným překladem Mel LeGrace, což se mi zdá lepší než sám originál... Tedy celkem dost podařená novodobá groteska, ale třeba Vorlův Skřítek mi fungoval líp... (15.12.2007)

Celovečerní filmový experiment. Brooksův snímek naštěstí nestojí na jediném esenciálním nápadu, ale oblaží diváka: důmyslnou prací s metatematikou (němý film o tom jak se shání protagonisté do němého filmu), s gustem vystupujícími dobovými hvězdami (Reynolds, Caan, Minelli, Bancroft, Newman), perfektně odkoukaným a zparodovaným herectvím dávno zašlé éry a velkým množstvím variabilních gagů. Pocta „velkým němým“, pocta slapsticku, lekce z originality, extrabuřt pro cinefily a pomník pro Mela Brookse. PS – na počátku bylo slovo a stvořitel se jmenuje Marcel Marceau. (08.11.2006)