Reklama

Reklama

Nejmladší z rodu Hamrů

(seriál)
  • angličtina Youngest of the Hamr's Family
Československo, 1975, 11 h 2 min (Minutáž: 43–73 min)

Scénář:

Jaroslav Dietl

Hrají:

Václav Postránecký, Josef Bláha, Ilja Prachař, Ladislav Pešek, Jaroslav Satoranský, Jana Paulová, Jaroslav Moučka, Libuše Havelková, Regina Rázlová (více)
(další profese)

Epizody(11)

Jedenáctidílný seriál z pohraničí mapuje třicetiletý vývoj české vsi po druhé světové válce. Od září 1945 a do září 1974 sleduje především životní cestu rodiny Hamrů. Na nejmladšího z nich, Honzíka, připadne záhy starost o celý Hamrův grunt... Je léto roku 1945, pár měsíců po válce. Rodina Hamrova pod vedením maminky se rozhodne osídlit pohraničí a získat tak majetek. Po přestěhování se však rodina rozpadá. Nejstarší syn Štěpán s ženou Jiřinou osídlí jinou chalupu, prostřední syn Václav uteče do města dělat automechanika. Otec Hamr při těžké práci dostane infarkt a hospodářem se stává nejmladší syn Honzík. Zůstane s rodiči a z pozice soukromého hospodáře se vypracuje na post předsedy JZD a nakonec ředitele zemědělského podniku. Jeho soukromý život je však v troskách. Jeho velká láska Marie se odstěhuje do města a jeho žena Věra od něj odchází, protože nechce žít na vesnici. K dovršení všeho umírá jeho maminka, kterou velice miloval. Nakonec se však opět sejde s Marií, která má již syna. Oba přijíždí za Janem, aby s ním již zůstali... Televizní seriál, jehož autorem je Jaroslav Dietl, je dalším z řady propagandistických projektů, které v období normalizace oslavovaly socialistickou zemědělskou velkovýrobu. Vypráví o cestě české vesnice k socialismu a vykresluje širokou obrazovou fresku třiceti let našeho zemědělství, hospodářské oblasti, která prodělala snad největší změnu a zasáhla do myšlení a způsobu života každého člověka. (TV JOJ)

(více)

Recenze (68)

cure 

všechny recenze uživatele

Tomuto seriálu sa akurát hodí tá jedna pekná červená hviezda. V súčasnosti to funguje ako komédia, ale za komančov to bola pre mnohých skutočná dráma. Výprava pôsobí ako lacná inscenácia, ale dejovo to chce byť epické dielo s presahom 30 rokov. Zábavné bolo sledovať, ako do izby v chajde počas 11 dielov pribúda elektrina, sporák, rádio, kachličky, tapety, nové dvere, lavica, kuchynská linka ....... A tie cifry, čo tam lietajú, čo koľko stálo, kto koľko zarobí....... hotová wikipedia. Silná manipulácia, propaganda a Dietlov najhorší seriál. Ani "Žena za pultom" sa "nechytá". ()

ViktorD 

všechny recenze uživatele

Takovýchto vzorových družstev bylo v celém Československu jako šafránu a pracovní jednotka po sloučení družstev do větších celků se na prahu 60. let pohybovala kolem 10–15 Kčs, o 25 Kčs si mohli mnozí družstevníci nechat jen zdát. Počátek 50. let a následná druhá vlna kolektivizace v jejich druhé polovině je v seriálu vykreslena do značné míry nekonfliktně, neboť se opomíjejí některé důležité momenty, které byly pro zdárný průběh združstevnění vesnice klíčové: předně to byl neustálý nátlak činovníků z ONV a MNV na drobné rolníky, aby do JZD vstoupili, dále to byly také neúměrně vysoké povinné dodávky, které museli drobní zemědělci státu odvádět, družstevníci je měli totiž daleko nižší. Nebylo výjimkou, že rolníkům byla úroda často zabavována, pokud neměli dodávky splněny, takže mnozí z nich se ocitli na pokraji bídy, a navíc jim byly vyměřeny ještě vysoké pokuty (v řádech desetitisíců korun, což při průměrné mzdě kolem 1000 Kčs na počátku 50. let nebyl taky žádný med). Při scelování pozemků dostávali rolníci náhradou půdu o nižší bonitě a na špatně přístupných místech, takže bez mechanizace ji nebyli schopni ani řádně obdělávat. Když už jsme u té mechanizace, pokud měli střední či větší rolníci nějaké stroje, byly jim bez náhrady už na začátku 50. let zabaveny pro potřeby nově vznikajících strojních a traktorových stanic (STS). Protože se do družstev nikdo nehrnul a MNV disponovaly půdou z poválečné revize pozemkové reformy, kterou neměl kdo obhospodařovat, přidělovaly ji drobným zemědělcům do tzv. nuceného pachtu, takže zemědělcům vzrostla výměra půdy, a zvýšily se jim tedy i povinné dodávky, které byly pro mnohé z nich opět decimační. Pokud chtěl zemědělec darovat půdu státu, nebyla tato nabídka začasté přijímána a bylo mu doporučeno, aby s ní vstoupil do družstva – ta se totiž po celá 50. a ještě i v první polovině let 60. potýkala s naprostým nedostatkem pracovních sil, a to zejména z řad mladých lidí. Není proto divu, že nakonec mnozí rezignovali a do JZD vstoupili. O kulacích a jejich vysídlování se taky mnoho nedozvíme, a pokud je přece jen poukázáno v seriálu na některé stinné stránky kolektivizace, jedná se vždy o selhání či chybu jedince, nikoliv systému jako takového. Odhlédnu-li od výše řečeného, nemá seriál s historickou skutečností příliš společného, ale dějiny píší vítězové, takže se není příliš čemu divit. Nicméně řemeslně je seriál zvládnut dobře, pan Dietl psát uměl, ne nadarmo si získal přezdívku Jirásek socialismu, protože se dovedl rozmáchnout k velkým historickým freskám. I proto mé celkové hodnocení je víceméně shovívavé, hodnotím fikční svět, který vytvořil, nikoliv překreslenou historickou realitu, kterou se snažil divákům indoktrinovat. ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Člověk je v rámci televizní normalizační tvorby zvyklý tolerovat leccos, protože odměnou mu často bývá minimálně zajímavý dramatický zážitek, ve kterém se je možné opřít alespoň o dílčí klady... ale obávám se, že tady není nic. A kromě toho bych musela hodnotit jen zvukovou složku, vzhledem k nekvalitě tehdejšího televizního záznamu. ()

PatoP 

všechny recenze uživatele

Tomuto hovorím kronika tridsaťročného vývoja nášho poľnohospodárstva. Jaroslav Dietl to vykreslil veľmi presne, aj čo sa týka časových horizontov. O hereckých výkonoch je tu škoda sa rozpisovať, boli výborné. Hlavne Libuše Havelková pre mňa navždy ostane maminkou Hamrovou. Celkovo je to seriál, ktorý chytí každého citlivého diváka za srdce. ()

vitekpe 

všechny recenze uživatele

Jaka radost videt zase Evu Jirouskovou!... Skoda, ze serial neni barevny, a vubec bych rekl, ze obrazova kvalita je nepochopitelne nizka. Jinak je to serial primocary a srozumitelny, tak jak se mi to libi...ja s tim zkratka problem nemam. Socializace zemedelstvi je proste kus historie tehle zeme, at se nam to libi nebo ne... Ale zadna velka agitka to rozhodne neni. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (34)

  • V epizodě se mluví o kolchozech. Kolchoz byla v SSSR forma kolektivního zemědělství, obdobná jako JZD v ČSSR. Druhou formou pak byly státní tzv. sovchozy. Název pocházel ze zkratky výrazu „kollektivnoje chozjajstvo“ neboli kolektivní hospodářství. (sator)
  • Jan Hamr (Jaroslav Satoranský) se na nádraží baví s tajemníkem Hrstkou (Bedřich Prokoš) o jednom malém, zanedbaném družstvu. Hamr poté nechá ujet vlak, protože se domnívá, že mu bylo naznačeno, aby přerušil studium. Scéna byla natáčena na nádraží v Říčanech nedaleko Prahy. (Robbi)
  • V epizodě se mluví o jednotce v rámci JZD. „Pracovní jednotka“ byl podíl člena družstva na výsledku hospodaření JZD. Když si družstvo vedlo dobře, byla i hodnota „jednotky“ vyšší. Do hodnoty pracovní jednotky se započítávaly i „naturálie“ (obilí, cukr atd.), které se také zvyšovaly úměrně s kvalitou hospodaření družstva. Jedna pracovní jednotka odpovídala zhruba 8 hodinám práce a člen za ní dostal přibližně 120 korun a v naturáliích 1,5 kg pšenice, 1,5 kg ječmene a 4 kg brambor. Nevýhodou odměňování pomocí pracovních jednotek bylo to, že jedinec nebyl odměňován podle toho, jak pracuje, ale podle toho, jak pracují ostatní, což bylo značně demotivující, protože i kdyby pracoval do roztrhání těla, na výkonu celého JZD by se to projevilo většinou jen nepatrně a tím i na hodnotě pracovní jednotky. Člen družstva měl minimální možnost ovlivnit hodnotu jednotky svou pílí a pracovitostí. (sator)

Reklama

Reklama