Peggy Sue se vdává

Pěkná milá komedie s opět skvělou Kathleen Turner, ale je to na muj vkus trošku o ničem. Celej příběh sem prostě čekal, kdy se film konečně rozjede, ale nedočkal sem se, pořád to tak jako pomalu nezávazně plynulo a nakonec z toho vznikla celkem očekávaná pointa. Nicméně Nicolas Cage, kterej tady mluví neskutečně přehřátým stylem a Jim Carrey, kterej se zase v každý scéně snažil co nejvíc exhibovat, i když třeba nebyl v hlavním záběru, tenhle film povznášej o něco výš, ale i tak na podobnej typ filmu Návrat do budoucnoti tohle zadleka nemá (29.06.2007)

Ten název mě moc nelákal, ale byl jsem zvědav na výkony Nicolase Cageho, Jima Carreyho a nakonec i Helen Huntové ( Beth Bodell ). Maturitní vzpomínka na dávné časy se pro Peggy Sue ( Kathleen Turner ) stane zajímavým výletem do roku 1960. Vrací se do svého mládí, ale zůstalo jí myšlení budoucnosti. CITÁT - Co se to se mnou stalo ,......... Byl jsem zvědav, jak se s tím vypořádá. Nicolas Cage ( Charlie Bodell ) a Jim Carrey ( Walter Getz ) jsou jako zpěváci úžasní. CITÁT - Jsi ta nejlepší holka. Byla's, jsi a budeš......... Peggy Sue vezme svůj osud za pačesy svým svérázným způsobem. Trochu totiž pozmění svou budoucnost, ale komu to může ublížit, ne ? CITÁT - Chlapče, já jsem suprholka....... Děda Peggy Sue je klasik a na otázku, na co by si v životě dával pozor, odpovídá - CITUJI - Na zuby.......... Je to nádherné a romantické cestování časem. Na konci jsem uronil i slzu. Ve filmu, ke kterému dělal hudbu John Barry, zazní Peggy Sue got Married od Buddy Holly http://www.youtube.com/watch?v=tgA3WUFPiQk nebo The Stroll od The Diamonds. (11.07.2011)

Vím, že jsou tam slabiny, ano, ta přeslazenost, kdy snad skoro všichni - i když jdou jen do kavárny na koblihy a kafe - furt jen tancují na fláky 60. let, je až moc růžová, a ano, i tady Nicholas Cage přehrává, jenže tady k jeho roli patří přestřelené chování. Mimochodem - Cage tady má strašnou patku, ale jinak fakt mluví jako kluk z venkova, to jeho komolení angličtiny mě bavilo, ale dokázal, že umí i zpívat. Toho puberťáka, který neví, co se sebou, a proto si hraje před druhými na šaška, zahrál vážně dobře. Jinak se mně líbilo, že v tom filmu je v podstatě vše. Dokázali bychom svou minulosti změnit, nebo je to všechno jen v nás? Ti druzí kolem nás, všímáme si jich, nebo si všímáme jen sami sebe? Co vlastně víme, ale hlavně nevíme o svém partnerovi - ne že by nám to tajil, ale prostě nás to nikdy nezajímalo, nechtěli jsme přijmout jeho svět? Líbily se mi zde všechny ty nuance - taky bych rád někdy viděl svůj dětský pokojíček a věci, na které jsem už dávno zapomněl, ale měly pro mne význam - i pro mou budoucnost. Mladá máma a táta, moje babička a můj dědeček, ti mi taky chybějí, i když moje babička nedělala skvělý štrúdl, ale beleše, lokše nebo šulánky. Skvělá je ta myšlenka, že čas může být jako burrito. Nebo když babička svou vnučku vyzve, aby šla po věcech, na které je pyšná a které trvají. Pohodový film, který má rozjasnit to dobré v nás. A protože takových filmů, jak stále více zjišťuji, je jako šafránu, dám mu nakonec plný počet. (30.03.2020)

I když je F.F. Coppola všeobecně dost uznávanej režisér, tak já jeho filmy moc rád nemam. K tomuhle filmu jsem se dostal spíš omylem, ale z nudy jsem se na to mrknul. Sice to neni žádnej velkej zázrak, ale nedá se dopředu odhadnout, jak to vlastně dopadne, takže jsem to dokoukal. Herci hrajou slušně, akorát většině z nich fakt nejde uvěřit, že jim má bejt 17 let. (05.10.2014)